384/2006 Sb. — Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

§ 1

Tato vyhláška¹) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství²) a upravuje podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

§ 2

Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu
[K § 3 odst. 2, 4 až 6 a 8, § 7 odst. 6 písm. e), f) a s), § 15 odst. 4 písm. c), § 19 odst. 15 písm. c) zákona]

(1) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech V oddílech 2 a 3.

(2) Rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál zemědělských a zeleninových druhů může být uváděn do oběhu s klíčivostí až o 10 % nižší, než je stanoveno v přílohách č. 1 až 6 a 8 částech V oddílech 2. Dodavatel na zvláštní návěsce vyznačí hodnotu klíčivosti, číslo partie a u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu³), místo trvalého pobytu nebo pobytu⁴), a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu⁴); u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky. Současně na úřední návěsce vyznačí, že dané osivo nesplňuje požadavky na klíčivost stanovené v přílohách č. 1 až 6 a 8 částech V oddílech 2. U osiva určeného k uvedení do oběhu konečnému spotřebiteli na území České republiky může dodavatel informaci o snížené klíčivosti uvést v doprovodném dokladu.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na osivo dovezené ze třetích zemí s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13 zákona.

(4) Rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál druhů pšenice, žita, tritikale, ječmene, kukuřice a lnu smí být uváděn do oběhu jen mořený; jako nemořený smí být uváděn do oběhu, jen nejsou-li v něm překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů uvedené v přílohách č. 1, 3 až 6 a 8 částech V oddílech 3.

(5) Jako nemořené lze uvádět do oběhu osivo druhů neuvedených v odstavci 4, nepřesahuje-li v něm výskyt škodlivých organizmů hodnoty uvedené v přílohách č. 1, 3 až 6 a 8 částech V oddílech 3. Osivo druhů, u nichž není limit výskytu škodlivých organismů stanoven, se smí uvádět do oběhu i nemořené.

(6) Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a počty generací, po které může být
jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech II.

a) rozmnožovací materiál předstupňů vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů,

b) certifikovaný rozmnožovací materiál vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

§ 3

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd
(K § 3a odst. 4, 7 a 11 zákona)

(1) Množství osiva úředně nezapsaných odrůd, které lze povolit pro každou odrůdu jednotlivých druhů, nesmí překročit procentní podíly osiva stejného druhu každoročně využívaného k zásevu na zemědělskou půdu v České republice, a to

a) 0,3 % pro pšenici setou, pšenici špaldu, ječmen, oves, hrách a bob polní,

b) 0,05 % pro pšenici tvrdou,

c) 0,1 % pro ostatní druhy s výjimkou zeleninových druhů.

(2) Pokud množství podle odstavce 1 nepostačují k výsevu na plochu 10 ha, může být povoleno množství potřebné k osetí této plochy. U osiva zeleninových druhů není množství stanoveno.

(3) Osivo úředně nezapsaných odrůd uvedené do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného rozmnožovacího materiálu uvedeného v přílohách č. 1 až 6 a 8 částech V oddílech 2 a v příloze č. 7 části V.

(4) Žádost o povolení nebo obnovení povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy se podávají na formuláři uvedeném v příloze č. 9. K žádosti o obnovení povolení musí být přiloženy tyto doklady:

a) kopie původního povolení,

b) další informace k popisu odrůdy, o udržovacím šlechtění, o pěstování nebo použití odrůdy, které nebyly součástí původního povolení,

c) doklad o tom, že stále probíhají zkoušky k registraci odrůdy.

(5) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) namátkově kontroluje množství a kvalitu osiva uvedeného do oběhu podle § 3a zákona a způsob jeho použití. Součástí kontroly je i kontrola označování předepsanými návěskami.

§ 4

Uznávací řízení
[K § 4 odst. 7, § 5 odst. 9, § 7 odst. 6 písm. h) a r) zákona]

(1) Žádosti o uznání množitelského porostu a osiva se podávají na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9.

(2) Žádost o uznání množitelského porostu se podává každoročně

a) do 31. března pro

1. ozimé formy zemědělských druhů rodu Brassica (kromě řepky),

2. obilniny ozimé (ječmen, pšenice, žito, tritikale),

3. vikev ozimou,

4. jeteloviny a trávy z první seče,

5. salát a špenát setý na podzim,

b) do 30. dubna pro

1. hrách polní a zahradní,

2. jarní formy olejnin,

3. pažitku, ředkvičku, ředkev, salát, špenát setý na jaře, semenice dvouletých zelenin, sazečku kapusty ozimé, pekingské zelí,

4. zeleniny rychlené – semenice,

c) do 10. května pro

1. obilniny jarní, svazenku,

2. luskoviny polní (bob polní, vikev panonská, vikev setá, vikev huňatá),

3. semenice semenných okopanin,

4. len,

5. anýz, fenykl, kmín, koriandr,

6. brokolici, cibuli sazečku, česnek, kopr, květák, okurky pařeništní a skleníkové, kozlíček polníček, řeřichu setou,

d) do 20. května pro

1. brambory,

2. jílek jednoletý,

3. kukuřici, proso, pohanku,

e) do 10. června pro

1. fazol polní i zahradní, lupinu, sóju, slunečnici,

2. jetel nachový setý na jaře, trávy z druhé seče, jednoleté pícniny,

3. lilek, majoránku, okurky polní, papriku, patizony, rajčata, štěrbák, tykev, meloun,

f) do 20. června pro jeteloviny z druhé seče,

g) do 20. srpna pro cibuli, sazečky ostatních zelenin a semenných okopanin,

h) do 30. září pro řepku ozimou,

i) do 30. listopadu pro porosty cukrovky z předpěstované sazečky.

(3) Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, je dodavatel povinen podat žádost o uznání množitelského porostu nejpozději jeden měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky.

(4) Vzory žádostí a dokladů vydávaných Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v přílohách č. 9 a 10.

§ 5

Uznávání osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh
[K § 4 odst. 10 písm. b) a c), odst. 13 písm. c) a odst. 14 zákona]

(1) Při uznávání osiva, které bylo sklizeno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, Ústav ověří, že byla provedena přehlídka množitelského porostu vyhovující požadavkům stanoveným v předpisech Evropských společenství, které jsou srovnatelné s požadavky uvedenými v přílohách č. 1 až 6 a 8 částech III.

(2) U osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, se úředními zkouškami ověří, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva uvedené v přílohách č. 1 až 6 a 8 částech V.

(3) Osivo zemědělských druhů a zeleniny s výjimkou brambor se smí uznávat podle § 4 odst. 10 zákona v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál a podle § 4 odst. 13 zákona v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

§ 6

Uznávání množitelských porostů
[K § 5 odst. 1 písm. g), i) a k), odst. 5 písm. a) a c), odst. 9, § 7 odst. 6 písm. a), b), i) a l) až p) zákona]

(1) K ověření původu rozmnožovacího materiálu podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona dodavatel při podání žádosti o uznání množitelského porostu předloží
Doklady podle písmen a) a b) nebo posudek podle písmene c) mohou být nahrazeny uvedením čísla těchto dokladů na žádosti.

a) doklad o uznání osiva, které bylo použito pro založení porostu, a to včetně osiva z jiného členského státu, nebo

b) u víceletých druhů ve druhém, popřípadě dalším množitelském roce

1. doklad o uznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období, nebo

2. doklad o neuznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období za předpokladu, že důvodem neuznání množitelského porostu nebyla nevyhovující pravost nebo čistota odrůdy,

c) mezinárodně platný doklad, popřípadě posudek Ústavu vystavený na základě kontroly provedené Ústavem u rozmnožovacího materiálu, který byl dovezen podle § 18 zákona, nebo

d) prohlášení šlechtitele nebo udržovatele odrůdy v případě, že je porost zakládán ze šlechtitelského materiálu.

(2) Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech III a IV. Vlastnostmi množitelských porostů hodnocenými při přehlídce množitelského porostu, které se zapisují do záznamu o přehlídce množitelského porostu uvedeného v příloze č. 9, se rozumí

a) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech,

b) minimální vzdálenost od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,

c) minimální vzdálenost k zamezení mechanické příměsi jiných druhů a odrůd,

d) celkový stav množitelského porostu, tj. posouzení vyrovnanosti, zapojenosti, celkového vzhledu rostlin, popřípadě stupně polehnutí,

e) nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jiných odrůd nebo zřetelně odchylných typů, rostlin plevelných druhů a jiných příměsí,

f) nejvyšší povolený počet rostlin napadených škodlivými organismy.

(3) Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů, popřípadě limity těchto vlastností jsou uvedeny v příloze č. 7 části III oddíle 4 tabulce 3.4 b.

(4) Požadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti půdy, na kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován, jsou uvedeny v příloze č. 7 části III oddíle 1.

(5) Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin jsou uvedeny v příloze č. 11.

§ 7

Uznávání rozmnožovacího materiálu
[K § 6 odst. 4, 5 a 9, § 7 odst. 6 písm. d) a j) zákona]

(1) Výčet a rozsah úředních zkoušek rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů je uveden v přílohách č. 1 až 8 částech V oddílech 1.

(2) Vlastnosti rozmnožovacího materiálu jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech V.

(3) Osivo nesmí obsahovat živé skladištní škůdce, jejichž výčet je uveden v příloze č. 12.

(4) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona vede dodavatel

a) v listinné podobě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9, nebo

b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

§ 8

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti
(K § 8 odst. 3 zákona)

(1) Provedení zkoušek u osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, jejichž výčet je uveden v příloze č. 13, zajistí dodavatel.

(2) Druhy, jejichž osivo se smí uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, a požadavky na vlastnosti tohoto osiva jsou uvedeny v příloze č. 13.

(3) Evidence o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti se vede současně se záznamy podle § 7 odst. 4. Pokud je evidence vedena elektronicky, musí vytištěné sestavy obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

§ 9

Standardní osivo
[K § 9 odst. 1, odst. 2 písm. b) bod 2, § 7 odst. 6 písm. d) a j) zákona]

(1) Požadavky na vlastnosti standardního osiva uváděného do oběhu jsou uvedeny v příloze č. 8 části V.

(2) Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona se vedou

a) v listinné podobě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9, nebo

(3) Záznamy o stavu množitelského porostu, z něhož pochází standardní osivo, se vedou v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9.

§ 10

Obchodní osivo
[K § 11 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a), c) a d) zákona]

(1) Jako obchodní osivo lze uvádět do oběhu osivo těchto zemědělských druhů:

a) hořčice černá,

b) lesknice vodní,

c) lipnice roční,

d) pískavice řecké seno,

e) vičenec,

f) vikev panonská,

g) kopyšník,

h) troskut prstnatý.

(2) Obchodní osivo musí být druhově pravé a musí splňovat požadavky na vlastnosti obchodního osiva uvedené v přílohách č. 2, 3 a 5 v částech V.

(3) Evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu se vede současně se záznamy podle § 7 odst. 4. Pokud je evidence vedena elektronicky, musí vytištěné sestavy obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

§ 11

Směs osiv
[K § 12 odst. 5, odst. 7 písm. b) a d), § 19 odst. 15 písm. e) zákona]

(1) Směsi osiv odrůd jednoho nebo více druhů (dále jen „směs“), jejíž výrobu nebo uvádění do oběhu dodavatel Ústavu ohlásí, přidělí Ústav registrační číslo způsobem uvedeným v příloze č. 11.

(2) Způsob míchání a zařízení, na kterém se směs připravuje, musí zaručit rovnoměrnost složení směsi v partii i v jednotlivých obalech podle hmotnostního procentního podílu jednotlivých složek oznámeného dodavatelem při registraci směsi.

(3) Dodavatel směsi vede evidenci
Pokud je evidence vedena elektronicky, musí vytištěné sestavy obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

a) o míchání směsi na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9,

b) o uvádění směsi do oběhu, a to obdobně, jako je evidence podle § 7 odst. 4.

(4) Směs smí být uváděna do oběhu pouze v uzavřených a označených obalech nebo v malém balení.

(5) Balení směsi se označuje úřední návěskou zelené barvy; náležitosti návěsky pro směsi osiv jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 a 8 částech VI.

§ 12

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství
(K § 13 odst. 6 zákona)

(1) Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství současně se záznamy podle § 7 odst. 4. Pokud je evidence vedena elektronicky, musí vytištěné sestavy obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

(2) Dodavatel po uznání osiva poskytuje Ústavu informace pro aktualizaci elektronické databáze odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky, v listinné podobě na formuláři, který je uveden v příloze č. 9, nebo v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9.

