OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška podrobněji upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, obsahu územně plánovací dokumentace, včetně náležitostí dokladů spojených s jejich pořizováním, vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území a aktualizací územně plánovací dokumentace, a podkladů pro evidenci územně plánovací činnosti. Tato vyhláška dále upravuje podrobnosti jednotného standardu územně plánovací dokumentace.
§ 2
Základní pojmy
§ 3
Mapové a další podklady pro územně plánovací činnost
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
(2) Úplné znění územně plánovací dokumentace obsahuje textovou a grafickou část územně plánovací dokumentace, ve znění platném po aktualizaci zásad územního rozvoje, změně územního plánu nebo regulačního plánu, a z odůvodnění koordinační výkres celého území kraje nebo celého území obce anebo celé plochy řešené regulačním plánem. V případě územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy úplné znění obsahuje textovou a grafickou část územního plánu, ve znění platném po změně územního plánu, a z odůvodnění koordinační výkres pro celou vymezenou část území hlavního města Prahy.
(3) Strojově čitelným formátem pro potřeby územně plánovací činnosti se rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury. Prostorová data se vedou v referenčním Souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální a referenčním Výškovém systému baltském – po vyrovnání.
(1) Mapovým podkladem pro zpracování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace (dále jen „mapový podklad“) jsou katastrální mapa, Státní mapa, Základní mapa České republiky a Mapa České republiky1).
(2) Mapovým podkladem jsou dále základní báze geografických dat, tematická státní mapová díla a digitální mapa veřejné správy. Při územně plánovací činnosti se jako další mapový podklad používá digitální technická mapa obce, je-li k dispozici. Mapovým podkladem pro pořízení regulačního plánu může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území.
(3) Pro účely územního plánování je možné mapový podklad doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území; záznam o provedeném doplnění se ukládá u pořizovatele.
(4) Není-li státní mapové dílo17) v digitální formě k dispozici, lze s využitím státního mapového díla vytvořit mapový podklad v digitální formě.
a) výkresem veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací výkres ploch, koridorů nebo pozemků určených pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, veřejných prostranství, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a pro asanaci území, ve kterých lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo (§ 101 stavebního zákona),
b) koordinačním výkresem výkres zahrnující navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území (§ 26 odst. 1 stavebního zákona),
c) schématem výkres, ve kterém se zjednodušenou formou zobrazují jevy v měřítku menším, než je stanoveno pro jednotlivé nástroje územního plánování,
d) urbanistickou kompozicí cílevědomá skladba vybraných prostorů, částí urbánních a krajinných prvků za účelem vytváření a ochrany jejich vzájemných harmonických vztahů, například pohledových horizontů, panoramatu, urbanistických a pohledových os, průhledů, dominant, přiměřeného měřítka a proporcí.