(1) Úřad může na základě posouzení, zda majetek má být považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, rozhodnout

a) o omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem,

c) o převzetí tohoto majetku do správy státu za účelem jeho správy nebo následného předání oprávněnému,

b) o odnětí majetku, který nebyl vydán na výzvu podle § 11 odst. 3,

4. mezinárodní sankce k němu se vztahující byla zrušena,

d) o ustanovení nebo odvolání správce tohoto majetku a případně i o jeho odměně,

e) o prodeji tohoto majetku nebo jeho části podle § 13c,

f) o výjimečném užití majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části, ve smyslu § 9 nebo za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství,

g) o předání tohoto majetku ve smyslu § 11 odst. 5,

h) že se nejedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud

i) o udělení souhlasu podle § 12a odst. 2 nebo § 13e odst. 1 nebo

j) o vytvoření ochranné bariéry podle § 9a.

1. takovou skutečnost vlastník nebo oprávněný držitel prokazatelně doloží,

2. taková skutečnost vyplyne z šetření Úřadu,

3. takový majetek je prokazatelně bezcenný nebo má zcela nepatrnou hodnotu, nebo

(2) Úřad může rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) nebo h) vydat formou písemného příkazu, a to i v případě, že tímto rozhodnutím není ukládána povinnost.

(3) Pokud v rámci řízení podle odstavce 1 písm. a) nebo h) nelze určit, zda se jedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, Úřad řízení zastaví.

b) osoba, která majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, má u sebe, nebo jej vlastní,

c) člen korporace s podílem vyšším než 10 %, pokud se omezující opatření mají vztahovat na celou korporaci a pokud je takový člen korporace Úřadu znám.

a) osoba nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce, které se řízením podle odstavce 1 provádějí,

(4) Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a) nebo h) je

(5) Úřad uveřejní výrokovou část rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a h) bodů 1, 2 a 4 bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na dobu 5 let; pokud by uveřejnění v konkrétním případě bylo v rozporu s veřejným zájmem, zjevně bezpředmětné nebo je-li to třeba k ochraně oprávněných zájmů třetích osob, Úřad

c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný, nebo

b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě,

a) odloží uveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,

d) uveřejnění výrokové části rozhodnutí ukončí.

(6) Úřad ve lhůtě do 30 dnů od přijetí oznámení podle § 10 odst. 1 sdělí oznamovateli, zda je majetek považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud do této lhůty nerozhodne podle odstavce 1 písm. a), b), c), g) nebo h). Tato lhůta může být v odůvodněných případech prodloužena.

(7) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až d) nemá odkladný účinek. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. e) lze odejmout odkladný účinek v případě majetku podléhajícího zkáze.

(8) Vykonatelnost rozhodnutí, proti kterému odvolání nemá odkladný účinek nebo u něhož byl odkladný účinek odvolání vyloučen, nastává dnem jeho doručení poslednímu z účastníků řízení, kterými jsou ten, na jehož návrh bylo rozhodováno, a ten, kdo má majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, u sebe, nebo ten, kdo jej vydal anebo komu byl odňat. V případě nebezpečí z prodlení lze rozhodnutí, proti kterému odvolání nemá odkladný účinek nebo u něhož byl odkladný účinek odvolání vyloučen, vyhlásit ústně; v tom případě nastává vykonatelnost rozhodnutí okamžikem jeho vyhlášení.

(9) Úřad může provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí, pokud vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy nebo došlo ke změně okolností, na základě kterých bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 1, a tyto mají zásadní vliv na posouzení věci.

(10) Pověření zaměstnanci Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem.

(11) Ten, u koho se nachází majetek, o němž Úřad provádí šetření, nebo ten, kdo má informace o takovém majetku, na výzvu sdělí tomuto Úřadu v jím stanovené lhůtě všechny informace, které má o tomto majetku a případně i o dalších skutečnostech s ním souvisejících a o osobách, které mají vztah k tomuto majetku nebo se jakýmkoli způsobem podílely na nakládání s ním. Na žádost Úřadu předloží doklady o tomto majetku, osobách či dalších skutečnostech s tímto majetkem souvisejících, nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům Úřadu.

(12) Za nesplnění povinnosti podle odstavce 11 může Úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně, jestliže povinnost nebyla splněna ani po předchozím uložení pokuty. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 500 000 Kč. Pořádková pokuta je příjmem státního rozpočtu. Pořádkovou pokutu vybírá Úřad.