VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY A NA ZACHÁZENÍ S NIMI A PRAVIDLA PRO PŘÍMÉ DODÁVÁNÍ MALÝCH MNOŽSTVÍ MASA A ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ

(1) Chovatel, jehož roční produkce je nižší než 2 000 kusů krůt, hus nebo kachen, nebo 10 000 kusů ostatní drůbeže, může neporcované čerstvé drůbeží maso v malých množstvích

a) prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nebo

b) dodávat do místního maloobchodu.

(2) Za malé množství čerstvého drůbežího masa, určeného k prodeji nebo dodání podle odstavce 1, se považuje neporcované maso z nejvýše 2 000 kusů drůbeže prodávaných nebo dodávaných v průběhu jednoho kalendářního roku.

(3) V případě prodeje nebo dodávání neporcovaného čerstvého drůbežího masa musí být k masu prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.

(4) Čerstvé drůbeží maso musí být skladováno za stálé teploty od – 2 °C do + 4 °C.

(1) Chovatel, který chová králíky v malém, může neporcované čerstvé králičí maso v malých množstvích

a) prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nebo

b) dodávat do místního maloobchodu.

(2) Za malé množství čerstvého králičího masa, určeného k prodeji nebo dodání podle odstavce 1, se považuje neporcované maso z nejvýše 2 000 kusů králíků prodávaných nebo dodávaných v průběhu jednoho kalendářního roku.

(3) Při prodeji nebo dodávání neporcovaného čerstvého králičího masa podle odstavce 1 nesmí být oddělována hlava od těla.

(4) V případě prodeje nebo dodávání neporcovaného čerstvého králičího masa musí být k masu prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.

(5) Čerstvé králičí maso musí být skladováno za stálé teploty od – 2 °C do + 4 °C.

(1) Chovatel může živé ryby nebo jiné živočichy pocházející z akvakultury v malých množstvích

a) prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, nebo

b) uvádět čerstvé produkty rybolovu na trh při poskytování stravovacích služeb v místě hospodářství.

(2) Za malé množství živých ryb nebo jiných živočichů pocházejících z akvakultury prodávaných chovatelem se považuje takové množství živých ryb nebo jiných živočichů pocházejících z akvakultury, které odpovídá obvyklé denní spotřebě těchto živých ryb nebo jiných živočichů pocházejících z akvakultury v domácnosti daného spotřebitele.

(1) Uživatel honitby může těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří (dále jen „zvěř“) v malých množstvích
V těchto případech musí být ke zvěři prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Zvěř byla vyšetřena proškolenou osobou – určena po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.

a) prodávat přímo spotřebiteli,

b) dodávat do místní maloobchodní prodejny,

c) dodávat do místního maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou, nebo

d) prodávat v tržnici nebo na tržišti přímo spotřebiteli, jde-li o drobnou volně žijící zvěř.

(2) Předmětem prodeje zvěře v maloobchodní prodejně je pouze tělo zvěře, které

a) je provázeno plombou a lístkem o původu zvěře vydanými podle zvláštního právního předpisu^6a),

b) je uchováváno při teplotě od 0 °C do 7 °C po dobu nejdéle 7 dnů od data ulovení, nebo při teplotě od 0 °C do 1 °C po dobu nejdéle 15 dnů od data ulovení,

c) je skladováno odděleně od zboží jiného druhu.

(3) Pro prodej zvěře přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti platí ustanovení odstavce 2 písm. b) obdobně.