§ 13

Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd
(K § 14 odst. 6 zákona)
Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd současně se záznamy podle § 7 odst. 4. Pokud je evidence vedena elektronicky, musí vytištěné sestavy obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

§ 14

(1) Požadované vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 14.

(2) Sazenice zeleniny určené k uvádění do oběhu se ukládají do obalů zabraňujících jejich poškození a záměnu nebo smíchání jednotlivých partií. Dojde-li během balení, skladování, přepravy nebo při dodání ke smíchání partií sazenic zeleniny různého původu, provede dodavatel v evidenci záznam o složení nové partie a o původu jejích jednotlivých složek.

(3) Obaly se sazenicemi zeleniny určené k uvádění do oběhu se opatřují návěskou, štítkem nebo jiným obdobným dokladem; tyto doklady musí být vyrobeny z vhodného materiálu a nesmí být použity opakovaně.

(4) Doklad podle odstavce 3 obsahuje

a) text „ES kvalita“,

b) název členského státu nebo jeho kód,

c) označení příslušného úřadu nebo jeho kód,

d) registrační číslo dodavatele,

e) název dodavatele,

f) číslo partie sazenic zeleniny uváděné do oběhu,

g) datum vystavení dokladu,

h) číslo partie osiva u sazenic zeleniny pěstovaných z osiva,

i) název druhu a odrůdy zeleniny,

j) latinský název rodu a druhu zeleniny, je-li zároveň rostlinolékařským pasem podle zvláštního zákona⁵),

k) množství,

l) při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu.

(5) Je-li rozmnožovací materiál sazenic zeleniny opatřen rostlinolékařským pasem podle zvláštního zákona⁵), nahrazuje tento pas údaje uvedené v odstavci 4 s výjimkou údajů uvedených pod písmeny a), c), i) a l). Tyto údaje musí být zřetelně odděleny.

§ 15

(1) Dodavatel zajistí podmínky pro sledování kritických bodů ve výrobním procesu sazenic zeleniny. Kritickými body se rozumí

a) použité osivo, původ a kvalita vegetativních částí rostlin,

b) výsev, přepichování, řízkování, sázení a použitý substrát,

c) metody pěstování,

d) péče o pěstované rostliny, způsob hnojení a chemické ochrany,

e) manipulace s rostlinami,

f) hygiena,

g) balení,

h) skladování,

i) doprava, průvodní doklady sazenic zeleniny, popřípadě další administrativní úkony s dopravou související.

(2) Evidence pro sazenice zeleniny podle § 15 odst. 4 písm. e) zákona musí být vedena řádně, jednotlivé údaje na sebe musí navazovat tak, aby byly kontrolovatelné Ústavem nebo pověřenou osobou. Evidence může být vedena

a) v listinné podobě na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9, nebo

(3) Na dodavatele sazenic zeleniny, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 9 zákona, se nevztahují ustanovení odstavců 2 a 4.

(4) Sadba česneku, sazečky cibule a šalotky musí splňovat kromě požadavků uvedených v § 14 odst. 2 až 5 a v odstavcích 1 až 3 rovněž tyto požadavky:

a) rozmnožovací materiál musí pocházet z množitelského porostu, který byl kontrolován,

b) množitelský porost byl prost škodlivých organizmů uvedených v příloze č. 14 nebo byl proti těmto organizmům vhodným způsobem ošetřen,

c) vlastnosti rozmnožovacího materiálu musí odpovídat požadavkům stanoveným v příloze č. 14.

§ 16

Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele
(K § 16 odst. 6 a 11 zákona)

(1) Dodavatel, který podléhá registraci podle § 16 odst. 1 zákona, podá žádost o registraci osoby na formuláři uvedeném v příloze č. 9.

(2) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 6 zákona, oznámí zahájení, popřípadě ukončení činnosti na formulářích uvedených v příloze č. 9.

§ 17

Pověřování osob
[K § 17 odst. 2, 3 a 5 písm. b), odst. 13 písm. a) až c) zákona]

(1) Osoby uvedené v § 17 odst. 1 zákona

a) prokáží nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti předložením úředně ověřeného dokladu o získání potřebného vzdělání podle § 17 odst. 8 zákona,

b) musí splnit technickou způsobilost pro dané pověření podle přílohy č. 15, včetně možnosti internetového připojení pro komunikaci s Ústavem.

(2) Odbornou způsobilost podle § 17 odst. 8 zákona prokazují osoby předložením úředně ověřeného dokladu o získání potřebného vzdělání.

(3) Pověření podle § 17 odst. 2, 3 a 5 zákona může být uděleno pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů uvedené v druhovém seznamu zákona jako zemědělské nebo zeleninové druhy a pro kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál a obchodní osivo.

(4) Podrobnosti provádění úkonů podle § 17 odst. 1 až 3, 5 a 7 zákona jsou uvedeny v přílohách č. 16 až 19.

(5) Množitelské porosty, u kterých provádějí přehlídky pověřené osoby, podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. Úřednímu dozoru podléhá minimálně 5 % množitelských porostů. K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky z partií osiva sklizeného z množitelských porostů. Tato kontrola činí minimálně 5 % množitelských porostů. Následná kontrola se provádí buď laboratorně nebo vegetačními zkouškami.

(6) Partie osiva vzorkované pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které nebyly vzorkovány automatickým vzorkovadlem. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž bude zaměřena rovnoměrně na jednotlivé druhy. Následná kontrola se provádí laboratorně podle stanoveného postupu; část vzorků je podrobena kontrole vegetačními zkouškami. V případě automatického vzorkovadla se provádí úřední dozor na správnost přípravy laboratorních vzorků.

(7) Partie osiva zkoušené v rámci uznávacího řízení pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které jsou pro tyto účely uložené v pověřené laboratoři. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž vzorky musí být odebrány rovnoměrně podle jednotlivých druhů plodin. Následná kontrola se provádí laboratorně podle stanoveného postupu. Přímo v pověřené laboratoři se provádí úřední dozor, při kterém se kontroluje správnost dodržování postupů a úkonů stanovených v přílohách č. 16 až 19.

(8) Osoba, která se uchází o pověření laboratoře, musí disponovat zařízením potřebným pro zkoušené druhy, jehož výčet je podle jednotlivých skupin druhů uveden v příloze č. 15, a laboratoř musí být umístěna v prostorách popsaných v příloze č. 15.

§ 18

Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí
(K § 18 zákona)
Oznámení podle § 18 odst. 10 zákona lze učinit na formuláři uvedeném v příloze č. 9.

§ 19

(1) Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem uvedeným v odstavci 3, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu. K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu

a) úřední návěsky minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20, nebo

b) návěsky využívané pro mezinárodní obchod podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení semen a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj podle přílohy č. 20, nebo

c) návěsky dodavatele minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 pro kategorii standardní rozmnožovací materiál, nebo

d) návěsky dodavatele a zvláštní návěsky vylučující záměnu s podmínkami uvedenými v písmenech a) až c) v ostatních případech.

(2) Minimální rozměr úředních návěsek a návěsek pro zemědělské druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; barvy návěsek pro kategorie a generace rozmnožovacího materiálu, způsob použití a vzory úředních návěsek jsou uvedeny v příloze č. 20.

(3) Za způsob označování obalů se považuje

a) šitá nebo vázaná návěska, nebo

b) nalepovací etiketa, nebo

c) potisk obalů minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 pro balení osiva obilnin, krmných plodin, olejnin a přadných rostlin v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál, nebo

d) všitý pruh neroztržitelné fólie minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20.

(4) Úřední návěska nebo návěska musí být zhotovena z neroztržitelného nebo špatně odstranitelného materiálu a nesmí být použita opakovaně. Potisk obalů může být proveden jen formou tisku předepsaných údajů nesmazatelnou barvou a pod úředním dozorem.

(5) Každý obal opatřený úřední návěskou nebo návěskou pro mezinárodní obchod podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěn úřední pojistkou tak, aby nebylo možné obal otevřít bez toho, že by bylo zřetelně patrné jeho otevření; návěsky, které jsou na obal přivazovány, musí být upevněny pod úřední pojistkou.

(6) Za úřední pojistku se považuje

a) plomba z nebarveného plechu,

b) nálepka nebo samolepicí páska neodstranitelná bez porušení,

c) prošitá návěska u strojově zašívaných obalů,

d) ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva,

e) samolepicí nebo svařovací uzávěr papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor a nemohou být otevřeny bez porušení,

f) strojově prošitý obal zamezující záměně,

g) plechový obal, který nelze otevřít bez poškození,

h) vázací materiál, který nemůže být otevřen bez porušení.

§ 20

(1) Další požadavky na úřední návěsku jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech VI.

(2) Úřední návěskou a úřední pojistkou musí být označeny i velkoobjemové kontejnery a návěsy určené k přepravě osiva uzavřené plachtou. Sadba brambor může být na žádost odběratele se souhlasem Ústavu a pod jeho dozorem přepravována i bez uzavření. Návěska musí být součástí doprovodných úředních dokladů partie.

(3) U odrůd zeleniny obecně známých před 1. červencem 1970 může být na návěsce uveden odkaz na určité udržovací šlechtění, pokud to udržovatel odrůdy předem oznámí Ústavu nebo příslušnému úřadu jiného členského státu. Tento odkaz se uvede za názvem odrůdy, od něhož musí být zřetelně oddělen pomlčkou, a nesmí být uveden výrazněji než samotný název odrůdy. V souvislosti s uvedeným udržovacím šlechtěním nesmí být poukazováno na žádné zvláštní vlastnosti odrůdy.

(4) Návěsky pro mezinárodní obchod podle § 19 odst. 1 písm. b) musí obsahovat údaje předepsané pravidly schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj uvedené v příloze č. 20.

(5) Osivo s neukončenou certifikací se označuje úřední návěskou šedé barvy; hmotnost partie není přitom omezena. Úřední návěska, jejíž vzor je uveden v příloze č. 20, obsahuje

a) označení certifikačního úřadu, který je odpovědný za provedení přehlídky, a státu nebo jejich počáteční písmena,

b) název druhu (u osiva řepy označení, zda se jedná o cukrovku nebo krmnou řepu),

c) název odrůdy (v případě inbredních linií, hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin určených výhradně k použití jako komponenty hybridních odrůd slovo „komponent“, v případě hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin slovo „hybrid“),

d) kategorie a generace,

e) číslo množitelského porostu nebo číslo partie,

f) hmotnost,

g) označení „Osivo s neukončenou certifikací“.

(6) Úřední doklad pro osivo s neukončenou certifikací obsahuje

a) označení certifikačního úřadu a státu,

b) název druhu a název odrůdy; u řepy označení, zda jde o krmnou řepu nebo cukrovku,

c) označení kategorie a generace,

d) původ osiva použitého k založení množitelského porostu a označení země, která toto osivo uznala,

e) číslo množitelského porostu nebo číslo partie,

f) výměru množitelského porostu,

g) množství osiva sklizeného z množitelského porostu a počet balení,

h) potvrzení, že množitelský porost vyhověl požadavkům srovnatelným s požadavky uvedenými v přílohách č. 1 až 6 a 8,

i) výsledek předběžné zkoušky osiva, pokud o ni dodavatel požádal.

(7) Je-li třeba rozmnožovací materiál nově zabalit, a to z důvodu poškození nebo nutnosti použít jiný obal, musí být pod úředním dozorem provedeno
Ústav potvrdí protokol o provedené manipulaci na formuláři uvedeném v příloze č. 9.

a) odstranění původních úředních pojistek a úředních návěsek,

b) přebalení původního rozmnožovacího materiálu do nových obalů,

c) opětovné uzavření s novou úřední pojistkou a úřední návěskou. Nová úřední návěska na rozmnožovacím materiálu znovu přebaleném musí obsahovat všechny původní údaje včetně textu „znovu baleno a označeno“.

§ 21

(1) Balení šlechtitelského rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou fialové barvy. Údaje pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech VI.

(2) Balení rozmnožovacího materiálu předstupňů se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy s fialovým diagonálním pruhem. Údaje pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech VI.

(3) Balení základního rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy. Údaje pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech VI.

