ČÍSLOVACÍ PLÁN VEŘEJNÝCH TELEFONNÍCH SÍTÍ
§ 3
Číslovací plán veřejných komunikačních sítí stanovuje číslování služeb, adresy koncových bodů veřejných komunikačních sítí a koncových bodů veřejných komunikačních sítí, určených pro přenos hlasu, podle doporučení CEPT/ECTRA REC(98)03 a doporučení CEPT/ECTRA REC(98)04 mezinárodní organizace CEPT (Conférence Européene des Administrations des Postes et des Télécommunications) - Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ. Telefonním číslem podle tohoto číslovacího plánu se rozumí národní (významové) číslo v národním formátu podle doporučení CEPT/ECTRA REC(98)04.
§ 4
Mezinárodní číslo
§ 5
Telefonní číslo ve veřejných komunikačních sítích
§ 6
Zkrácené telefonní číslo
§ 7
Symetrická a lehce zapamatovatelná čísla
§ 8
Kódy pro volbu a předvolbu operátora
Kódy pro volbu operátora a předvolbu operátora jsou uvedeny v příloze č. 1. Po volbě kódu volby operátora nebo při nastaveném kódu předvolby operátora se při uskutečňování národního volání volí a předává telefonní číslo bez mezinárodního přestupného znaku podle § 4 odst. 3 a bez kódu země podle § 4 odst. 2.
(1) Mezinárodní číslo, stanovené podle doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-T E.164, určuje mezinárodní adresu koncového bodu sítí uvedených v § 3.
(2) Mezinárodní číslo se skládá z kódu země a telefonního čísla. Pro Českou republiku je kód země 420. Formát mezinárodního čísla je uveden v příloze č. 1.
(3) Ve veřejných pevných komunikačních sítích a ve veřejných komunikačních sítích, určených pro přenos hlasu, je pro volbu mezinárodního čísla stanoven mezinárodní přestupný znak „00“ („nula“ „nula“), ve veřejných mobilních komunikačních sítích je mezinárodní přestupný znak „00“ („nula“ „nula“) nebo „+“ („plus“).
(1) Telefonní číslo je část mezinárodního čísla, která následuje po kódu země a která stanovuje v národním formátu adresu koncového bodu sítí uvedených v § 3 pro přístup k uživatelům těchto sítí nebo pro přístup ke službám elektronických komunikací poskytovaným prostřednictvím těchto sítí.
(2) Telefonní číslo pro veřejnou pevnou komunikační sít se skládá z kódu číslovací oblasti a doplňkových číslic nebo z přístupového kódu k síti a doplňkových číslic. Telefonní číslo pro veřejnou mobilní komunikační sít a pro veřejnou komunikační síť, určenou pro přenos hlasu, se skládá z přístupového kódu k síti a doplňkových číslic.
(3) Telefonní číslo pro přístup ke službě elektronických komunikací se skládá z přístupového kódu ke službě elektronických komunikací a doplňkových číslic, popřípadě směrovacího kódu a doplňkových číslic. Přístupový kód ke službě elektronických komunikací určuje charakter služby nebo skupiny služeb.
(4) Formáty telefonního čísla jsou uvedeny v příloze č. 1.
(5) Telefonní číslo se podle této vyhlášky použije i pro stanovení adresy koncového bodu pro připojení neveřejné komunikační sítě.
(6) Pro stanovení národní adresy koncového bodu sítí uvedených v § 3 lze použít i mezinárodní číslo podle § 4 odst. 2 s mezinárodním přestupným znakem podle § 4 odst. 3, pokud to tato síť technicky umožňuje.
(1) Zkrácené telefonní číslo stanovuje adresu koncových bodů sítí uvedených v § 3 pro přístup ke službě poskytované prostřednictvím těchto sítí.
(2) Zkrácené telefonní číslo se skládá z přístupového kódu ke službě a doplňkových číslic. Přístupový kód ke službě určuje charakter služby nebo skupiny služeb. Zkrácená telefonní čísla jsou uvedena v příloze č. 1.
(1) Symetrickým číslem se pro účely této vyhlášky rozumí telefonní číslo, jehož symetrie je vymezena středovou číslicí.
(2) Lehce zapamatovatelným číslem se pro účely této vyhlášky rozumí každé telefonní číslo ve formátech uvedených v příloze č. 1 a každé třímístné, čtyřmístné, pětimístné zkrácené telefonní číslo nebo evropské harmonizované číslo.
§ 9
Mezinárodní identifikátor účastníka mobilní komunikační sítě
(1) Mezinárodní identifikátor účastníka mobilní komunikační sítě identifikuje účastníka v mobilní komunikační síti podle doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-T E.212.
(2) Mezinárodní identifikátor účastníka mobilní komunikační sítě se skládá z kódu země mobilní komunikační sítě, kódu mobilní komunikační sítě a identifikačního čísla účastníka mobilní komunikační sítě. Pro Českou republiku je stanoven kód země mobilní komunikační sítě 230. Formát mezinárodního identifikátoru účastníka mobilní komunikační sítě je uveden v příloze č. 1.
§ 10
Pravidla pro přidělování telefonních čísel
(1) Telefonní čísla pro přístup k účastníkům veřejných komunikačních sítí se přidělují v číselné řadě po sobě jdoucích čísel s přírůstkem o velikosti „1“, a to v řadě 1 000 čísel a jejích násobcích pro veřejné pevné komunikační sítě a v řadě 10 000 čísel a jejích násobcích pro veřejné mobilní komunikační sítě.
(2) Telefonní čísla pro přístup k účastníkům veřejné komunikační sítě určené pro přenos hlasu se přidělují v číselné řadě po sobě jdoucích čísel s přírůstkem o velikosti „1“, a to v řadě 10 000 čísel a jejích násobcích.
(3) Telefonní čísla pro přístup ke službám elektronických komunikací se přidělují podle charakteru služby uvedeného v příloze č. 1 a v počtu uvedeném v žádosti o udělení oprávnění k využívání čísel.
(4) Zkrácená telefonní čísla se přidělují podle charakteru služby uvedeného v příloze č. 1 a v počtu uvedeném v žádosti o udělení oprávnění k využívání čísel.
(5) Telefonní čísla pro přístup k neveřejným komunikačním sítím s délkou 9 číslic se přidělují v číselné řadě po sobě jdoucích čísel s přírůstkem o velikosti „1“, a to v řadě 10 000 čísel a jejich násobcích.
(6) Jednotné evropské tísňové číslo 112 a zkrácená telefonní čísla s kódem SAC = 15 se nepřidělují.