31. Je nepochybné, že zákon o myslivosti neobsahuje ustanovení, která by výslovně upravovala otázku náhrady za výkon práva myslivosti honebním společenstvem na honebních pozemcích vlastníka, jehož členství ve společenstvu podle § 26 odst. 3 zákona zaniklo. Zákon pouze (v § 26 odst. 4) zakotvuje nárok na vypořádací podíl, jenž se však pojí toliko se „zaniklou“ majetkovou účastí bývalého člena ve společenstvu, zatímco jeho následných majetkových vztahů k honebnímu společenstvu (o něž zde jde) se netýká. Stejně tak je zřejmé, že samotným zánikem členství nedochází k žádné změně honitby; ta je totiž „uznána“ (a pozemkově vymezena) správním rozhodnutím [§ 2 písm. i), § 18 odst. 1] jako celek, jenž je tvořen konkrétními souvislými honebními pozemky (§ 17 odst. 2 věta první). Pozemky vlastníka, jehož členství zaniklo, zůstávají proto součástí honitby, v jejímž rámci vykonává myslivost (§ 17 odst. 1), resp. právo myslivosti [§ 19 odst. 1 písm. b)] nadále honební společenstvo, neboť vystoupení člena z honebního společenstva se nemůže dotknout správního rozhodnutí o uznání honitby (§ 18 odst. 1).