(4) Balení certifikovaného rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou
Údaje pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech VI.

a) modré barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál první generace,

b) červené barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál druhé generace s výjimkou sadby brambor, u kterých se pro obě generace používá návěska modrá.

(5) Balení standardního osiva se označuje návěskou žluté barvy. Údaje pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v příloze č. 8 části VI.

(6) Balení osiva úředně nezapsaných odrůd se označuje návěskou oranžové barvy. Vzor návěsky je uveden v příloze č. 20.

§ 22

Malé balení
[K § 12 odst. 2 písm. d), odst. 7 písm. a), § 19a odst. 1 a 6 zákona]

(1) Nejvyšší povolená hmotnost nebo počet kusů, které se považují za malé balení, a způsob jejich označování jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v přílohách č. 1 až 8 částech VII.

(2) Podrobnosti o způsobu označování malého balení jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech VII.

§ 23

Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 175/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin.

2. Vyhláška č. 40/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 175/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin.

§ 24

Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

ČÁST 1

ČÁST 2

Oddíl 1

Oddíl 2

ČÁST 3

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

Oddíl 4

ČÁST 4

ČÁST 5

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

ČÁST 6

ČÁST 7

Oddíl 1

Oddíl 2

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo trav

ČÁST 1

ČÁST 2

Oddíl 1

Oddíl 2

ČÁST 3

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

ČÁST 4

ČÁST 5

Oddíl 1

Oddíl 2

ČÁST 6

ČÁST 7

Oddíl 1

Oddíl 2

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin

ČÁST 1

ČÁST 2

Oddíl 1

Oddíl 2

ČÁST 3

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

ČÁST 4

ČÁST 5

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

ČÁST 6

ČÁST 7

Oddíl 1

Oddíl 2

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo jiných krmných plodin

ČÁST 1

ČÁST 2

Oddíl 1

Oddíl 2

ČÁST 3

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

Oddíl 4

ČÁST 4

ČÁST 5

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

ČÁST 6

ČÁST 7

Oddíl 1

Oddíl 2

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin

ČÁST 1

ČÁST 2

Oddíl 1

Oddíl 2

ČÁST 3

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

Oddíl 4

ČÁST 4

a) nehybridní odrůdy

Druh	SE, E	C 1	C2
řepka a řepice mimo krmný typ	99,9 %	99,7 %	99,7 %
řepka a řepice krmný typ hořčice, slunečnice	99,7 %	99,0 %	98,0 %
len	99,7 %	98,0 %	97,5 %
mák	99,0 %	98,0 %	98,0 %

Počet rostlin stejného druhu jako množitelský porost neodpovídající odrůdě:
všechny druhy:
SE, E - 1 odlišná rostlina na 30 m²
C - 1 odlišná rostlina na 10 m²

b) hybridní odrůdy
Základní osivo
- v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,2 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 2 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,
- v množitelském porostu - v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin včetně pylově fertilních.
Certifikované osivo
- v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 5 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,
- v množitelském porostu v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 1,0 % rostlin odchylných nebo více než 0,5 % pylově fertilních rostlin.
– Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:
○ smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního kompnentu s osivem získaným za použití plně pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1
○ použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální.

slunečnice:
Kategorie	Porost na výrobu	Odrůdová čistota	Pylová sterilita mateřského komponentu
E	linie - mateřský komponent	99,8 % (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy)	-
E	linie - otcovský komponent	99,8 %	-
E	rodičovský hybrid - mateřský komponent	99,5 % (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy)	-
E	rodičovský hybrid - otcovský komponent	99,8 %	-
C	konečný hybrid - mateřský komponent	99,0 %	99,5 %
C	konečný hybrid - otcovský komponent	99,5 %	-

- odrůdová čistota mateřského komponentu se hodnotí včetně fertilních rostlin
- hodnocení se provádí v době kdy je schopno opylení mateřského komponentu
2 a více % u základního osiva
5 a více % u certifikovaného osivo

řepka a řepice:
Kategorie	Porost na výrobu	Odrůdová čistota	Pylová sterilita mateřského komponentu
s použitím cytoplazmatické pylové sterility
E	řepka - linie - mateřský komponent	99,9 %	ozimé odrůdy 99,0 % jarní odrůdy 98,0 %
E	řepice - linie - mateřský komponent	99,9 %	98,0 %
E	linie - otcovský komponent	99,9 %	-
C	konečný hybrid - mateřský komponent	99,0 %	98,0 %
C	konečný hybrid - otcovský komponent	99,7 %	-
s použitím auto-inkompatibility
E	auto-inkompatibilní linie	99,9 %	-
C	auto-inkompatibilní linie	99,5 %	-

Další požadavky:
– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

ČÁST 5

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

ČÁST 6

ČÁST 7

Oddíl 1

Oddíl 2

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo řep

ČÁST 1

ČÁST 2

Oddíl 1

ČÁST 3

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

ČÁST 4

ČÁST 5

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

ČÁST 6

ČÁST 7

Oddíl 1

Oddíl 2

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor

ČÁST 1

ČÁST 2

Oddíl 1

ČÁST 3

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

Oddíl 4

A. Požadavky na zdravotní stav porostu:

Choroby, škůdci	% rostlin s příznaky napadení chorobami nebo škůdci
Choroby, škůdci	ES 1	ES 2	ES 3
viry celkem	0,5	0,5	1,0
Erwinia carotovora subsp. atroseptica (van Hall) Dye (bakteriální černání stonků bramboru)	0	0,5	1,0
škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství ¹⁾	nesmí se vyskytovat

1) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, v platném znění.

B. Podmínky, které musí splňovat šlechtitelský rozmnožovací materiál, z něhož pochází sadba brambor kategorie E zařazená do jedné ze tříd:
1) Materiál musí být prostý:
2) Při použití mikrokultivačních metod včetně meristémového množení nesmí mateřská hlíza obsahovat škodlivé organismy uvedené v odstavci 1.
Dodržování výše uvedených podmínek musí být zajištěno úřední zkouškou nebo zkouškou provedenou pod úředním dozorem podle vhodných metod;
3) Materiál rozmnožený in vitro a pocházející z mateřské hlízy nesmí obsahovat škodlivé organismy uvedené v odstavci 1.
Podmínka povinné úřední zkoušky nebo zkoušky pod úředním dozorem se neuplatňuje.
4) Při použití metod klonového udržovacího šlechtění musí původní rostlina a hlízy, které z ní přímo pocházejí:
- být prosté škodlivých organismů uvedených v bodě 1. Dodržování podmínek podle písmen c) až g) se ověřuje úřední zkouškou nebo zkouškou provedenou pod úředním dozorem vhodnými metodami;
- být získána z porostu splňujícího podmínky uvedené v bodě 5 zde níže.
5) Množitelský porost:
- množení po stejném druhu přípustné nejdříve za 3 roky
- minimální izolační vzdálenost musí být stejná jako u generace SE1 (oddíl 2)
- pokud jde o bakteriální černání stonků a měkkou hnilobu hlíz bramboru:
- v případě třídy ES 1 nesmí být zasaženy; nebo
- v případě třídy ES 2 a třídy ES 3 může být pouze 0,25 % rostlin.
Dodržování této podmínky se ověřuje úřední přehlídkou;
- nesmí obsahovat více než 0,1 % rostlin s příznaky virových infekcí. Dodržování této podmínky se ověřuje úřední přehlídkou, v případě pochybností je doplněno laboratorními testy.
- počet přehlídek – 3.

a) Erwinia carotovora subsp. atroseptica (van Hall) Dye, bakteriální černání stonků bramboru;

b) PLRV, virová svinutka bramboru;

c) PVA, A – viróza (mírná mozaika);

d) PVM, M – viróza (lžicovitá mozaika);

e) PVS, S - viróza;

f) PVX, X - viróza;

g) PVY, Y - viróza (nekrotická mozaika);

ČÁST 4

ČÁST 5

a) Sadbové brambory nesmějí být uváděny do oběhu, pokud byly ošetřeny prostředky, které zabraňují klíčení.

b) Velikost sadby se stanovuje tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25 x 25 mm a maximálním rozměru 60 x 60 mm.
Další požadavky:
- v případě použití sít větších než 35 mm je rozdíl mezi síty dělitelný číslem 5,
- maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 25 mm.

c) V jedné partii sadby musí být zastoupeny hlízy všech velikostí ve vyrovnaném poměru.

d) Požadavky sledované při mechanickém rozboru:
Tabulka 5

Číslo vady	Druh vady	Nejvyšší přípustné hmotnostní % vad ⁵⁾
1.	hlízy jiných odrůd ⁶⁾	0,10
2.	hlízy napadené nebo poškozené: mrazem a zapařením	0,25
3.	mokrá hniloba ^{1) 7)}	0,25 ⁹⁾
4.	suchá hniloba – způsobená Fusarium spp., případně Phoma spp.⁷⁾	1,00 ⁹⁾
5.	plíseň bramboru Phytophtora infestans (Mont.) De Bary	1,00
6.	poškození mechanicky nebo škůdci ^{2) 7)}	3,00
7.	aktinomycétová obecná strupovitost bramboru Streptomyces scabies (Ex Thaxter) Lambert & Loria^{3) 7)}	5,00
8.	vločkovitost hlíz bramboru Rhizoctonia solani Kühn ⁴⁾	5,00
9.	silné šednutí až černání dužiny zaujímající více než 1/3 řezu hlízy	10,00
10.	silná rzivost dužiny zaujímající více než 1/10 řezu hlízy	10,00
11.	příměs zeminy a jiných nečistot	2,00 ¹⁰⁾
12.	hlízy podsadbové	3,00
13.	hlízy nadsadbové	3,00
14.	hlízy napadené škodlivými organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství⁸⁾	nesmí se vyskytovat

Vysvětlivky k tabulce:
1) Mokré hniloby způsobené bakteriemi Erwinia carotovora (Jones) Bergey et al., houbou Pythium ultimum Trow, případně dalšími původci mokré hniloby.
2) Za mechanicky poškozené hlízy se považují poškození do hloubky větší než 5 mm (včetně požerků škůdců) a hlízy v korunkové části čerstvě rozpraskané, nezajizvené. Za poškození drátovci se považuje hlíza nejméně se 3 otvory do hloubky větší než 5 mm.
3) Za napadené se považují hlízy, u kterých je postižená více než 1/3 povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst.
4) Je způsobeno houbou Rhizoctonia solani Kühn, která pokrývá více než 1/10 povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst.
5) Vady číslo 2 až 5 v souhrnu do 2%. Vady číslo 6 až 13 v souhrnu do 20%.
6) U rozmnožovacího materiálu předstupňů a u základní sadby je povolené procento hlíz jiných odrůd – 0.
7) Vady číslo 3 a 4 mohou mít v souhrnu nejvýše 1%, vady číslo 3, 4, 6 a 7 mohou mít v souhrnu nejvýše 6 %.
8) Přílohy č.1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, v platném znění.
9) Sadba brambor náležející k jedné ze tříd základního rozmnožovacího materiálu nesmí obsahovat více než 0,5 % hlíz zasažených mokrou nebo suchou hnilobou.
10) Sadba brambor náležející k jedné ze tříd základního rozmnožovacího materiálu nesmí obsahovat více než 1 % příměsi zeminy a jiných nečistot.

ČÁST 6

ČÁST 7

Oddíl 1

Oddíl 2

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo zelenin

ČÁST 1

ČÁST 2

Oddíl 1

ČÁST 3

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

ČÁST 4

ČÁST 5

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

ČÁST 6

ČÁST 7

Oddíl 1

Oddíl 2

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Vzory formulářů
Vzor formuláře
- žádosti o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy
- žádosti o uznání množitelského porostu
- žádosti o uznání osiva/sadby
- žádosti o uznání sadby brambor
- pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu
- pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu brambor
- pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu kukuřice
- výrobní evidence osiva (nebo sadby) – (dvojlist)
- skladové karty (oboustranná)
- pro vedení evidence o výrobě standardního rozmnožovacího materiálu
- pro vedení evidence o vyrobené směsi - Míchací protokol směsi
- pro ohlášení množství rozmnožovacího materiálu z ekologického zemědělství dostupného na území ČR
- pro vedení evidence pro sazenice zeleniny
- žádosti o registraci osob
- oznámení o zahájení činnosti
- oznámení o ukončení činnosti
- žádosti o povolení dovozu rozmnožovacího materiálu a sazenic zelenin ze třetích zemí
- oznámení dovozu
- protokolu o přebalení, přenávěskování, úpravě osiva

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Vzory dokladů vydávané Ústavem nebo pověřenou osobou
- Uznávací list na množitelský porost (pro Ústav)
- Uznávací list na množitelský porost (pro pověřenou osobu)
- Uznávací list na osivo (pro Ústav)
- Uznávací list na osivo (pro pověřenou osobu)
- Dvojjazyčný uznávací list na osivo
- Uznávací list na sadbu
- Dvojjazyčný uznávací list na sadbu
- Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu
- Rozhodnutí o neuznání osiva
- Rozhodnutí o neuznání sadby
- Prohlášení o osivu s neukončenou certifikací

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi

1. Náležitosti čísla množitelského porostu
Číslo množitelského porostu se tvoří následujícím způsobem:

a) ze čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,

b) z pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.

