17. K podanému návrhu na zrušení části třicáté třetí čl. XXXIII zákona č. 309/2002 Sb., tj. úpravy § 3 zákona č. 236/1995 Sb., poukázal Senát na skutečnost, že zrušení navrhovaných ustanovení by navodilo stav, ve kterém pro soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu by neexistovala žádná právní úprava vymezující platovou základnu, která je nezbytná pro určení výše platu a náhrad výdajů, neboť podle ustálené judikatury Ústavního soudu „zrušením protiústavního ustanovení zákona neožívá ustanovení dřívější, které bylo protiústavním ustanovením zrušeno či změněno“; Senát odkázal na nález Ústavního soudu vyhlášený pod č. 95/2002 Sb. [sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 25, nález č. 14)] a č. 4/2003 Sb. [sp. zn. Pl. ÚS 6/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 146)].