(4) Pro maloobchodní zařízení, které bylo krajskou veterinární správou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou, která je dodávána přímo konečnému spotřebiteli, platí vedle veterinárních a hygienických požadavků stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 také veterinární a hygienické požadavky stanovené v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004

a) v oddílu I kapitole V odstavcích 2 a 3, v kapitole VII odstavci 1 písm. a) a v odstavcích 2, 4 a 5, pokud jde o velkou volně žijící zvěř,

b) v oddílu II kapitole V odstavcích 1, 5 a 6, pokud jde o velkou volně žijící zvěř,

c) v oddílu IV kapitole II odstavcích 4 až 6, pokud jde o velkou volně žijící zvěř,

d) v oddílu IV kapitole III odstavcích 4 a 5, pokud jde o drobnou volně žijící zvěř,

e) v oddílu V kapitolách II a III, pokud jde o požadavky na hygienické zacházení s mletým masem a masnými polotovary před jejich výrobou a po jejich výrobě, zejména o požadavky na jejich teplotu,

f) v oddílu VI, pokud jde o suroviny používané k přípravě výrobků z masa volně žijící zvěře.

(5) Za malé množství zvěře, určené k prodeji nebo dodání podle odstavce 1 uživatelem honitby, se považuje nejvýše 4 000 kusů velké volně žijící zvěře a 100 000 kusů drobné volně žijící zvěře odlovených v jedné honitbě za rok.

(1) Proškolená osoba provede vyšetření těl zvěře, při němž se posuzují výživný stav, povrch těla, zejména se zřetelem na výskyt výrazných změn na kůži a osrstění způsobených ektoparazity, zánětlivých změn na kůži a poranění pokousáním, a dále, jde-li o:

a) velkou volně žijící zvěř, vyšetří se tělní otvory a jejich okolí, výstelka tělních dutin, vnitřní orgány, svalovina a na hlavě zejména sliznice dutiny ústní a jazyk,

b) zajíce a divoké králíky, vyšetří se oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány, nebo

c) zvěř pernatou, vyšetří se oči a tělní otvory.

(2) Velká volně žijící zvěř se ihned po ulovení otevře a vyvrhne. Orgány dutiny hrudní, játra, slezina a ledviny, pokud byly vyňaty z těla ven, se předloží k veterinárnímu vyšetření spolu s tělem.

(3) Proškolená osoba v záznamech kromě údajů uvedených v § 27b odst. 5 zákona dále uvede

a) identifikační údaje uživatele honitby, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, sídlo, identifikační číslo a umístění organizační jednotky, jde-li o právnickou osobu, a evidenční číslo plomby,

b) datum a výsledek vyšetření zvěře podle odstavce 1 slovy

1. BEZE ZMĚN; jestliže nebyly nalezeny žádné znaky, které by mohly znamenat, že maso zvěře představuje zdravotní riziko, nebo

2. SE ZMĚNAMI; jestliže byly nalezeny znaky, které by mohly znamenat, že maso zvěře představuje zdravotní riziko, a

c) pořadové číslo, evidenční číslo osvědčení a podpis.

(4) Vzor záznamu vedeného proškolenou osobou podle odstavce 3 je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(1) Laboratoř, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění vyšetření zvěřiny, státní veterinární ústav a laboratoř, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 3 zákona povolení pro tento druh vyšetřování, předkládá krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel) jednou ročně, vždy v termínu do 15. ledna za období předcházejícího kalendářního roku.

(2) Hlášení podle odstavce 1 obsahuje

a) název laboratoře, která vyšetření provedla,

b) identifikační údaje objednavatele vyšetření, kterými jsou údaje o uživateli honitby podle § 12a odst. 3 písm. a),

c) u spárkaté zvěře číslo plomby vyšetřeného uloveného kusu volně žijící zvěře,

d) u spárkaté zvěře a jezevce název nebo číslo katastrálního území honitby, kde byla zvěř ulovena,

e) datum vyšetření,

f) výsledek vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel),

g) metodu, která byla k vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel) použita.

(1) Chovatel může se souhlasem krajské veterinární správy syrové mléko v malých množstvích

a) prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství v místě výroby, nebo

b) prodávat prostřednictvím prodejního automatu přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti.

(2) Hygienické požadavky na výrobu syrového mléka, požadavky na prostory a vybavení, na hygienu během dojení, sběru a přepravy a na hygienu personálu stanovené předpisy Evropských společenství⁸) platí pro hospodářství, z něhož pochází syrové mléko, které je předmětem přímého prodeje, obdobně.