Vzor: 3867- 00657

Registrační (evidenční) číslo dodavatele	Pořadové číslo porostu		Porost
Registrační (evidenční) číslo dodavatele	od	do	Porost
RRRR	X0001	X0200	porosty založené z rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd
RRRR	X0201	X0500	porosty založené pro ekologické zemědělství
RRRR	X0501	X0600	porosty založené na základě prohlášení šlechtitele o původu rozmnožovacího materiálu
RRRR	X0601	X8000	porosty základního a certifikovaného osiva
RRRR	90001	a dále	porosty standardního osiva (k uznávacímu řízení se nepřihlašují)

RRRR – čtyřmístné registrační nebo evidenční číslo dodavatele.
X – číslo regionálního oddělení Ústav, kde bude porost přihlášen. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.
♦ Použití číselných řad v daném rozmezí je pro žadatele libovolné, popřípadě může být odvislé od dohody s regionálním oddělením Ústavu, kde je žádost podávána. Je nepřípustné použít v kalendářním roce jedno číslo vícekrát.
♦ Množitelské porosty se označují tabulkou s číslem množitelského porostu umístěnou na viditelném místě okraje pozemku po celou dobu vegetace.

2. Náležitosti čísla partie rozmnožovacího materiálu
Číslo partie má pevnou strukturu. Základem je rok sklizně a číslo množitelského porostu (tj. registrační nebo evidenční číslo dodavatele a pořadové číslo porostu). Za lomítkem je pak pořadové číslo vyrobené partie z daného porostu.

Vzor: 6-3867-00657/01

Číslování partií osiva z dovozu, obchodního osiva, egalizovaných osiv, standardního osiva a sazenic zeleniny.

Registrační kód dodavatele	číselné rozmezí		typ osiva
Registrační kód dodavatele	od	do	typ osiva
RRRR	X8501	X9000	čísla partií obchodního osiva, případně partií osiv jinde neuvedených
RRRR	X9001	X9500	čísla partií osiva z dovozu v kalendářním roce.
RRRR	X9501	X9999	čísla egalizovaných partií osiv, které prošly uznávacím řízením
RRRR	90001	95000	čísla partií standardních osiv
RRRR	95001	a dále	čísla partií sazenic zelenin

X – číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí – číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.
♦ Uskladněné partie a jejich části se označují partiovými štítky; obdobným způsobem musí být označené i jiné obaly umístěné v prostorách, kde je skladován rozmnožovací materiál.

3. Používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy

Skupina druhů	Výměra (počet)	Hmotnost (počet)	Počet desetinných míst
zemědělské druhy (kromě brambor) sazečky brambory	ha	kg	ha – 0,00 kg – 0,000 t – 0,000
	ha	kg/ks*
	ha	t
zeleninové druhy sazečky	a	kg	a – 0,00 kg – 0,000
	a	kg/ks*
	a	ks
	ks	g

* počet bude používán k odhadu výnosu

4. Způsob přidělení registračního čísla směsi osiv
Registrační číslo směsi se skládá z

Vzor: 6 - 3867 - 08199

Ústav přidělí každé ohlášené směsi osiv registrační číslo v rozmezí uvedeném v tabulce. Registrační číslo směsi je základem čísla partie směsi osiv následně vyrobené. Způsob vytvoření čísla partie je popsán v bodě 2.

Registrační kód dodavatele	číselné rozmezí		typ směsi
Registrační kód dodavatele	od	do	typ směsi
RRRR	X8001	X8200	registrační čísla směsí pro zemědělskou výrobu
RRRR	X8201	X8400	registrační čísla směsí pro využití mimo zemědělskou výrobu
RRRR	X8401	X8500	registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zeleniny, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí

X – číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí – číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.
Další požadavky
Při přípravě směsi podle § 12 odst. 2 písm. e) zákona dodavatel

a) přiloží k ohlášení směsi označení lokality, ze které bude proveden sběr osiva (dále jen „luční sběr“) včetně souhlasu místně příslušného orgánu Ochrany přírody,

a) označení roku přidělení registračního čísla

b) přesně vymezí území, pro které je směs určena a množství směsi,

b) čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,

c) vede v evidenci podle § 11 odst. 3 vyhlášky druhové procentické složení lučního sběru, a to samostatně od druhů a odrůd osiva uznaného.

c) pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Výčet skladištních škůdců

Český název	Vědecký název
Červotoč spížní	Stegobium paniceum (Linnaeus)
Červotoč tabákový	Lasioderma serricorne (Fabriscius)
Čtverorožec obilní	Gnathocerus cornutus (Fabriscius)
Kornatec nejmenší	Lophocateres pusillus (Klug)
Kornatec skladištní	Tenebroides mauritanicus Linnaeus
Korovník	Prostephanus truncatus (Horn)
Korovník obilní	Rhizopertha dominica (Fabriscius)
Kožojed	Dermestes peruvianus Castelnau
Kožojed obecný	Dermestes lardarius (Linnaeus)
Kožojed skvrnitý	Attagenus pellio (Linnaeus)
Kožojed šedý	Dermestes maculatus DeGeer
Kožojed temný	Attagenus unicolor (Brahm)
Lesák rýžový	Cryptolestes pusillus (Schönherr)
Lesák	Oryzaephilus mercator (Fauvel)
Lesák bludný	Ahasverus advena (Waltl)
Lesák moučný	Cryptolestes ferrugineus (Stephens)
Lesák skladištní	Oryzaephilus surinamensis (Linnaeus)
Lesknáček fíkový	Carpophilus hemipterus (Linnaeus)
Lesknáček obilní	Carpophilus dimidiatus (Fabriscius)
Pilous černý	Sitophilus granarius Linnaeus
Pilous kukuřičný	Sitophilus zeamais (Motschulsky)
Pilous rýžový	Sitophilus oryzae (Linnaeus)
Potemník evropský	Tribolium madens (Charpentier)
Potemník hnědý	Tribolium casteneum (Herbst)
Potemník moučný	Tenebrio molitor (Linnaeus)
Potemník ničivý	Tribolium destructor (Uyttenboogaart)
Potemník rýžový	Latheticus oryzae Waterhouse
Potemník skladištní	Tribolium confosum (Jaqudin Du Duval)
Potemník stájový	Alphitobius diaperinus (Panzer)
Rušník obilní	Trogoderma granarium (Everts)
Rušník semenový	Reesa vespulae (Milliron)
Rušník skladištní	Trogoderma variabille Ballion
Vrtavec australský	Ptinus tectus Boieldieu
Vrtavec plstnatý	Niptus hololeucus (Faldermann)
Vrtavec průsvitný	Gibbum psylloides (Czenpinski)
Vrtavec zhoubný	Ptinus fur (Linnaeus)
Zrnokaz bobový	Bruchus rufimanus (Gyllenhal)
Zrnokaz fazolový	Acanthoscelides obtectus (Say)
Zrnokaz hrachový	Bruchus pisorum (Linnaeus)
	Palorus ratzeburgi (Wissmann)
	Typhaea stercorea (Linnaeus)
Makadlovka obilná	Sitotroga cereallela (Olivier)
Makadlovka semenová	Hofmannophila peudospretella (Stainton)
Makadlovka škrobová	Endrosis sarcitrella (Linnaeus)
Mol obilní	Nemapogon granellus (Linnaeus)
Zavíječ datlový	Cadra cautella (Walher)
Zavíječ domácí	Pyralis farinalis (Linnaeus)
Zavíječ moučný	Ephestia kuehniella (Zeller)
Zavíječ paprikový	Plodia interpunctella (Hübner)
Zavíječ rýžový	Corcyra cephalonica (Stainton)
Zavíječ skladištní	Ephestia elutella (Hübner)
Skladokaz moučný ¹⁾	Acarus siro (Linnaeus)
Peříčkovec zhoubný ¹⁾	Lepidoglyphus destructor (Schrank)
Roztoč zhoubný ¹⁾	Tyrophagus putrescentiae (Linnaeus)

¹⁾ Osivo smí obsahovat živé roztoče za předpokladu, že je v osivu zjištěn rovněž roztoč dravý (například Cheyletus eruditus Schrank), a to v poměru ne větším než 100 škodlivých roztočů na jednoho roztoče dravého.

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

1. Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny jsou uvedeny v tabulce 1.
V případě použití nemořeného osiva, musí být provedeny i zkoušky zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu.

2. Požadavky na vlastnosti osiva
Osivo druhů uvedených v tabulce 1 musí, s výjimkou klíčivosti, splňovat požadavky na vlastnosti stanovené pro tyto druhy v přílohách číslo 1, 2, 3 a 5.
Tabulka 1

Druh	Zkoušky
Druh	čistota osiva v %	příměs jiných rostlinných druhů	sítové třídění	Vlhkost	HTS / HMKS	klíčivost	jednoklíčkovost	konduktivita	Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % ¹)	Biochemická zkouška životaschopnosti	Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy	mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy	elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy	stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou	zkoušky zdravotního stavu	zjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Zemědělské druhy
Ječmen ozimý	□	-	□	□	#	□				#			#		□	□
Pšenice ozimá	□	-	□	□	#	□				#			#		□	□
Žito ozimé	□	-	□	□	#	□				#					□	□
Tritikale ozimé	□	-	□	□	#	□				#			#		□	□
Řepka ozimá	□	-		□	#	□						#			#	□
Druhy jetelovin a trav vysévaných v roce sklizně	□	-		□	#	□									#	□

3 zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
8 zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□ zkouška se neprovádí
# zkoušku lze provést na žádost dodavatele
□ zkouška se provádí, ale při uvedení do oběhu není dokončena

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY

ČÁST 1

ČÁST 1:2

ČÁST 2

ČÁST 2:2

ČÁST 3

a) dodržování postupů u všech kritických bodů uvedených v § 15 vyhlášky,

b) spolehlivost metod použitých při výrobě a distribuci,

c) vhodnost těchto metod k věcnému ocenění způsobu výroby a obchodu včetně evidence dokladů,

d) úroveň práce prováděné personálem dodavatele.

ČÁST 3:2

ČÁST 4

a) vypracování a uplatnění metod dohledu a kontroly,

b) odběru vzorků Ústavem pro laboratorní rozbory a na vegetační zkoušky,

c) prodeji a expedici sadby zeleniny,

d) výskytu všech škodlivých organizmů v areálu pěstírny a o všech opatřeních, která s jejich likvidací byla učiněna.

ČÁST 6

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob

ČÁST 1

ČÁST 2

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Podrobnosti provádění dílčích zkušebních úkonů na základě smlouvy uzavřené s Ústavem

1. Podání žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů
Uchazeč o uzavření smlouvy podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v příloze a doloží doklady o splnění kvalifikačních předpokladů. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti. Uchazeč o uzavření smlouvy musí kromě uvedených skutečností splnit i požadavky podle zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů.

2. Zaškolení
Zaškolování probíhá podle plánu, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v jejím průběhu je možné ji prodloužit. Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je s ním uzavřena smlouva.
Plán zaškolení

1. Část teoretická:
Dokonalé seznámení uchazeče s platnými právními předpisy relevantními pro danou oblast, plán stanoví výčet předpisů.

2. Část praktická:
Popis praktického proškolení.

3. Složení zkoušky:
- teoretická
- praktická

3. Uzavření smlouvy
Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů uzavře Ústav smlouvu k provádění k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení.

4. Další proškolování
probíhá pravidelně nebo 1 x za dva roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni účastníci seznámeni.

