(1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.

(2) S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku.

(3) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1 nebo byla-li její část převedena podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 5 stanoveno jinak.

(4) Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.

(5) Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.

(6) Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Náhrada platu za čerpání dovolené podle § 222 zákoníku práce je neoddělitelně spjata s čerpáním dovolené, proto se na ni v souladu s § 159 odst. 2 písm. h) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nev…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že čtrnáctidenní lhůta pro oznámení čerpání dovolené zaměstnancem, pokud mu ji zaměstnavatel neurčil, je hmotněprávní podmínkou, nikoli pořádkovou lhůtou. Nedodržení této lhůty

  • o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání účastníka 1) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 14. července 2022, č. j. 38 Nc 301/2022-41

  • o zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. června 2020, č. j. S 15735/RD47/MPSH, Fj 135321/2020/MSPH

  • o zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. července 2020, č. j. S 15735/RD63/MPSH, Fj 184391/2020/MSPH

  • o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalovaného 1) MUDr. Jana Gerle proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. října 2020, č.j. 2 Nc 1303/2020-30 ve znění opravného usnesení ze

  • o zaplacení 83 811 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 30. 5. 2025, č. j. 19 C 49/2025 - 175

  • pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

Zobrazit všech 17 rozhodnutí →