(1) Půjčitel, který se dohodl s vypůjčitelem, že mu vypůjčitel namísto pojištění vypůjčeného předmětu nahradí škodu vzniklou na vypůjčeném předmětu (§ 6 odst. 1), musí oznámit vypůjčiteli vznik škody na vypůjčeném předmětu, na nějž se vztahuje dohoda o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět, písemně bez zbytečného odkladu poté, kdy se o vzniku škody dozvěděl, nejpozději však do 30 dnů ode dne uplynutí doby výstavy, jinak jeho právo na náhradu škody podle tohoto zákona zaniká. O oznámení vzniku škody vypůjčitel neprodleně informuje ministerstvo.

(2) Výše náhrady za vypůjčený předmět se určuje takto:

(3) Ministerstvo má vůči tomu, kdo škodu na vypůjčeném předmětu způsobil jeho poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením, právo na náhradu částky odpovídající částce, kterou poskytlo jako náhradu za vypůjčený předmět; tím není dotčeno právo půjčitele jako poškozeného na náhradu škody v rozsahu převyšujícím částku, kterou mu na náhradu podle odstavce 2 zaplatil vypůjčitel.

a) dojde-li ke ztrátě, odcizení nebo zničení vypůjčeného předmětu a tato skutečnost byla vypůjčitelem a ministerstvem uznána, odpovídá náhrada za vypůjčený předmět příslušné částce uvedené v dohodě o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět;

b) dojde-li k poškození vypůjčeného předmětu, odpovídá náhrada za vypůjčený předmět

1. výši ceny restaurování vypůjčeného předmětu, o jehož rozsahu a ceně se dohodnou vypůjčitel, půjčitel a ministerstvo, a

2. rozdílu mezi hodnotou vypůjčeného předmětu uvedenou v dohodě o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět a hodnotou, kterou vypůjčený předmět má v důsledku poškození a restaurování, pokud se vypůjčitel, půjčitel a ministerstvo dohodnou, že ke snížení hodnoty došlo.