5. Kontrola
Ústav provádí nad všemi úkony úřední dozor a část prováděných úkonů podléhá následné kontrole, a to vlastními zkouškami provedenými v Ústavu.

6. Odejmutí pověření
Zjistí-li Ústav nedostatky v prováděných úkonech, upozorní příslušnou pověřenou osobu na odchylky, o zjištění vyhotoví zápis a navrhne další opatření včetně zvýšení následné kontroly. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele Ústav od smlouvy odstoupí.

7. Opětovné uzavření smlouvy
Pověřená osoba, u které bylo odstoupeno od smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení uchazečů) a úspěšně složit test. Dále Ústav provede 20 kontrolních rozborů sadby současně s pověřenou osobou. V případě nejméně 95% shodnosti může být smlouva opětovně uzavřena podle § 17 odst. 11 zákona.
Dojde-li k odstoupení od smlouvy, je pověřená osoba povinna vrátit razítko.

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Podrobnosti provádění přehlídek množitelských porostů pověřenými osobami a vydávání dokladů na tyto porosty, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

I. Pověření
Osoby - přehližitelé
Přehlídky množitelských porostů mohou provádět pouze přehližitelé, obeznámení se správným technologickým postupem v souladu se zákonem 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení, a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou certifikace osiva. Tito přehližitelé získají rovněž oprávnění k vydávání uznávacích listů na množitelské porosty.
Podání žádosti o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů
Uchazeč o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 8 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti.
Proškolení a pověření přehližitelů
Zaškolení uchazečů o pověření
Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a trvá nejméně 1 měsíc. Praktické zaškolování probíhá v období vegetace nejprve na pracovišti Ústavu a později přímo v množitelských porostech. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.
Plán zaškolení:
Udělení pověření:
Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů udělí Ústav pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů.
Další proškolování:
probíhá pravidelně 1x ročně v rámci školení přehlížitelů a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni pověření přehližitelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je přehližitel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno.
Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu.

1. Část teoretická:
dokonalé seznámení nového přehližitelé s platnými právními předpisy:
• Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiv sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) (dále jen „zákon“) a prováděcí předpisy,
• Věstník MZe – Zkoušení osiva a sadby.

2. Část praktická:
• kontrola záznamu o přehlídce množitelského porostu (úplnost údajů),
• kontrola předplodin,
• vlastní provedení přehlídky množitelského porostu a provedení zápisu zjištění do formuláře,
• konečné vyhodnocení stavu množitelského porostu (po poslední přehlídce),
• rozdělení záznamů o přehlídce – uznané a neuznané,
• postup u neuznaných porostů,
• kontrola podkladů pro vydání Uznávacího listu (dále jen UL),
• vlastní vyplnění a tisk UL,
• kontrola správnosti UL,
• podpis a příprava k odeslání UL.

3. Složení zkoušky:
– teoretická
– praktická

II. Úřední dozor a následná kontrola
Úřední dozor
Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání množitelských porostů, tj. kontrola dodržování správného postupu přehlížení. Úřednímu dozoru prováděnému Ústavem podléhá minimálně 5% množitelských porostů.
Následná kontrola
K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky osiva současně se vzorkem k uznávacímu řízení. Vzorky se zkouší buď laboratorně nebo ve vegetačních zkouškách, pokud nelze odrůdovou pravost a čistotou laboratorně ověřit. V případě, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a čistotu není uznáno. Prokáže-li se tato skutečnost následnou vegetační zkouškou, není uznán množitelský porost, byl-li z tohoto osiva založen. Následné kontrole podléhá minimálně 5% množitelských porostů přehlížených pověřenými přehlížiteli.
Následná kontrola vydaných dokladů
Kontrolu správnosti vydaných UL provádí Ústav podle kopií zasílaných pověřenými osobami. Každá osoba pověřená k vydávání dokladů bude kontrolována průběžně, výše kontroly bude minimálně 5 % vydaných dokladů.

III. Odejmutí pověření
Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu provádění přehlídek množitelských porostů, upozorní příslušného přehlížitele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Přehližitel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození množitele nebo dodavatele je mu odebráno pověření a je vyškrtnut ze seznamu přehližitelů.
Za chyby v technologickém postupu se považuje:
• neprovedená nebo neúplně či špatně provedená kontrola předplodin,
• neprovedená kontrola mechanické a prostorové izolace množitelského porostu,
• špatně provedené hodnocení množitelského porostu, nedodržení postupu přehlížení,
• nezaslání podkladů k vydání rozhodnutí o neuznání množitelského porostu, nebo opoždění,
• nevydání dokladu o uznání množitelského porostu.
Přehližitel, kterému bylo odebráno pověření ke vzorkování, musí vrátit průkaz, razítko. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení nových přehližitelů) a úspěšně složit test. Dále je prvních 10 množitelských porostů hodnoceno současně přehližitelem Ústavu.

IV. Přehlížení množitelských porostů – pracovní postup
Postup práce dodavatele
- vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede přehlídku množitelského porostu (pouze ze seznamu osob vedených Ústavem)
- podání žádosti Ústavu.
Postup práce Ústavu
- Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede kontrolu údajů, zejména kontrolu původu osiva použitého k založení množitelského porostu,
- pokud jsou shledány závady, Ústav vyzve dodavatele k doplnění žádosti a stanoví přiměřenou lhůtu,
- je-li žádost bez závad nebo po jejím doplnění, Ústav vytiskne záznam o provedení přehlídky množitelského porostu a předá jej pověřené osobě k dalšímu řízení,
- po provedení přehlídky (popřípadě přehlídek) Ústav eviduje originál záznamu o provedení přehlídky a kopie zaslaných Uznávacích listů, popřípadě vydá rozhodnutí o neuznání množitelského porostu,
Postup práce pověřené osoby k provádění přehlídek množitelských porostů
- přehlížitel převezme osvědčení a zkontroluje jejich úplnost,
- přehlížitel provede přehlídku (popř. přehlídky) množitelského porostu, při které hodnotí všechny vlastnosti uvedené v § 6 odst. 2 této vyhlášky,
- přehlížitel provede závěrečné vyhodnocení, zda je porost uznán nebo uznán,
- v případě neuznání odešle vyplněný a podepsaný originál záznamu o provedení přehlídky neprodleně do Ústavu, který vydá rozhodnutí o neuznání,
- je-li porost uznán, vydá uznávací list a zašle Ústavu originály záznamu o provedení přehlídky a kopie vydaných Uznávacích listů.
Postup práce při vydávání uznávacího listu
Zásady:
Postup práce:
- pověřená osoba před vydáním UL provede kontrolu všech podkladů,
- pokud jsou výsledky vyhovující vydá pověřená osoba UL, opatří ho podpisem a razítkem,
- originál UL obdrží dodavatel, kopii zašle do Ústavu k založení a evidenci.

(1) UL může vydat pověřená osoba pouze za předpokladu, že
- porost byl přehlížen v souladu s vyhláškou 206/2004 Sb.
- porost má vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem

(2) UL bude vydáván na schváleném formuláři

(3) UL budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby.

(4) UL budou číslovány stejným způsobem jako v ÚKZÚZ, tj. číslo regionu, kde má sídlo pověřená osoba – čísla dodavatele - čísla porostu / U / rok uznávacího řízení.

(5) Doklady na množitelské porosty, které nemají vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává pouze Ústav. V takovém případě předá pověřená osoba veškeré podklady místně příslušnému oddělení osiva a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Podrobnosti provádění odběru vzorků pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly
Metody odběru vzorků
Odběr dílčích vzorků:
Ruční odběr vzorků
U většiny druhů semen s výjimkou těžce se sypajících, se dílčí vzorky odebírají
U druhů těžce se sypajících (např. některé trávy) se dílčí vzorky odebírají rukou. U velkosemenných druhů (např. bob) se dílčí vzorky odebírají rovněž rukou, není-li k dispozici vzorkovadlo s dostatečně velkými otvory a vhodným vnitřním průměrem. K usnadnění odběru dílčích vzorků ze spodních částí pytlů se z nich nejdříve odsype část osiva. Pytle, z nichž se odebírají dílčí vzorky z horní, střední nebo dolní části se vybírají náhodně. Při odběru je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného vzorku pevně sevřeny a nabrané semeno nemohlo z dlaně unikat.
Osiva druhů s velmi jemnými semeny se před vzorkováním vysypou na čistou podložku a vzorek se odebírá lžičkou z různých míst.
Při vzorkování malých balení je postup následující: Za základní jednotku se považuje hmotnost 100 g osiva. Není-li hmotnost osiva v jednotlivých obalech větší než 100 g, mohou tyto obaly představovat dílčí vzorky pro vytvoření souhrnného vzorku.
Odběr vzorků pomocí vzorkovacího zařízení (dále jen „automatického vzorkovadla“)
Automatické vzorkovadlo
Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla
Postup práce vzorkovatele
Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.
Odběr dílčích vzorků:
Četnost vzorkování – Vyhláška č. 206/2004 Sb., příloha 1
Vytvoření souhrnného vzorku
Pokud se dílčí vzorky jeví jako jednotné, sloučí se, čímž vznikne souhrnný vzorek. Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, má být celý doručen do laboratoře k redukci.
Vytvoření laboratorního vzorku
Laboratorní, kontrolní, rezervní a případně další vzorky se připravují promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to jednou z níže uvedených metod:
Mechanické dělení je vhodné pro všechna semena s výjimkou velmi těžce se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:
• Musí poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného vzorku.
• Musí správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí.
• Nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých složek).
• Pracovní rychlost pohyblivých částí musí být rovnoměrná a nesmí přesáhnout 1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5 krát větší, než je maximální velikost semen.
• Dělící poměr musí být konstantní v požadovaných mezích.
Mechanická dělidla pracují na principu rozdělování procházejícího vzorku na dvě přibližně stejně velké části. Než se vzorek nechá proběhnout dělidlem, promíchá se. Po projití dělidlem se obě části sloučí opět dohromady a nechají se projít dělidlem podruhé, případně potřetí.Tím se docílí důkladného promíchání vzorku před vlastním dělením. Ve skladech osiv se nejčastěji používá spádového dělidla. Vhodným vybavením může být i dělidlo centrifugální (typ Gamet) a dělidlo kónické (typ Boerner).
Dělení rukou je vhodné pro těžce se sypající druhy (ovsík vyvýšený, trojštět žlutavý). Postupuje se takto:
• Souhrnný vzorek se rovnoměrně vysype na hladkou čistou plochu.
• Stěrkou (špachtlí) s rovnou hranou se osivo řádně promíchá a nakupí.
• Hromádka se rozdělí na dvě poloviny, přičemž se každá znovu rozpůlí, až vzniknou 4 díly. Každý ze čtyř dílů se opět rozpůlí, až vznikne 8 dílů, které se uspořádají do dvou řad po čtyřech dílech.
• Střídavě se díly slučují a ponechávají (např. se sloučí 1. a 3. díl první řady s 2. a 4. dílem druhé řady). Zbývající 4 díly se dají stranou.
• Je-li takto získaná polovina souhrnného vzorku stále větší, než je požadováno pro laboratorní vzorek, výše uvedený postup se opakuje, až se dosáhne potřebné hmotnosti vzorku.
Minimální hmotnost laboratorních vzorků
Minimální hmotnost laboratorních vzorků je uvedena ve Vyhlášce č. 206/2004 Sb. příloha 5. Hmotnost laboratorních vzorků směsí se volí podle převládajícího druhu ve směsi.
U malých partií osiva cenných druhů, speciálních odrůd nebo hybridů jejichž hmotnost je rovna nebo menší než 1% stanovené nejvyšší hmotnosti partie, může mít laboratorní vzorek hmotnost sníženu až na úroveň hmotnosti předepsané pro zkušební vzorek na rozbor čistoty. V tomto případě nelze provést početní stanovení příměsí.
Nedodržení předepsané hmotnosti laboratorního vzorku je důvodem pro odložení laboratorních zkoušek do doby doručení nového vzorku dostatečné hmotnosti. Výjimku pro nedodržení stanovené hmotnosti tvoří např. drahé osivo. V takovém případě může být rozbor proveden dle možnosti (např. pouze klíčivost z 200 semen). V certifikátu o rozboru se pak uvede následující poznámka:
„Zaslaný vzorek vážil jen x...g (nebo: obsahoval jen x...semen), což neodpovídá předepsaným požadavkům pro zkoušení osiva.“
! Laboratorní vzorky pro stanovení vlhkosti osiva a pro detekci výskytu živočišných škůdců musí být uzavřeny v neprodyšných obalech o objemu 50 – 250 ml v závislosti na botanickém druhu.
Stanovení vlhkosti
Za účelem zkoušení vlhkosti jsou odebírány zvláštní vzorky do k tomu určených neprodyšných obalů („vlhkovnic“), obvykle malých plastových nádobek se šroubovacím uzávěrem naplněných osivem až po hrdlo. Minimální hmotnost zkušebního vzorku pro stanovení vlhkosti je 100 gramů pro obilniny (kromě prosa), luskoviny, kukuřici a čiroky a 50 gramů pro ostatní druhy. Vzorkovnice musí být označena číslem partie.
Stanovení přítomnosti škůdců
Ke stanovení přítomnosti škůdců se odebírají vzorky do neprodyšného obalu, který je bezprostředně po odběru zasílán k rozboru. Velikost vzorků je shodná se stanovenou hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, kde je určena hmotnost 250 gramů.
Při odběru je postupováno tak, že se vzorkuje z dolní části pytle (do výšky 200 mm) a nad touto vrstvou se odebírají dílčí vzorky střídavě z vnitřní a obvodové vrstvy. U osiv ve vacích a volně ložených se vzorkovatel zaměřuje na místa u podlahy, stěn a na zavlhlá místa uložené partie.
Zasílání vzorků a uložení vzorků kontrolních
Vzorky zasílá nebo doručí do laboratoře vzorkovatel osobně.
Kontrolní vzorky pro následnou kontrolu Ústavu se ukládají
- ve smluvních laboratořích v prostorách k tomu určených s přístupem pouze pro vzorkovatele Ústavu
- v případě nezávislých vzorkovatelů na místně příslušném regionálním oddělení osiv a sadby ÚKZÚZ

