2. V § 34 odstavec 4 zní:
„(4) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce, a soudci, kteří byli uznáni dočasně neschopnými k výkonu funkce, nepřísluší plat za pracovní dny, které připadnou na první 3 kalendářní dny dočasné neschopnosti k výkonu funkce; od čtvrtého kalendářního dne přísluší plat nejdéle po dobu 18 pracovních dnů při téže dočasné neschopnosti k výkonu funkce nebo při více dočasných neschopnostech k výkonu funkce vzniklých v jednom kalendářním roce po tutéž dobu s tím, že při žádné z nich se plat za pracovní dny, které připadnou na první 3 kalendářní dny dočasné neschopnosti k výkonu funkce, neposkytuje. Ostatním představitelům a poslancům Evropského parlamentu přísluší z důvodů a za podmínek stanovených ve větě první plat nejdéle po dobu 27 kalendářních dnů s tím, že při žádné dočasné neschopnosti k výkonu funkce se jim plat neposkytuje po dobu prvních 3 kalendářních dnů. Při dočasné neschopnosti k výkonu funkce vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se však poskytuje plat již od počátku dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a to nejdéle po dobu uvedenou ve větě první a druhé. Při posuzování dočasné neschopnosti k výkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzování dočasné pracovní neschopnosti; za dočasnou neschopnost k výkonu funkce se pro účely tohoto zákona považuje též nařízená karanténa.“.