ČÁST B
Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek
Postup při stanovení přípustného expozičního limitu (PEL) směsi chemických látek se stanoví podle následujících zásad:
Postup stanovení PEL při vyšší plicní ventilaci
Postup stanovení PEL pro delší než osmihodinovou směnu
¹⁾ Oxid a chlorid rtuťnatý spadají pod anorganické sloučeniny dvojmocné rtuti. U ostatních látek v seznamu 3 jsou hodnoty platné v ČR stejné nebo nižší než navrhované směrné hodnoty s výjimkou mlhy kyseliny sírové, jejíž limitace by měla být řešena separátně.

1. Jde-li o 2 nebo více látek, které působí na týž orgánový systém, předpokládá se, že působí aditivně (účinek se sčítá), pokud nejsou vědecky podložené informace o opaku. Součet poměrů jejich naměřených koncentrací k jejich PEL nebo NPK-P nesmí přesahovat 1. Výpočet se provádí podle vzorce:
$\frac{k_1}{{\mathrm{PEL}}_1}+\frac{k_2}{{\mathrm{PEL}}_2}+.......+\frac{k_n}{{\mathrm{PEL}}_n}\le 1$
$\frac{k_1}{\mathrm{NPK}-P_1}+\frac{k_2}{\mathrm{NPK}-P_2}+.......+\frac{k_n}{\mathrm{NPK}-P_n}\le 1$
kde
k₁, k₂ až k_n - jsou naměřené koncentrace jednotlivých látek
PEL₁, PEL₂ až PEL_n - jsou stanovené hodnoty PEL jednotlivých látek
NPK-P₁, NPK₂ až NPK-P_n - jsou stanovené hodnoty NPK-P jednotlivých látek.

1. Před úpravou PEL při vyšší plicní ventilaci se zjišťuje

a) o kolik je při práci překročena hodnota plicní ventilace 20 litrů/min,

b) zda jde o práci nepřetržitou nebo přerušovanou,

c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří budou těžkou fyzickou práci vykonávat,

d) zda se práce provádí současně za nevyhovujících mikroklimatických podmínek.

1. Před úpravou PEL pro delší než osmihodinovou směnu se zjišťuje

a) o kolik hodin je pracovní doba prodloužena,

b) charakter působení chemické látky na lidský organismus,

c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří mají pracovat déle než 8 hodin denně,

d) zda se současně vyskytuje více škodlivin, nebo se práce provádí za nepříznivých mikroklimatických podmínek, nebo jde o těžkou fyzickou práci a další okolnosti, které mohou míru rizika ovlivňovat.

2. Vzorec pro výpočet hodnoty NPK-P se používá u látek s výrazným akutním účinkem, například dráždivým nebo narkotickým.

2. Pro stanovení úprav PEL platí, že

a) 20 litrům minutové ventilace a 100 % hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 11,7 kJ/min (195,0 W) - netto, 40 litrům minutové ventilace a 50 % hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 26,4 kJ/min (440,0 W) - netto,

b) při hodnotě plicní ventilace 40 litrů za minutu odpovídá hodnota PEL 50 % hodnoty PEL platného pro plicní ventilaci 20 litrů za minutu; pro plicní ventilace mezi 20 a 40 litry za minutu se určí podíl PEL lineární interpolací.

2. V případech, kdy se nevyskytují faktory, které negativně ovlivňují míru rizika, se upraví PEL takto:

a) pokud jsou delší směny odděleny volnými dny nebo osmihodinovými směnami
$PE{L}_t=\frac{8\times PEL}{t}$

b) pokud je týdenní pracovní doba delší než 40 hodin při dodržení maximálně 8 hodinových expozic za směnu:
$PE{L}_t=\frac{PEL\times 40}{T}$

c) pokud následují dny s delší směnou bezprostředně za sebou
$PE{L}_t=\frac{8xPEL\times 24-t}{16\times t}$
PEL_t - je nová hodnota PEL pro jiné doby expozice
t - je doba expozice v hodinách za pracovní dobu
T - celkový počet hodin v expozici za týdenní pracovní dobu.

3. Pokud nelze aditivní účinek jednotlivých látek předpokládat, koncentrace žádné složky směsi nesmí překračovat její NPK-P ani PEL.