37. Stojí za připomenutí, že rozhodnutí, na které navrhovatel poukazoval (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2002 č. j. 22 Cdo 3006/2000-64), počítá s právem na náhradu zcela samozřejmě (byť bez bližšího odůvodnění), a stejně si počíná Krajský soud v Hradci Králové v rozhodnutí ze dne 3. 4. 1997 sp. zn. 19 Co 502/96 (uveřejněném v časopise Soudní rozhledy 99, 8: 256). Není podstatné, že obě jsou vztažena k právní úpravě předchozí, k zákonu č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.