§ 52

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:

a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,

d) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci,

e) dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,

g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,

h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Při přezkumu systemizace a organizační struktury služebního úřadu schválených podle § 17 a § 19 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, jako závazných podkladů pro vydání rozhodnutí o odvolání ze slu…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že Krajský soud v Ostravě pochybil, když se nepokusil o výklad obsahu výpovědi z pracovního poměru, která byla žalobkyni dána pro nadbytečnost. Odvolací soud tak neúplně a předč…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že zvukový záznam pořízený bez vědomí nahrávané osoby lze použít jako důkaz v občanském soudním řízení pouze tehdy, pokud nelze skutečnost prokázat jinak a nelze upřednostnit pr…

  • Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobkyně, která se domáhala vyplacení odstupného po odvolání z vedoucího pracovního místa. Soud potvrdil, že k zrušení jejího pracovního místa v důsledku organizační změ…

  • Základním smyslem kárného řízení ve věcech soudců je mimo jiné ochrana integrity soudcovského sboru, nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a sprav…

  • I. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 5. září 2019 č. j. 21 Cdo 1484/2019-178 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

  • Nejvyšší soud rozhodl, že soud nemůže posoudit porušení pracovní povinnosti zaměstnance z přísnějšího důvodu, než jaký uvedl zaměstnavatel ve výpovědi. V daném případě zaměstnavatel dal výpověď pro so…

Zobrazit všech 1292 rozhodnutí →