ČÍSLOVACÍ PLÁN VEŘEJNÝCH DATOVÝCH SÍTÍ

(1) Mezinárodní datové číslo určuje adresu koncového bodu veřejné datové sítě podle doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-T X.121.

(2) Mezinárodní datové číslo se skládá z datového kódu země a národního datového čísla, nebo identifikačního kódu veřejné datové sítě (dále jen „identifikační kód“) a síťového koncového datového čísla. Pro Českou republiku je stanoven datový kód země 230. Formát mezinárodního datového čísla je uveden v příloze č. 2.

(3) Identifikační kód identifikuje veřejnou datovou síť nebo skupinu veřejných datových sítí nebo skupinu neveřejných datových sítí připojených k veřejným datovým sítím. Identifikační kód se skládá z datového kódu země a čísla veřejné datové sítě. Formát identifikačního kódu je uveden v příloze č. 2.

(1) Jednomu operátorovi lze přidělit pouze jeden identifikační kód, který identifikuje všechny jeho datové sítě.

(2) Identifikační kód neveřejné datové sítě připojené k veřejné datové síti stanoví operátor, jemuž byl přidělen identifikační kód veřejné datové sítě.

(3) Přestupný znak pro datové spojení z veřejných datových sítí do veřejných dálnopisných sítí je číslice „8“, z veřejných datových sítí do veřejných komunikačních sítí s analogovým rozhraním je číslice „9“ a z veřejných datových sítí do veřejných komunikačních sítí s digitálním rozhraním ISDN je číslice „0“ („nula“) podle doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-T X.121.

(4) V případě, že identifikační kód je společný pro skupinu veřejných datových sítí, je příslušná veřejná datová síť identifikována první číslicí následující po identifikačním kódu, kterou je číslice B ze síťového koncového datového čísla.