k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.
Umístění bodů vzorkování pro stacionární měření
Část A
Umístění bodů vzorkování pro stacionární měření s výjimkou troposférického ozonu
1. Umístění bodů vzorkování v makroměřítku
1.1. Ochrana zdraví lidí
1.1.1. Místa odběru vzorků zaměřená na ochranu zdraví lidí se umisťují tak, aby poskytla údaje o
a) oblastech v rámci zón a aglomerací, v nichž se vyskytují nejvyšší koncentrace, jimž bude obyvatelstvo pravděpodobně přímo nebo nepřímo vystaveno po dobu významnou ve vztahu k průměrované době dotyčného imisního limitu nebo cílového imisního limitu;
b) úrovních znečištění ovzduší v jiných oblastech v rámci zón a aglomerací, které jsou reprezentativní pro expozici obyvatelstva obecně.
1.1.2. Místa odběru vzorků se zpravidla umísťují tak, aby se zamezilo měření velmi malých mikroprostředí v jejich bezprostřední blízkosti. To znamená, že místo odběru vzorků musí být umístěno tak, aby vzorky vzduchu byly pokud možno reprezentativní pro kvalitu ovzduší v okolí nejméně 200 m2 v dopravně zaměřených lokalitách a alespoň 250 m × 250 m v průmyslových lokalitách.
1.1.3. Městské pozaďové lokality se zpravidla umísťují tak, aby na úroveň znečištění ovzduší v těchto lokalitách působily veškeré zdroje umístěné proti větru od stanice. Úroveň znečištění ovzduší by neměl převážně způsobovat pouze jeden zdroj, pokud taková situace není typická pro rozsáhlejší městskou oblast. Místo odběru vzorků musí být umístěno tak, aby vzorky ovzduší byly reprezentativní pro kvalitu ovzduší v okolí nejméně několik km2.
1.1.4. Pokud je cílem zjištění pozaďových úrovní znečištění ovzduší, nesmí být místo odběru vzorků ovlivněno aglomeracemi ani průmyslovými lokalitami v jeho blízkosti, například místy vzdálenými méně než několik kilometrů.
1.1.5. Pokud má být posouzen příspěvek z průmyslových zdrojů, musí být alespoň jedno místo odběru vzorků nainstalováno v závětří zdroje v nejbližší rezidenční oblasti. Pokud není známa pozaďová úroveň znečištění ovzduší, umístí se ve směru převládajícího větru na návětrné straně zdroje doplňkové místo odběru vzorků.
1.1.6. Místa odběru vzorků se zpravidla umísťují tak, aby byly reprezentativní i pro podobné lokality, které neleží v jejich bezprostřední blízkosti.
1.1.7. Stacionární měření prekurzorů troposférického ozonu se provádí zejména v městských a předměstských oblastech v jakémkoli bodu vzorkování stanoveném v souladu s požadavky tohoto nařízení.
1.2. Ochrana ekosystémů a vegetace
Místa odběru vzorků zaměřená na ochranu vegetace se umísťují více než 20 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo silnic. Místo odběru vzorků musí být umístěno tak, aby vzorky ovzduší byly reprezentativní pro kvalitu ovzduší v okolí nejméně 1 000 km2.
2. Umístění bodů vzorkování v mikroměřítku
2.1. Je-li to možné, uplatní se tyto zásady
a) proud vzduchu kolem vstupního otvoru odběrové sondy nesmí být omezen (musí být volný v sektoru minimálně 270°) a v blízkosti nesmí být žádné překážky ovlivňující proud vzduchu (odběrové zařízení musí být zpravidla vzdáleno od budov, balkonů, stromů a jiných překážek více než dvojnásobek počtu metrů, než je výška překážky, která odběrové zařízení přesahuje, minimálně 0,5 m od nejbližší budovy v případě míst odběru vzorků reprezentujících úroveň znečištění ovzduší v linii obytné zástavby),
b) vstupní otvor odběrové sondy se zpravidla umístí ve výšce mezi 1,5 m (dýchací zóna) a 4 m nad zemí, za určitých okolností může být zapotřebí vyšší poloha (až 8 m), vyšší umístění může být rovněž vhodné, je-li stanice reprezentativní pro velkou oblast,
c) vstupní otvor odběrové sondy nesmí být umístěn v bezprostřední blízkosti zdrojů, aby bylo zamezeno přímému vlivu emisí nesmísených s okolním vzduchem,
d) výstupní otvor odběrového zařízení musí být umístěn tak, aby byl znemožněn vstup vytékajícího odebraného vzduchu zpět do vstupního otvoru odběrového zařízení,
e) odběrová zařízení zaměřená na dopravu
- se zřetelem na všechny znečišťující látky by taková místa odběru vzorků měla být alespoň 25 m od krajnice velkých křižovatek a nejméně 4 m od středu nejbližšího dopravního pruhu,
- pro měření oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého by vstupy měly být nejdále 5 m od okraje vozovky,
- vstupy by měly být umístěny tak, aby měření byla reprezentativní pro úroveň znečištění ovzduší v blízkosti linie obytné zástavby, ale nejdále 10 m od vozovky.
