2. V návrhu na zahájení řízení navrhovatel uvedl, že v právní věci žalobce M. H. proti žalované České správě sociálního zabezpečení bylo rozhodnutím Okresní správy sociálního zabezpečení v Děčíně ze dne 28. 6. 2001 č. j. POD 20/2001/DZ/Če rozhodnuto, že žalobce nelze v době od 1. 4. 1996 do 8. 2. 1998 považovat za osobu pečující o dítě ve smyslu § 5 odst. 1 písm. r) zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že žalobce podal přihlášku k účasti na pojištění a současně návrh na zahájení řízení o době a rozsahu péče muže o dítě do čtyř let věku po uplynutí zákonem stanovené dvouleté lhůty, a proto ho nelze považovat za osobu uvedenou v § 5 odst. 1 písm. r) zákona č. 155/1995 Sb. Odvolání žalobce žalovaná rozhodnutím ze dne 14. 8. 2001 č. j. DP/2220/01 zamítla a odvoláním napadené rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v Děčíně ze dne 28. 6. 2001 potvrdila. Žalovaná odůvodnila své rozhodnutí tím, že podle § 5 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. se muž považuje za osobu uvedenou v odstavci 1 písm. r), jen pokud podal přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o dítě. Návrh na zahájení řízení podal žalobce u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení dne 21. 6. 2001, tedy po uplynutí zákonem stanovené lhůty. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná rovněž uvedla - k odvolací námitce žalobce, že přerušil podnikatelskou činnost z důvodu péče o dítě - že provedla důkaz žalobcovou složkou osoby samostatně výdělečně činné, vedenou a založenou u správního orgánu prvního stupně, a zjistila, že žalobce své podnikatelské činnosti ukončoval bez udání důvodu průběžně již od roku 1994. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem opravný prostředek, ve kterém namítal mj., že nebyl pracovníky okresní správy sociálního zabezpečení, v jejichž odbornost měl důvěru, řádně poučen, jak má ve věci postupovat, a pro nedostatek takového poučení podal přihlášku k účasti na pojištění opožděně. Krajský soud v Ústí nad Labem však rozsudkem ze dne 18. 10. 2001 sp. zn. 15 Ca 338/01 rozhodnutí žalované potvrdil. Nezbytnost splnění uvedené administrativní podmínky soud nepovažoval za diskriminační; podle soudu bylo podstatné, že žalobce podmínku svého zařazení do okruhu pojištěných nesplnil, a podstatné nebylo, z jakých důvodů se tak stalo. Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem podal žalobce odvolání, leč Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 2. 2002 napadené rozhodnutí potvrdil. Soud mj. konstatoval, že ustanovení zákona, které uvedenou povinnost pro žalobce zakládá, je zcela jednoznačné, a zákon z něj žádnou výjimku nepřipouští.