(1) Při zániku zaměstnavatele rozdělením přejímají od dosavadního zaměstnavatele práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnavatelé, kteří nastupují místo něj. Ustanovení § 338 odst. 2 část věty za středníkem platí obdobně.

(2) Zrušuje-li se zaměstnavatel, určí orgán, který zaměstnavatele zrušuje, který zaměstnavatel je povinen uspokojit nároky zaměstnanců zrušeného zaměstnavatele, popřípadě uplatňovat jeho nároky. Provádí-li se při zrušení zaměstnavatele jeho likvidace, postupuje se podle zvláštního právního předpisu97).

(3) Dochází-li podle § 338 k převodu zaměstnavatele, u něhož řídící působnost při plnění úkolů vykonává nadřízený orgán (§ 347 odst. 2), uplynutím doby nebo dosažením účelu, pro který byl ustaven, určí tento orgán, na kterého zaměstnavatele přecházejí jeho práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší správní soud 4 Azs 80/2025-50

    Sdělení o (ne)splnění podmínek pro změnu zaměstnanecké karty dle § 42g odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, představuje materiálně úkon s účinky meritorního rozho…

  • Vrchní soud 7 Cmo 214/2019-189

    o zaplacení 385 560 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2019 č. j. 56 Cm 198/2017-156,

  • Okresní soud 47 C 93/2021-238

    o zaplacení 39 972,35 Kč s příslušenstvím