(3) Přímý prodej syrového mléka v místě výroby musí být prováděn v místnosti oddělené od stájí, vybavené chladicím zařízením, ve které je na viditelném místě upozornění „Syrové mléko, před použitím tepelně opracovat nebo pasterovat“. Je-li z hospodářství dodáváno mléko do sběrného střediska, standardizačního střediska nebo podniku pro ošetření mléka, musí být místnost sloužící k přímému prodeji syrového mléka v místě výroby oddělena od mléčnice.

(4) V případě přímého prodeje syrového mléka prostřednictvím prodejního automatu musí být na viditelném místě na prodejním automatu umístěno upozornění „Syrové mléko, před použitím tepelně opracovat nebo pasterovat“. Přímý prodej syrového mléka konečnému spotřebiteli prostřednictvím prodejního automatu může být prováděn i v mléčnici. Jde-li však o hospodářství, ze kterého je dodáváno mléko do sběrného střediska, standardizačního střediska nebo podniku pro ošetření mléka, musí být prodej zajištěn tak, aby konečný spotřebitel nevstupoval do mléčnice.

(5) Není-li syrové mléko určené k přímému prodeji prodáno do 2 hodin po nadojení, musí být zchlazeno na 8 °C a zchlazené prodáno do 24 hodin po nadojení, nebo musí být zchlazeno na 6 °C a zchlazené prodáno do 48 hodin po nadojení.

(6) Za malé množství syrového mléka, určeného k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje takové množství tohoto syrového mléka, které odpovídá obvyklé denní spotřebě tohoto mléka v domácnosti⁹) daného spotřebitele.

(1) Chovatel může nebalená čerstvá vejce v malých množstvích

a) prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti nebo prostřednictvím prodejního automatu, nebo

b) dodávat do místního maloobchodu.

(2) Čerstvá vejce podle odstavce 1 mohou být prodána spotřebiteli nejpozději do 28 dnů po snášce, přičemž datum minimální trvanlivosti je nejvýše 28 dnů od data snášky.

(3) Čerstvá vejce, prodávaná prostřednictvím prodejního automatu nebo dodávaná chovatelem v malých množstvích do místního maloobchodu, musí být prosvícená a musí k nim být připojena dobře viditelná informace pro spotřebitele o minimální trvanlivosti vajec a o jménu, popřípadě jménech chovatele a adrese chovu, kde byla vejce vyprodukována.

(4) Za malé množství čerstvých vajec určených k prodeji nebo dodání podle odstavce 1 se považuje nejvýše 6 000 vajec prodávaných nebo dodávaných v průběhu jednoho kalendářního měsíce.

(1) Med musí být přeléván a skladován v obalech, které splňují požadavky na obaly pro potraviny živočišného původu. Nesmí být vystavován přímému slunečnímu záření.

(2) Mateří kašička musí být stabilizována do 3 hodin po získání; uchovává se při teplotě do 0 °C.

(3) Za malé množství medu, určeného k prodeji chovatelem přímo spotřebiteli v domácnosti chovatele, v hospodářství chovatele, v tržnici nebo na tržišti, anebo k dodání chovatelem do místního maloobchodu, se považuje množství nepřevyšující 2 tuny v průběhu jednoho kalendářního roku.

(4) Za malé množství pylu, určeného k prodeji chovatelem přímo spotřebiteli v domácnosti chovatele, v hospodářství chovatele, v tržnici nebo na tržišti, anebo k dodání chovatelem do místního maloobchodu, se považuje množství nepřevyšující 100 kg v průběhu jednoho kalendářního roku.

(5) Za malé množství mateří kašičky, určené k prodeji chovatelem přímo spotřebiteli v domácnosti chovatele, v hospodářství chovatele, v tržnici nebo na tržišti, anebo k dodání chovatelem do místního maloobchodu, se považuje množství nepřevyšující 10 kg v průběhu jednoho kalendářního roku.