2.2. Body vzorkování se umisťují rovněž tak, aby byly brány v úvahu následující faktory
a) rušivé zdroje,
b) bezpečnost, zejména bezpečnost veřejnosti a provozního personálu,
c) přístupnost,
d) dostupnost elektrické energie a telefonního spojení,
e) viditelnost místa v jeho okolí,
f) vhodnost sloučení míst odběru vzorků pro různé znečišťující látky,
g) požadavky územního plánování.
3. Dokumentace a přezkum výběru míst
Postupy pro výběr míst bodů vzorkování se zdokumentují ve fázi klasifikace. Povinně se pořídí fotografie okolí vybraného místa v hlavních světových stranách a podrobné mapy. Umístění bodů vzorkování se pravidelně přezkoumává a pořizuje se nová dokumentace, aby byla doložena průběžná platnost výběrových kritérií.
Část B
Umístění bodů vzorkování pro stacionární měření troposférického ozonu
1. Umístění v makroměřítku
| Typ oblasti | Cíle měření | Reprezentativnost | Kritéria pro umístění v makroměřítku |
|---|---|---|---|
| Městská | Ochrana zdraví lidí: expozice městské populace troposférickému ozonu, tj. v místech, kde je zároveň relativně vysoká hustota obyvatelstva a úroveň znečištění ovzduší troposférickým ozonem | Několik km2 | V místech, kde nepůsobí vliv zdrojů místních emisí, jako je doprava, benzinové stanice apod.; Větraná místa, kde je předpokládáno dobré promíchání vzduchu; Místa jako jsou obytné a obchodní oblasti měst, parky (daleko od stromů), velké ulice nebo náměstí s velmi malou nebo žádnou dopravou, otevřené oblasti charakterizované vzdělávacími, sportovními nebo rekreačními zařízeními. |
| Předměstská | Ochrana zdraví lidí a vegetace: expozice populace a vegetace nacházející se ve vnějších částech aglomerací, kde bývají nejvyšší úrovně znečištění ovzduší troposférickým ozonem | Několik desítek km2 | V určité vzdálenosti od oblasti s maximálními emisemi, po hlavním směru (hlavních směrech) větru v době, kdy jsou dobré podmínky pro tvorbu troposférického ozonu; V místech na vnějším okraji aglomerace, kde obyvatelstvo, citlivé plodiny nebo přírodní ekosystémy jsou vystaveny vysokým úrovním znečištění ovzduší; Kde je to vhodné, některé předměstské stanice se mohou nacházet také proti směru větru od oblasti s maximálními emisemi, za účelem určení regionálních pozaďových úrovní znečištění ovzduší. |
| Venkovská | Ochrana zdraví lidí a vegetace: expozice populace, plodin a přírodních ekosystémů troposférickému ozonu v subregionálním měřítku | Subregionální úrovně znečištění ovzduší (několik km2) | V malých obcích nebo oblastech s přírodními ekosystémy, lesy; Místa reprezentativní pro úrovně znečištění ovzduší troposférickým ozonem mimo oblasti působnosti lokálních emisí z průmyslových zdrojů nebo dopravních komunikací; V otevřených oblastech, nikoli však na vrcholech vyšších hor. |
| Venkovská pozaďová | Ochrana zdraví lidí a vegetace: expozice užitkových rostlin a přirozených ekosystémů, jakož i obyvatelstva troposférickému ozonu v regionálním měřítku | Regionální/ národní/ kontinentální úrovně znečištění ovzduší (1000 do 10000 km2) | Stanice umístěné v oblastech s nižší hustotou obyvatelstva, např. v oblastech s přirozenými ekosystémy a lesy, značně vzdálených od městských a průmyslových oblastí a stranou od emisí z lokálních zdrojů; Mimo místa, v nichž se tvoří přízemní inverze a také vyšší horské vrcholy. |
2. Umisťování v mikroměřítku
Pokud je to možné, postupuje se podle části A bodu 2 a zajistí se, aby vstupní sonda byla umístěna daleko od zdrojů, jako jsou komíny vysokých pecí a spaloven a více než 10 m od nejbližší silnice, přičemž tato vzdálenost roste úměrně intenzitě dopravního provozu.
3. Dokumentace a přezkoumání výběru místa
Postupuje se podle části A bodu 3., přičemž se uplatní správné přezkoumání a interpretace monitorovacích údajů v kontextu s meteorologickými a fotochemickými procesy, které ovlivňují úrovně znečištění ovzduší troposférickým ozonem v konkrétních lokalitách.