4.4 Postup při zkoušce správnosti doby záznamu

4.4.1 Tato zkouška se provádí pouze u měřidel, která jsou vybaveny záznamovým zařízením. Při této zkoušce je kontrolována doba záznamu v rozsahu dovolené chyby stanovené technickými požadavky na záznamové zařízení. Kontrolu lze provést buď vyhodnocením zkušebního záznamu, nebo jiným postupem, pokud je výrobcem doporučený a je pro potřeby ověření použitelný.

4.4.2 Vnitřní záznamové zařízení se nastaví na svou největší rychlost (tj. na nejkratší záznamový interval). Skutečný čas se po dobu zkušebního záznamu měří pomocí stopek (viz bod 4.1.4) a porovná se s časovým intervalem naměřeným záznamovým zařízením. Záznamové zařízení se kontroluje při teplotě okolí.

4.4.3 Záznamové zařízení se uvede do chodu (aktivace pomocí tlačítek, či komunikačního rozhraní).

4.4.4 Pomocí skokové změny teploty, které je teploměr pro kontrolu teploty prostředí s vnitřním snímačem teploty nebo vzduchová sonda vystaven, se do souboru zaznamenávaných dat vyznačí okamžik začátku zkoušky, při němž jsou spuštěny stopky. Po ustálení údaje tohoto teploměru se provede skoková změna teploty na původní teplotu.

4.4.5 Záznam se nechá v chodu spolu se stopkami po dostatečně dlouhou dobu. Po tuto dobu může být měřidlo, nebo sonda teploměru při teplotě okolí.

4.4.6 Po uplynutí zkušební doby se měřidlo opakovaně vystaví skokové změně teploty, čímž se do souboru zaznamenávaných dat vyznačí ukončení zkoušky a stopky se zastaví.

4.4.7 Provede se odečet dat ze záznamového zařízení, kdy časový interval mezi skokovými změnami na začátku a konci zkoušky je porovnáván s časovým intervalem změřeným pomocí stopek.

4.4.8 Odhad délky časového intervalu T (v minutách), nutného ke kontrole doby záznamu, se vypočítá podle následujícího vzorce:
$T=\frac{100.t_i}{{\sigma }_p}$
kde t_i je nejkratší měřitelný časový interval na záznamu v minutách;
δ_p je největší dovolená chyba v procentech.

4.4.9 Doba záznamu se měří záznamovým zařízením (viz body 4.4.4 až 4.4.6). Její chyba δ v procentech se vypočítá podle následujícího vzorce:
$\sigma =\frac{t_c-t_r}{t_c}\times 100$
kde t_c je doba záznamu naměřená stopkami,
t_r je doba záznamu naměřená záznamovým zařízením.

4.4.10 Chyba doby záznamu musí být menší nebo rovna největší dovolené chybě, což je 0,2 % z měřeného intervalu. Jestliže chyba měření nepřesahuje dovolenou chybu, je způsobilé ověření z hlediska měření doby záznamu.

4.4.11 Vlastní nejistota měření doby záznamu je s ohledem na délku časového intervalu, přesnost stopek a dobu reakce obsluhy zanedbatelná.