4.4.6 Určení objemu nádrže geometrickou metodou
Při určování objemu nádrže geometrickou metodou se zjišťují následující parametry:

a) objem neaktivního prostoru,

b) základní průřez,

c) vnitřní průřez v různých výškách,

d) vytlačený a přídavný objem součástí vnitřního zařízení (balast),

e) vzdálenost obvodových pásů od dna nádrže,

f) nanesení plátů (přeplátování),

g) tloušťka stěn nádrže,

h) hmotnost plovoucí střechy,

i) odklon nádrže,

j) změna objemu vlivem hydrostatického tlaku a

k) změna objemu vlivem teplotní roztažnosti nádrže.

4.4.6.1 Etalony a pomůcky
Pro určení objemu nádrže geometrickou metodou se použijí zejména následující přenosná měřicí zařízení:

a) ocelové pásmo s milimetrovým dělením a celkovou délkou nejméně 10 m a s dovolenou chybou ± (0,1+ 0,05L) mm, (L je v metrech),

b) napínací zařízení s napínací silou 50 N,

c) tři skoby s rozpětím hrotů (470, 495 a 520) mm,

d) ocelové měřidlo délky s milimetrovým dělením a celkovou délkou nejméně 500 mm,

e) kopírovací vozík dle obrázku včetně 30 m lana o průměru 8 mm (metoda referenčních čar),

f) 2 olovnice o váze 10 kg a 200 g se zabudovaným aretačním navíjecím zařízením na 20 m lanka (metoda referenčních čar),

g) držák stupnice s dvěma třmeny a stupnice (+200; -200) mm (metoda referenčních čar),

h) 90° příložný úhelník s délkou ramen 300 mm a s otvorem ve vzdálenosti 200 mm na protáhnutí lanka olovnice (metoda referenčních čar),

i) teodolit s dělením a rozlišením nejméně 2.10^-4 stupně na stabilní trojnožce s magnetickými patkami pro měření uvnitř nádrže (triangulační metoda),

j) laserový vysílač s nízkým výkonem a s příslušnou optikou (triangulační metoda),

k) těžká závaží k prevenci pohybu teodolitu na dně nádrže (triangulační metoda),

l) délková míra 2 m dlouhá ± 0,02 mm při teplotě použití (triangulační metoda),

m) laserový dálkoměr s elektronickým teodolitem se střední chybou v určení souřadnic ± 3,5 mm (dálkoměrná metoda),

n) osvětlení a

o) označovací jehly.

4.4.6.2 Určení základního průřezu geometrickou metodou příložnou
Pro nýtované nádrže se měří průřez (100 až 150) mm nad dnem, (100 až 150) mm nad horní hranou každého vodorovného pásu, (100 až 150) mm pod dolní hranou každého vodorovného pásu a uprostřed každého vodorovného pásu.
Pro svařované nádrže platí stejné polohy, ale horní a spodní polohy musí být (270 až 330) mm od horního a spodního okraje nádrže.
Pro optické metody se měří referenční průřezy v 1/5 až 1/4 nad spodním švem sváru a v 1/5 až 1/4 pod horním švem sváru.
Obrázek č. 7 Kopírovací vozík

Obrázek č. 8 Určení základního průřezu nádrže z venkovní strany

Základní průřez nádrže se určí:
Obrázek č. 9 Určení základního průřezu nádrže z vnitřní strany

a) z venkovní strany nádrže pomocí překlenovacích skob a pásma – napnuté pásmo se přiloží vodorovně ke stěně nádrže tak, aby k ní těsně přiléhalo, na překlenutí například svárů a výztuh se ke stěnám přiloží tři skoby ve vzdálenosti nejvýše 10 m a vyznačí se délky oblouků, které byly takto překlenuty; vzdálenost se měří na 0,1 mm a

b) z vnitřní strany nádrže pomocí tuhého pravítka s konstantní délkou (metoda otevřeného tětivového mnohoúhelníku) - pomocí tuhého pravítka délky 2000 mm se nanesou značky označující vrcholy otevřeného mnohoúhelníku, délka zbývající tětivy a vzdálenost a_s se změří posuvným měřidlem a hloubkoměrem; tento postup se opakuje třikrát.

