ŘÍZENÍ V POJIŠTĚNÍ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH DÁVKOVÝCH

ŘÍZENÍ VE VĚCECH JINÝCH NEŽ DÁVKOVÝCH

ŘÍZENÍ VE VĚCECH POJISTNÉHO

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ V ÚRAZOVÉM POJIŠTĚNÍ

NÁHRADY POSKYTOVANÉ V SOUVISLOSTI S ŘÍZENÍM

(1) Řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti zaměstnance nebo oprávněného podané na předepsaném formuláři okresní správě sociálního zabezpečení, nebo z moci úřední. Žádost lze podat též v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem¹¹).

(2) Za oprávněného, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže sám podat žádost o dávku, může na základě potvrzení lékaře podat žádost o dávku jeho manžel (manželka), děti nebo rodiče.

b) změně výše vyplácené dávky v případech, kdy je nová výše dávky nesporná,

(1) Ve zkráceném řízení rozhoduje orgán pojištění o

c) zániku nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou splněny.

a) nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné splnění podmínek nároku na dávku a její výplatu, a výše dávky,

(2) Ve zkráceném řízení se rozhodnutí nevydává; v těchto případech obdrží zaměstnanec nebo oprávněný písemné oznámení.

(3) Proti výsledku zkráceného řízení může oprávněný podat písemné námitky u orgánu pojištění, který ve zkráceném řízení rozhodl, ve lhůtě do 15 dnů od doručení oznámení podle odstavce 2. Podáním námitek se zahajuje řízení ve věcech dávkových.

(4) Byla-li ve zkráceném řízení dávka přiznána, výše dávky změněna nebo bylo rozhodnuto, že nárok na dávku zanikl, a nebyly podány námitky podle odstavce 3, dávka se ve stanovené výši vyplatí nebo se její výplata zastaví.

a) vzniku, trvání nebo zániku úrazového pojištění ve sporných případech,

b) přestupcích a správních deliktech,

c) regresních náhradách,

d) náhradách nákladů poskytovaných v souvislosti s řízením.

c) příslušný lékař nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb,

b) zaměstnavatel,

a) zaměstnanec a oprávněný,

d) ten, vůči němuž je uplatňována regresní náhrada.

a) pojistném ve sporných případech,

b) určení pravděpodobné výše pojistného,

c) penále,

e) přirážce k pojistnému.

d) placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,

(1) Orgán úrazového pojištění může řízení přerušit

a) současně s výzvou účastníku řízení k odstranění nedostatků žádosti,

b) jestliže se zaměstnanec v řízení o přiznání dávky nebo v řízení o uznání změny míry poškození zdraví, zahájeném na návrh zaměstnance, nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, pokud byl zaměstnanec ve výzvě na tento následek upozorněn,

c) probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo orgán úrazového pojištění vyzval účastníka řízení, aby podal žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou orgán úrazového pojištění určí,

d) do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi.

(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, kdy se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, a o dobu, kterou orgán úrazového pojištění stanovil žadateli k odstranění nedostatků podání, pokud z tohoto důvodu nebylo podle odstavce 1 řízení přerušeno.

(1) Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek; v těchto případech obdrží zaměstnanec nebo oprávněný písemné oznámení o zvýšení těchto dávek.

(2) V řízení o pojistném, o přirážce k pojistnému a o penále se vydává rozhodnutí formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách a o vrácení přeplatku na pojistném. Platební výměr musí obsahovat též označení zaměstnavatele a poučení o vykonatelnosti.

(3) Dlužné částky na pojistném a penále lze předepsat k úhradě též formou výkazu nedoplatků. Pro výkaz nedoplatků v řízení o pojistném nebo penále platí právní předpisy o výkazu nedoplatků v řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti obdobně.

(4) Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na úrazové pojištění podle § 44 se oznamuje též orgánu inspekce práce nebo orgánu ochrany veřejného zdraví, z jehož podnětu byla přirážka k pojistnému uložena.

b) rozhodnutí v jiných než dávkových věcech,

a) rozhodnutí, jimiž se dávka nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje její výplata, rozhodnutí o přerušení řízení a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplacené částky,

(1) Do vlastních rukou adresáta se doručují

e) rozhodnutí o námitkách.

d) výzvy podle tohoto zákona,

c) rozhodnutí o pojistném,

(2) Do vlastních rukou adresáta se také doručují písemnosti, u nichž je den doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty nebo pro stanovení termínu a nedodržení těchto lhůt by pro příjemce mohlo být spojeno s právní újmou.

(3) Orgán úrazového pojištění může doručit písemnost ve věcech přeplatku na dávce, regresní náhrady nebo exekuce také prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení.

(1) Proti oznámení o hromadném zvyšování vyplácených dávek podle § 73 odst. 1 lze uplatnit do 60 dnů po splátce dávky úrazového pojištění, od které byla provedena změna její výše, námitky.

(2) Námitky se podávají České správě sociálního zabezpečení.

(3) Česká správa sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o úpravě dávky úrazového pojištění provedené podle § 73 odst. 1.

(1) Orgány úrazového pojištění nemají nárok na náhradu nákladů v řízení ve věcech pojištění včetně řízení před soudem.

(2) Orgán úrazového pojištění může uložit povinnost nahradit náklady řízení o povinnosti vrátit přeplatek na dávce a řízení o povinnosti zaplatit regresní náhradu tomu, kdo jejich vznik způsobil porušením své povinnosti.

(1) Orgán úrazového pojištění nahradí na žádost zaměstnance ušlý výdělek a náklady, které mu vznikly tím, že byl vyzván, aby se dostavil k lékaři orgánu úrazového pojištění nebo se pro potřeby tohoto lékaře podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření (dále jen „vyšetření“), pokud jde o řízení o úrazové vyrovnání nebo úrazovou rentu.

b) zákonným zástupcům zaměstnance, jestliže jej doprovázejí na vyzvání k vyšetření nebo jednání příslušného orgánu,

pokud o náhradu nákladů řízení požádali.
(2) Náhrada nákladů náleží též

a) rodinným příslušníkům a průvodcům zaměstnance, potvrdil-li příslušný lékař, že zaměstnanec potřebuje průvodce na cestu k vyšetření nebo k jednání příslušného orgánu,

d) nutné vedlejší výdaje.

(3) Náklady podle odstavce 1 se rozumí cestovní výdaje, kterými jsou

b) výdaje za ubytování,

c) zvýšené stravovací výdaje,

a) jízdní výdaje,

(1) Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo jednáním příslušného orgánu ušel osobám uvedeným v § 79 odst. 1 a 2 výdělek.

(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou osobám uvedeným v § 79 odst. 1 a 2 náleží nemocenské nebo za kterou jim zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy, popřípadě pracovní odměny za práce konané mimo pracovní poměr.