(1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů pomocí automatického vzorkovadla.

(1) Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie.

(1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně a připravuje laboratorní, kontrolní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje souhlasnost údajů na obou štítcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.

(2) Požadavky na provoz automatického vzorkovadla

a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem,

b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,

c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné nádoby,

d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,

e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,

f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány Ústavem.

(2) Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie.

(2) Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne.

(3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.

(3) Pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla prázdná nádoba a vhodí lístek pro další partii.

(4) Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze pověřenému vzorkovateli a vzorkovateli Ústavu.

(4) Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.

(5) Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla kontrolované Ústavem jsou

a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v uzavíratelné skříňce,

b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného osiva,

c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,

d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat

1. v plášti nesmí být jiné otvory, než otvor pro přívod osiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,

2. uvnitř je otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360 °, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,

3. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva z více nádob,

4. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědné osoby čistící stanice,

e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku.

(6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.

(7) O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence s údaji shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pověřený vzorkovatel a Ústav.

a) z uzavřených obalů - bodcovým (Nobbeho) vzorkovadlem, které musí být tak dlouhé, aby jeho oválný otvor blízko špičatého konce dosáhl do středu obalu,

1. pro obiloviny činí minimální vnitřní průměr přibližně 14 mm,

2. pro větší semena (kukuřice) činí minimální vnitřní průměr přibližně 20 mm,

3. pro jeteloviny a podobná semena činí minimální vnitřní průměr přibližně 10 mm,

b) z otevřených obalů – dvouplášťovým tyčovým vzorkovadlem v délce, která odpovídá alespoň výšce obalu. Doporučené rozměry jsou: délka 762 mm a minimální vnitřní průměr 25 mm.
Toto vzorkovadlo se vpichuje vertikálně. Vnitřní prostor trubky rozdělují přihrádky na několik (nejméně tři) samostatných komor.
Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely a vyčká se, až se vzorkovadlo naplní. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva,

c) z osiva volně loženého - dvouplášťovým tyčovým vzorkovadlem s přihrádkami délky, která odpovídá alespoň výšce naskladněného osiva tj. až 1 600 mm o průměru 38 mm s šesti nebo devíti štěrbinami.

I. Pověření
Osoby - vzorkovatelé
Odběr vzorků osiv mohou provádět pouze úřední vzorkovatelé, obeznámení se správným technologickým postupem vzorkování v souladu se zákonem 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou vzorkování osiva.
Podání žádosti o pověření ke vzorkování
Uchazeč o pověření ke vzorkování podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 8 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti.
Proškolení a pověření vzorkovatelů
Zaškolení uchazečů o pověření
Zaškolování pro odběr vzorků probíhá podle plánu zaškolování, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v průběhu zaškolování je možné ji prodloužit.
Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením srovnávacích zkoušek odběrů novým vzorkovatelem a kontrolních odběrů vzorků Ústavem. Pokud nový vzorkovatel uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.
Plán zaškolení:
Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:
Udělení pověření:
Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů vydá Ústav pověření pro odběr vzorků pro účely zkoušení a uznávání osiva a současně stanoví i výši následné kontroly. S dokladem o pověření je rovněž v rámci uznávacího řízení přiděleno razítko a průkaz pověřené osoby.
Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami
Další proškolování probíhá pravidelně 1x ročně v trvání 1-3 dnů a vždy je zakončeno praktickými nebo vědomostními testy. S jejich vyhodnocením jsou vzorkovatelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je vzorkovatel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno. Při opětovném špatném výsledku testu je vyškrtnut ze seznamu pověřených vzorkovatelů.
Kromě výše uvedeného pravidelného školení pověřených vzorkovatelů se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu.

1. Část teoretická:
dokonalé seznámení nového vzorkovatelé s platnými právními předpisy:
• Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) a prováděcí předpisy,
• Věstník MZe – Zkoušení osiva a sadby.

2. Část praktická:
praktický postup při odběru vzorku:
• kontrola všech předepsaných dokladů,
• vlastní vzorkování – četnost odběru dílčích vzorků, způsob odběru, kontrola homogenity, kontrola adjustace atd.,
• příprava laboratorního vzorku,
• uzavření a označení vzorkovnice, označení průvodního dokladu.

3. Složení zkoušky:
– teoretická
– praktická
Plán zaškolování stanovil:
Zaškolování ke vzorkování vedl:

II. Úřední dozor a následná kontrola
Úřední dozor – ruční vzorkování
Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu vzorkování, tj. kontrola dodržování správného postupu vzorkování.
Každý vzorkovatel pověřený k odebírání vzorků osiva bude kontrolován alespoň jedenkrát ročně při rozsahu odebíraných vzorků do 20 ks, nebo alespoň dvakrát ročně při rozsahu větším. Všechny kontrolní vzorky budou odebírány namátkově a bez ohlášení z partie, která již byla vzorkována. Vzorkovatel nesmí vědět, ze které partie bude kontrolní vzorek odebírán. Kontrolní vzorky budou zaslány do určené laboratoře osiv a sadby Ústavu, kde se prověří čistota osiva, klíčivost a příměs semen jiných rostlinných druhů (dále jen SJRD). Současně se vybere a odešle vzorek odebraný pověřenou osobou pro účely následné kontroly.Vzorky budou zkoušeny v souladu s metodikou zkoušení osiva a sadby. Oba vzorky z téže partie musí v laboratoři analyzovat stejná osoba. U zkoušky klíčivosti je třeba, aby oba vzorky byly zkoušeny ve stejnou dobu, na stejném klíčidle a byly zajištěny stejné zkušební podmínky. Vedoucí laboratoře nebo jím pověřený referent vyhodnotí rozdíl mezi zjištěnými výsledky (pro kontrolu porovná s výsledky vzorku pro uznávací řízení, které provedla pověřená laboratoř) a porovná s tabulkami přípustných odchylek v metodice zkoušení osiva a sadby:
u čistoty osiva: tab. 3.3. str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby
u příměsi SJRD: tab. 4.1. str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby
u klíčivosti: tab. 5.2. str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby
Leží-li výsledky kontrolních rozborů mimo interval shodnosti, provede se opakování zkoušek v laboratoři z nově připraveného zkušebního vzorku a vzorky budou hodnoceny dvěma analytiky:
Jsou-li výsledky obou zkoušek opět mimo toleranci, je vyloučena chyba v laboratoři. V tomto případě se zvýší dohled nad oběma vzorkovateli, a to přímo vedoucím oddělení příslušného regionálního oddělení OS ÚKZÚZ nebo vedoucím oddělení terénní kontroly odboru OS ÚKZÚZ po dobu nejméně jednoho měsíce. Pokud se prokáže tímto postupem chyba vzorkovatele, je mu odebráno pověření s následným vyškrtnutím ze seznamu vzorkovatelů.
O provedených kontrolních odběrech a výsledcích laboratorních zkoušek jsou vedeny záznamy a jsou podkladem pro další období pověření a ke stanovení procenta kontroly. Záznamy o výsledcích kontrolního vzorkování musí být archivovány minimálně 6 let.
Úřední dozor – automatické vzorkovadlo
Úřední dozor se v případě automatického vzorkovadla, kromě kontroly dokladů a partie osiva, zaměřuje na správnost jeho funkčnosti a na způsob přípravy laboratorního vzorku.
Následná kontrola
• ruční vzorkování
k následné kontrole ve vegetační zkoušce jsou odebrány vzorky uložené pro tento účel u dodavatele v uzamčené místnosti. Následná kontrola činí minimálně 5% a její výši stanoví každoročně Ústav na základě hodnocení výsledku úředního dozoru a následné kontroly z předchozího sklizňového roku.
• automatické vzorkovadlo
k následné kontrole formou vegetační zkoušky se vzorky z automatického vzorkovadla při jeho správném nastavení nezasílají. Lze tak učinit pouze v případě, že je při úředním dozoru zjištěna závada a je důvodné podezření, že mohlo dojít ke vzniku nežádoucí příměsi jiného druhu nebo odrůdy. Aby byla vyloučena kontaminace partie, provede Ústav kontrolní vzorkování z dané partie i ručně. Oba vzorky jsou pak podrobeny následné kontrole, přičemž je možné podle povahy příměsi použít i laboratorní stanovení.

1. analytikem, který prováděl původní rozbory,

2. dalším analytikem ZL osiv a sadby Praha.

III. Odejmutí pověření
Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu odběru vzorků, upozorní příslušného vzorkovatele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Vzorkovatel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele je mu odebráno pověření a je vyškrtnut ze seznamu úředních vzorkovatelů.
Za chyby v technologickém postupu se považuje:
• nedodržení předepsané četnosti vzorkování,
• hmotnost laboratorního vzorku není v souladu s Vyhláškou č. 206/2004 Sb.,
• nedostatky nalezené během kontroly vzorkování, které způsobují výše zmíněné body,
• chyba při kontrole dokladů o partii osiva,
• nedůsledná kontrola uzavření obalů a označení všech obalů v partii,
• nedostatečná kontrola automatického vzorkovadla, tj. zaplombování vzorkovadla a všech cest mezi vzorkovadlem a odběrnými nádobami,
• chyba při dělení vzorku, tj. při přípravě laboratorního vzorku,
• špatné uzavření (zaplombování) laboratorního vzorku,
• jakákoliv jiná nepřípustná manipulace se vzorkem.
Vzorkovatel, kterému bylo odebráno pověření ke vzorkování, musí vrátit průkaz, razítko a adjustační materiál.
O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení nových vzorkovatelů) a úspěšně složit test. Dále je provedeno 20 kontrolních odběrů současně vzorkovatelem Ústavu a vzorky jsou zkoušeny v laboratoři osiv a sadby Praha.

