(1) Právní služby na území České republiky jsou oprávněni poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným
a) advokáti,
b) fyzické osoby, které
(dále jen „evropský advokát“).
1. jsou státními příslušníky některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, popřípadě jsou státními příslušníky jiného státu, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal souhlas Parlament a kterou je Česká republika vázána (dále jen „domovský stát“), a
2. v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením svého domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno oprávnění
a) notářů, soudních exekutorů, patentových zástupců a daňových poradců1a), popřípadě dalších osob, jimž zvláštní zákon svěřuje poskytovat právní služby,
b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo příslušníka ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, pokud je poskytování právních služeb součástí jeho povinností vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo služebního poměru.