3. V § 1 odstavce 2 až 5 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 3 znějí:
„(2) Družstevní záložna je družstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje finanční činnosti, jimiž se rozumí zejména přijímání vkladů a poskytování úvěrů, ručení a peněžních služeb v různých formách.
(3) Obchodní firma (dále jen „firma“) družstevní záložny musí obsahovat označení „spořitelní a úvěrní družstvo“, „družstevní záložna“, „spořitelní družstvo“ nebo „úvěrní družstvo“; toto označení je oprávněna používat pouze právnická osoba založená podle tohoto zákona.
(4) Družstevní záložna není bankou podle zákona upravujícího činnost bank a její podnikání se nepovažuje za provozování živnosti²).
(5) Družstevní záložna
a) je oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu povolení působit jako družstevní záložna podle § 2a (dále jen „povolení“),
b) je povinna při svém podnikání postupovat obezřetně a s náležitou péčí, zejména podnikat způsobem, který neohrožuje návratnost vkladů jejích členů a její bezpečnost a stabilitu,
c) nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro družstevní záložnu, zejména takové, které zavazují družstevní záložnu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění nápadně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě; porušení této podmínky zakládá neplatnost smlouvy, přičemž tato neplatnost se posuzuje podle ustanovení obchodního zákoníku, upravujících obchodní závazkové smlouvy,
d) nemůže být emitentem podřízeného dluhopisu³),
e) nesmí nabýt pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti ve smyslu zákona upravujícího dluhopisy³) za jinou úvěrovou institucí, finanční institucí nebo osobou mající kvalifikovanou účast v družstevní záložně samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.
²) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
³) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.“.