4.4.6.3 Určení vnitřního průřezu v různých výškách metodou referenčních čar
U válcových svislých nádrží, otevřených nebo uzavřených, se použije úplné kopírování pomocí kopírovacího vozíku. Plášť nádrže se kopíruje zevnitř nebo zvenku v celém rozsahu výšky. U válcových svislých nádrží, otevřených nebo uzavřených, s plovoucí střechou se použije neúplné kopírování pomocí kopírovacího vozíku z vnitřní strany pláště nádrže po plovoucí střechu. Zbylý úsek pláště se změří metodou speciálního kopírování.
Na každém prstencovém úseku se ve vodorovném směru musí nacházet nejméně 12 měřicích bodů, na každém plechu pláště musí být nejméně dva měřicí body a vzdálenost mezi dvěma měřicími body smí být nevýše 4 m.
Při měření pomocí kopírovacího vozíku se lanko vozíku a lanko olovnice zavěsí nad horním okrajem nádrže a vozíkem se objedou měřicí body každé svislé řady. Vzdálenost měřicích bodů od příslušných základních bodů v základní rovině se měří pomocí stupnice plus-minus o délce 400 mm, upevněné na držáku. Minusová strana musí být vždy směrem do středu nádrže.
Obrázek č. 10 Určení základního průřezu nádrže pomocí referenčních čar

Při speciálním kopírování se použije olovnice 200 g s lankem provlečeným otvorem úhelníku. Stupnice se orientuje plusovou stranou směrem do středu nádrže.
Obrázek č. 11 Určení základního průřezu nádrže speciálním kopírováním

4.4.6.4 Určení vnitřního průřezu v různých výškách triangulační metodou
Nejmenší počet měřicích pozic teodolitu po obvodu pláště nádrže

Obvod v m	Měření zevnitř	Měření zvenku
do 50	8	4
50 až 100	12	6
100 až 150	16	8
150 až 200	20	10
200 až 250	24	13
250 až 300	30	15
nad 300	36	18

Vzdálenost sousedních teodolitů se vypočítá ze vztahu:
$D=\frac{B}{2}\mathrm{cotg\Theta }$
Obrázek č. 12 Vzdálenost sousedních teodolitů

Zaměří se označené body v jednotlivých výškových úrovních po obvodu nádrže vždy z obou teodolitů, přičemž v referenčních rovinách se shodné s body zaměří příložnou metodou. Měřicí body nesmí ležet ve svislé rovině procházející oběma teodolity.
Obrázek č. 13 Příložná metoda

4.4.6.5 Zpracování výsledků
Postup při zpracování výsledků:

a) určí se objem neaktivního prostoru nebo objem celé nádrže s ohledem na korekci chyby údajů etalonového objemového průtočného měřidla,

b) určí se objem nádrže na základě výsledků měření základního průřezu a vnitřního průřezu v různých výškách,

c) vyhodnotí se vnější vlivy a určí se korekce naměřených hodnot; změna objemu vlivem hydrostatického tlaku pro střední hodnotu hustoty je
$V_n=\frac{\pi .d^3.{\rho }_F.g.h_n^2}{8E.b}$
kde d_i je průměr nádrže, ρ_F je střední hustota, h_n je výška hladiny, b je tloušťka stěny nádrže; určí se změna objemu vlivem hmotnosti plovoucí střechy, změna objemu vlivem odklonu nádrže a změna objemu vlivem teplotní roztažnosti nádrže a

d) vyhodnotí se výsledky měření ve formě kalibračních tabulek závislosti výšky hladiny H na objemu kapaliny, které se přiloží k ověřovacímu listu, nebo se objemy kapaliny přímo vyznačí na stupnicích zařízení na měření výšky hladiny v objemových jednotkách.