IV. Vzorkování – pracovní postup
Zařízení a pomůcky
Dodavatel je povinen zajistit následující pomůcky:
• vzorkovací zařízení (bodcové a tyčové dvouplášťové vzorkovadlo)
• dělidlo
• kbelík a lopatka na promíchání vzorku
• váhy
• vzorkovnice (vícevrstvý papírový sáček s potiskem)
• prošívací jehla
• motouz
• neprodyšné obaly (např. PE, či PP lahvička) pro odběr osiva na stanovení vlhkosti, případně pro detekci výskytu živočišných škůdců
• plátěný sáček
• pracovní plocha (stůl) pro adjustaci vzorků a administrativní činnost při vzorkování
Vzorkovatel musí být dále vybaven:
• úředními plombami - úředními samolepícími přelepkami
• samolepkami „Vzorkováno pověřenou osobou“ pro zacelení otvorů po odběru osiva, příp. pro podlepení dna papírové vzorkovnice
Tyto adjustační pomůcky získá pověřený vzorkovatel u Ústavu za úplatu.
! Úřední adjustační pomůcky musí být pod neustálým osobním dohledem vzorkovatele. Vzorkovatel vede evidenci o počtu přijatých a vydaných plomb.
Postup:
1) Kontrola žádosti a dalších dokladů
2) Kontrola označení partie partiovým štítkem
3) Kontrola všech obalů v partii
- návěsky – správnost, úplnost a čitelnost údajů
- plomby – přítomnost plomby a správnost použití
- stav obalů – uzavření, celistvost a nepoškozenost
4) Vlastní vzorkování
5) Příprava vzorků – laboratorního, kontrolního, rezervního a případně dalšího vzorku (VZ, dodávkový vzorek)
Odběr vzorků se provádí na základě žádosti dodavatele, který při vzorkování dále předloží:
• uznávací list ( příp. rozhodnutí) o uznání porostu,
• vzorkovnici s vypsanými veškerými požadovanými charakteristikami osiva,
• výrobní a skladovou evidenci,
• evidenci návěsek
Úřední vzorkovatel kontroluje shodnost údajů na žádosti o uznání osiva s údaji v evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdí na žádosti na vzorkovnici svým podpisem, identifikačním razítkem vzorkovatele a datem vzorkování. Zároveň zaznamená odběr vzorků do knihy partií.
Vzorkovatel odebere vždy vzorek:
- laboratorní, určený pro semenářskou laboratoř, která provede potřebné zkoušky
- rezervní
- kontrolní, určený pro systém následné kontroly
- další úřední vzorek – ke zjištění KE, GLS, na vegetační zkoušku apod., popř. tzv. dodávkový vzorek
S ohledem na požadavek homogenity partie musí být osivo před konečným uzavřením do obalů dostatečně promícháno. Při jakékoliv známce heterogenity (osivo v obalech se liší např. velikostí, barvou, obsahem nečistot, příměsí, ....) se vzorek k uznávacímu řízení neodebere.
V takovém případě se odeberou vzorky a provede zkouška heterogenity.

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Podrobnosti laboratorního zkoušení pověřenými osobami

I. Pověření
Osoby
Laboratorní zkoušení osiva mohou vykonávat pouze osoby, které mají dostatečnou praxi v oboru a zkoušky provádějí za účelem zajištění plynulého laboratorního provozu. Pro udělení pověření platí
Podání žádosti o pověření
Žadatel o uzavření smlouvy k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení požádá ÚKZÚZ, odbor osiv a sadby písemně, a to v rámci kalendářního roku do 30.4. nebo do 30.10. Součástí žádosti bude:
- seznam technického vybavení laboratoře nutného k zajištění zkoušek, které jsou předmětem uzavření smlouvy. U sít, teploměrů a vah budou předloženy kopie protokolů o ověření Českým metrologickým institutem (dále jen ČMI), příp. kalibračních listů vydaných akreditovanou kalibrační laboratoří (dále jen AKL) originál bude předložen při auditu na místě; kopie dokladu o vzdělání, přičemž originál bude předložen při auditu na místě;
- prokázání odborné způsobilosti předložením úředně ověřené kopie dokladu o vzdělání;
- prohlášení o délce odborné praxe a prohlášení o finanční nezainteresovanosti na výrobě, zpracování a distribuci osiv;
- doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, ne starší než 6 měsíců.
Proces pověřování a proškolení
Ústav
- prověří úplnost podané žádosti a přiložených dokladů;
- ověří do 1 měsíce od podání žádosti splnění všech předepsaných kritérií formou „Auditu na místě“;
- ověří, že probíhaly souběžné ověřovací laboratorní zkoušky minimálně 2 roky před podáním žádosti a že výsledky laboratoře žadatele dosahují alespoň 95% shodnosti s výsledky laboratoře osiv Ústavu;
- ověří účast laboratoře žadatele v kruhových testech pořádaných ÚKZÚZ a jejich vyhodnocení.
Proškolení:
Úvodní proškolení všech osob uvedených v části I. zajistí Ústav a probíhá podle plánu zaškolování. Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením srovnávacích zkoušek. Testy jsou organizovány vždy ve 2 termínech (v závislosti na doručení žádosti): květen/červen nebo listopad/ prosinec.
Plán zaškolení:
Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:
Udělení pověření:
Po vyhodnocení a splnění všech podmínek bude rozhodnuto o udělení pověření. Procento následné kontroly stanoví Ústav každoročně pro jednotlivé pověřené laboratoře v závislosti na shodnosti s výsledky semenářských laboratoří ÚKZÚZ. Součástí kontrolní činnosti je i úřední dozor, v rámci kterého mohou být rovněž odebrány vzorky ke kontrole.
Další proškolování:
probíhá pravidelně 1x za 2 roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všechny pověřené osoby seznámeny. V případě neúspěšného vykonání testu je dotčená osoby Ústavem opětovně proškolena teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Pověření je pozastaveno, jedná-li se o vedoucího laboratoře. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno.
Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu po předběžné dohodě.

1. Vedoucí laboratoře a zástupce prokáží odbornou způsobilost a délku nezbytné praxe která činí u osob
• s vysokoškolským vzděláním v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo se zaměřením na biologii nebo s úplným středním odborným, popřípadě vyšším odborným vzděláním v oborech zemědělství minimálně dva roky praxe v oboru, nebo
• s minimálně středoškolským vzděláním i jiného zaměření minimálně tři roky praxe v oboru.

1. Část teoretická:
dokonalé seznámení s platnými právními předpisy:
• Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) a prováděcí předpisy,
• Věstník MZe – Zkoušení osiva a sadby.

2. Dodržení zásady „nikdo nekontroluje sám sebe“, tj. musí být splněna podmínka zastupitelnosti.

2. Část praktická:
praktický postup při laboratorním zkoušení:
• příjem a příprava laboratorního vzorku,
• zkouška vlhkosti,
• zkoušky čistoty, semen jiných rostlinných druhů (dále jen JRD), hmotnosti tisíce semen,
• zkouška klíčivosti,
• další zkoušky v závislosti na povaze pověření,
• uložení a archivace vzorků,
• kontrola podkladů pro vydání Uznávacího listu (dále jen UL),
• vlastní vyplnění a tisk UL,
• kontrola správnosti UL,
• podpis a příprava k odeslání UL.

3. Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce nesmí být nijak finančně zainteresováni na výrobě, zpracování a distribuci osiv, ani na výsledcích a počtu prováděných zkoušek. Tato skutečnost musí být doložena Prohlášením“.

3. Složení zkoušky:
– teoretická
– praktická
Plán zaškolování stanovil:
Zaškolování ke vzorkování vedl:

II. Úřední dozor a následná kontrola
Úřední dozor
Úředním dozorem se rozumí soubor všech opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání osiva. Úřední dozor provádí Ústav a lze jej rozdělit do následujících oblastí:
Roční vyhodnocení práce pověřené laboratoře
Výsledkem vyhodnocení dokladů o shodnosti rozborů prováděných v pověřené laboratoři a v laboratoři ÚKZÚZ, kruhových testů a výsledků kontrol pověřené laboratoře na místě je závěrečná zpráva o práci pověřené laboratoře, která je základem pro přípravu smlouvy pro další období. Součástí závěrečné zprávy je také doporučení procenta následné kontroly v následujícím období.
Následná kontrola
Následná kontrola pověřených laboratoří je prováděná ze vzorků označených „ÚKZÚZ“, odebraných jak úředním, tak i pověřeným vzorkovatelem, a to:
• při následné kontrole z uložených vzorků,
• ÚKZÚZ zkouší a hodnotí ty vlastnosti osiva, které pro daný druh stanovuje vyhláška a které jsou podmínkou uznání s výjimkou stanovení vlhkosti osiva.
• Uložení vzorků v pověřené laboratoři:
- Vzorky pro laboratoř osiv a sadby ÚKZÚZ a „R“ budou uloženy odděleně od ostatních vzorků v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí příslušné regionální laboratoře a třetí bude zapečetěn vzorkovatelem ÚKZÚZ a bude uložen na místě u vedoucího pověřené laboratoře.
- V případě, že pověřená laboratoř nedisponuje samostatnou místností, kterou může pro účely vzorků použít, je možné vzorky ukládat v uzamykatelných skříních, bednách apod.
- Vzorky musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení vlivem špatných skladovacích podmínek (teplo, vlhko, škůdci).
- Vzorky označené „ÚKZÚZ“, určené pro následnou kontrolu, budou ukládány bez vzorku pro zkoušku vlhkosti!
- Následná kontrola se provádí dle níže uvedených zásad:
- Vzorky se archivují do ukončení následujícího vegetačního období. U víceletých druhů do ukončení nejbližšího vegetačního období, kdy lze posoudit pravost druhu a odrůdy.

1. Kontrola kvality prováděných rozborů
Rozbor provádějí obě laboratoře (pověřená i ÚKZÚZ) a vedoucí laboratoře osiv a sadby ÚKZÚZ průběžně vyhodnocuje shodnost zkoušek vzorků rozborovaných pověřenou laboratoří a laboratoří ÚKZÚZ a výsledky zaznamenává. K porovnání výsledků se používají hodnoty uvedené v kap. 15 (Tolerance) Metodiky zkoušení OS. Součástí kontroly je rovněž úplnost a správnost vyhodnocení rozborů pověřenou laboratoří.

1. Posouzení klíčivosti:
• vedoucí semenářské laboratoře ÚKZÚZ oznámí v době provádění NK vedoucí pověřené laboratoře, které partie byly pro NK vybrány
• pověřená laboratoř nasadí ve stejnou dobu tentýž vzorek opakovně na klíčivost a výsledek zašle do místně příslušné laboratoře ÚKZÚZ
• NK bude vyhodnocována na základě opakované zkoušky prováděné v pověřené laboratoři ve stejném termínu jako na pracovišti ÚKZÚZ z důvodu zvýšení objektivity hodnocení

2. Kontrola vyhodnocení karet
Rozbor provádí pouze pověřená laboratoř a vedoucí laboratoře ÚKZÚZ kontroluje správnost vyhodnocení všech zkoušek, úplnost záznamů, výsledné hodnocení zkoušeného vzorku. V návaznosti na rozborové karty kontroluje vydané uznávací listy a výsledky zaznamenává. V případě chybného hodnocení rozhodne o provedení rozboru i laboratoří ÚKZÚZ.

2. Posouzení čistoty:
• vyhodnocení tolerancí stanovených Metodikou zkoušení OS pro čistotu a počet JRD se provede z původního výsledku zkoušky čistoty stanovené pověřenou laboratoří a výsledky stanovení ÚKZÚZ ze vzorku pro NK

3. Kontrola pověřené laboratoře na místě
• Pravidelnou kontrolu provádí vedoucí regionální laboratoře ve spolupráci s vedoucím oddělení a semenářským inspektorem minimálně dvakrát ročně po dohodě s vedoucím pověřené laboratoře.
• Účelová kontrola se provede okamžitě tehdy, pokud jsou zjištěny opakované rozdíly ve výsledcích zkoušek nebo vyhodnocování rozborů, aby se zjistily a odstranily příčiny nedostatků.
• Z kontrol laboratoře jsou vyhotovovány zápisy. Jeden originál zůstává laboratoři a druhý je uložen na odboru osiv a sadby v Praze v dokumentaci pověřené laboratoře.

3. Posouzení vlhkosti:
• v rámci NK se nehodnotí

4. Kontrola pověřené laboratoře na místě v rámci závěrečného ročního hodnocení.
Kontrolu provádí Ústav. Předmětem kontroly je:
• kontrola laboratoře
- kontrola vedení evidence – doporučený formulář pro vedení evidence je uveden v příloze. Evidence vzorků rozborovaných v rámci pověření bude vedená samostatně.
- Kontrola vlastního zkoušení
- kontrola používání metrologického vybavení ověřeného ČMI nebo AKL:
síta – doba kalibrace 2 roky
váhy – doba ověření nebo kalibrace 2 roky
teploměry – doba kalibrace 3 roky
- kontrola uložení vzorků v samostatně uzamčené místnosti (nebo skříni apod.) včetně podmínek skladování a kontroly uložení klíčů (1 ks vedoucí regionální laboratoře ÚKZÚZ, 1 ks SI, 1 ks v pověřené laboratoři v zalepené obálce opatřené razítkem SI),
- kontrola jednotného postupu v počtu nasazovaných semen pro zkoušku klíčivosti, kde u všech druhů osiv bude nasazováno 400 semen;
• kontrola provozu čistící stanice
- kontrola automatického vzorkovadla,
- kontrola uložení partií osiv, uzavření a označení obalů,
- kontrola průvodních dokladů od příjmu osiva po vyskladnění.

a) kontrola dodržování metodických postupů, tj. dodržování předepsané navážky pro rozbor základního a zkušebního vzorku,

b) volba vhodné metody pro stanovení klíčivosti a dodržování předepsané teploty při zkoušce klíčivosti,

c) správná příprava základního a zkušebního vzorku,

d) správný postup při zkoušce vlhkosti,

III. Odejmutí pověření
Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu laboratorního zkoušení osiva a následného výsledku, upozorní příslušného vedoucího laboratoře na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Laboratoř je povinna podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození dodavatele, je mu odebráno pověření.
Za chyby v technologickém postupu se považuje:
• neprovedené nebo neúplně či špatně provedené laboratorní zkoušení,
• opakovaně špatně nebo neúplně provedené závěrečné hodnocení partie osiva,
• opakované nedodržení podmínek laboratorního zkoušení,
• nevydání uznávacího listu,
• nezaslání podkladů Ústavu k vydání rozhodnutí o neuznání.

IV. Práce v pověřené laboratoři
• Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce podléhají na úseku laboratorní kontroly osiv metodickému řízení vedoucí příslušné regionální semenářské laboratoře ÚKZÚZ.
• Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce musí absolvovat před uzavřením smlouvy a dále každý druhý rok odborné školení v ÚKZÚZ. Podmínkou je úspěšné zakončení závěrečným testem (zkouškou).
• Laboratoř se při zkoušení osiv v rámci pověření řídí platnou legislativou a metodikou zkoušení.

1. Vzorkování
Vzorky odebírá úřední vzorkovatel ÚKZÚZ nebo příp. i pověřený vzorkovatel, který z každé vzorkované partie připraví 3 vzorky:

1. pro pověřenou laboratoř včetně vzorku na vlhkost. Ke vzorku bude přiložena vyplněná kopie žádosti o uznání osiva, podepsaná dodavatelem a vzorkovatelem.

2. pro „ÚKZÚZ“

3. rezervní vzorek označený „R“
Vzorek pro ÚKZÚZ a R budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel ÚKZÚZ, druhý vedoucí příslušné regionální laboratoře a třetí bude zapečetěn v ÚKZÚZ a bude uložen na místě u vedoucího laboratoře.
Uložení vzorků v případě, že pověřená laboratoř je lokalizována mimo prostory ČSO:
Bude-li vzorek odebraný na ČSO zkoušen jinou pověřenou laboratoří, pak:
• Vzorek pro pověřenou laboratoř bude odeslán pod dohledem vzorkovatele
• Vzorky pro ÚKZÚZ a R budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách ČSO. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí místně příslušné regionální laboratoře a třetí bude zapečetěn ÚKZÚZ a bude uložen u vedoucího ČSO.
Po vzorkování bude postup následující:
• Pověřená laboratoř zahájí laboratorní zkoušky ze vzorku č. 1 odebraného pověřeným vzorkovatelem (pokud není pověřený vzorkovatel, pak ze vzorku odebraného vzorkovatelem úředním).
• Originály žádosti budou bezprostředně odeslány na pracoviště odboru osiv a sadby ÚKZÚZ. Kopie žádostí budou uloženy v laboratoři.
• Do laboratoří ÚKZÚZ budou odesílány vzorky č.2 dle pokynů stanovených každoročně pro jednotlivé laboratoře.

2. Vedení evidence v pověřené laboratoři
Pověřená laboratoř povede evidenci zkoušených vzorků na předepsaném tiskopise. Veškeré údaje v této evidenci a na rozborové kartě budou zaznamenány strojem, počítačem nebo propisovací tužkou. Chybné údaje se opraví jedním škrtnutím tak, aby byl původní údaj čitelný. Nový záznam se zapíše vedle původního a opravovatel se podepíše.
Upozornění:
Nepřípustné je - přeškrtání více čarami
přelepení štítkem
zatření opravným lakem
gumování záznamu
zapsání výsledků zkoušek obyčejnou tužkou.
Vzorky budou číslovány pro každou novou sezónu od prvního čísla číselné řady přidělené pověřené laboratoři.

3. Laboratorní zkoušení a vyhodnocení vzorku
U zkoušených vzorků budou provedeny všechny zkoušky, jejichž hodnoty jsou limitovány vyhláškou. Zkoušky budou prováděny v souladu s metodikou zkoušení, navážky pro stanovení čistoty a semen jiných rostlinných druhů jsou uvedeny v kap.2 Metodiky zkoušení osiva a sadby.
Vedoucí laboratoře provede po ukončení všech zkoušek celkové vyhodnocení, výsledek zapíše na rozborovou kartu a opatří svým podpisem s uvedením data ukončení zkoušek. Uzavřenou kartu opatří razítkem laboratoře. V případě pověřené laboratoře, která nebude vydávat rovněž uznávací listy odešle neprodleně originál karty k rukám příslušné vedoucí semenářské laboratoře ÚZKÚZ a kopii založí. Pověřená laboratoř, která bude vydávat rovněž uznávací listy, zašle na žádost Ústavu k rukám příslušné vedoucí semenářské laboratoře Ústavu kopii rozborové karty. Originál karty, který je podkladem pro vystavení uznávacího listu, založí. Originály rozborové karty + kopie UL se archivují po dobu 10 let.

4. Přezkoušení vzorku v laboratoři ÚKZÚZ
V odůvodněných případech (např. porucha zkušebního zařízení) zašle vedoucí pověřené laboratoře vzorky k rozborům do příslušné regionální laboratoře ÚKZÚZ.
Vedoucí laboratoře ÚKZÚZ je oprávněna rozhodnout o přezkoušení vzorku (pokud nebyl rozbor prováděn souběžně). V případě, že výsledky mezi laboratořemi vykazují rozdíly mimo povolené tolerance dle kapitoly 15 Metodiky zkoušení, provede se po dohodě s vedoucím regionálního oddělení a žadatelem rozbor rezervního vzorku.
Uvedení osiva do oběhu s kvalitativními parametry, přesahujícími hodnoty povolené tolerance, by mělo za následek zrušení smlouvy s dalšími dopady.

5. Vydávání dokladů na osivo
Postup práce dodavatele
• Vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede úřední zkoušky,
• Požadavek na vzorkování – dodavatel požádá úředního nebo pověřeného vzorkovatele o provedení vzorkování,
• Spolupráce při vzorkování, předložení potřebných dokladů a evidence.
Postup práce vzorkovatele
- Vzorkovatel provede vzorkování v souladu s vyhláškou 206/2004 Sb. a s manuálem vzorkovatele
- Zajistí odeslání nebo doručení vzorků a žádostí takto:
○ Originál žádosti vždy eviduje Ústav s ohledem na správní řízení.
○ Kopii žádosti s laboratorním vzorkem zašle do pověřené laboratoře.
○ Kontrolní vzorky se ukládají buď v pověřené laboratoři sem. firmy nebo na místně příslušném reg. odd. OS v případě laboratoře tzv. „nezávislé“.
Postup práce Ústavu
- Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede počítačovou kontrolu údajů oproti UL na množitelský porost.
- Pokud jsou shledány závady, Ústav neprodleně informuje příslušnou laboratoř a do vyřešení nesrovnalostí pozastaví vydání UL.
- Pokud nejsou závady shledány, žádost se založí a laboratoř může vydat UL.
- Oddělení OS eviduje a zakládá kopie UL vydané pověřenými osobami.
Postup práce osoby pověřené k vydávání UL
- Pověřená osoba před vydáním UL provede kontrolu všech podkladů, tj. žádosti, rozborové karty a zda nemá informaci z Ústavu o pozastavení vydání UL
- Pokud jsou výsledky vyhovující vydá pověřená osoba UL, opatří ho podpisem a razítkem
- Originál UL obdrží dodavatel, kopii zašle na místně příslušné regionální oddělení k založení a evidenci

(1) UL může pověřená osoba vydat pouze za předpokladu, že
• osivo má vlastnosti stanovené zákonem a platnou vyhláškou,
• vzorek byl odebrán v souladu s vyhláškou o vzorkování,
• zkoušení proběhlo dle platných metod.

(2) UL bude vydáván na formuláři zveřejněném a schváleném ÚKZÚZ,

(3) UL budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby,

(4) UL budou číslovány stejným způsobem jako v ÚKZÚZ, tj. číslo regionu, kde má laboratoř sídlo - číslo rozboru dle přidělené číselné řady / U/ rok zpracování,

(5) Doklady na osivo, které nemá vlastnosti stanovené zákonem a vyhláškou, vydává vždy pouze Ústav. V takovém případě předá pověřená osoba veškeré podklady místně příslušnému oddělení osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.

6. Vstup cizích osob do laboratoře a zachování obchodního tajemství
Do prostor pověřené laboratoře smí vstoupit cizí osoba pouze v doprovodu vedoucího laboratoře nebo jeho zástupce. Zkoušky a jejich vyhodnocení musí být prováděny tak, aby nemohlo dojít ke zneužití. Osoby pracující v laboratoři jsou povinny zachovávat mlčenlivost o výsledcích zkoušek před cizími osobami.

k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory úředních návěsek a návěsek

1. Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací

Kategorie rozmnožovacího materiálu		Symbol	Barva návěsky
Rozmnožovací materiál předstupňů	1. generace	SE 1	bílá s fialovým příčným pruhem po diagonále šíře 5 mm
	2. generace	SE 2
	3. generace	SE 3
Základní rozmnožovací materiál (Elita)		E	bílá
Certifikovaný rozmnožovací materiál	jediná generace	C	modrá
	1. generace	C 1	modrá
	2. generace	C 2	červená ¹⁾
	3. generace	C 3	červená
Standardní osivo		S	tmavě žlutá
Obchodní osivo		O	hnědá
Směsi osiv (druhové a odrůdové)			zelená
Osivo s neukončenou certifikací			šedá
Osivo úředně nezapsaných odrůd			oranžová

Pozn.: Pro osivo v kategorii šlechtitelský rozmnožovací materiál se při uvádění do oběhu používá návěska barvy fialové. Pro osivo sdružených odrůd se používá modrá návěska se zeleným příčným pruhem po diagonále.
Vysvětlivky k indexům:
1) Pro sadbu brambor kategorie C 2 jsou používány modré návěsky jako pro C 1.

2. Označování tříd sadby brambor

Kategorie rozmnožovacího materiálu	Symbol	Třída
Základní rozmnožovací materiál (Elita)	E	ES 1
		ES 2
		ES 3

3. Vzory úředních návěsek pro:

a) vzor návěsky pro osivo

a) osivo,

b) vzor návěsky pro sadbu brambor

b) sadbu brambor,

c) vzor návěsky pro směs osiv

c) směsi osiv,

d) vzor návěsky pro osivo s neukončenou certifikací

d) osivo s neukončenou certifikací

e) osivo úředně nezapsaných odrůd zemědělských druhů

f) vzor návěsky pro osivo úředně nezapsaných odrůd zemědělských druhů

* U sadby brambor obsahuje tato návěska rovněž údaj o velikostním třídění

4. Vzory návěsek pro mezinárodní obchod - návěsek pro:

a) vzor návěsky pro ISTA certifikaci

a) ISTA certifikaci,

b) vzor návěsky pro OECD certifikaci

b) OECD certifikaci.

5. Vzory ostatních návěsek - návěsek pro:

a) vzor návěsky pro standardní osivo:

a) standardní osivo

b) vzor návěsky pro osivo úředně nezapsaných odrůd zelenin

b) osivo úředně nezapsaných odrůd zelenin

c) vzor zvláštní návěsky pro osivo uváděné do oběhu podle § 8 zákona nebo podle § 2 odstavce 2 vyhlášky

* V případě uvádění do oběhu podle § 8 zákona (před ukončením úřední zkoušky klíčivosti) je zde uveden text: „Dodáno do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“

c) zvláštní návěska pro osivo uváděné do oběhu podle § 8 zákona nebo podle § 2 odstavce 2 vyhlášky