60. Ústavní soud závěrem konstatuje, že neshledal důvody ke zrušení ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb. a § 3 zákona č. 425/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb.], napadeného pod bodem I petitu, a ustanovení § 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb. a § 3 a 4 zákona č. 427/2003 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.], napadených pod bodem II petitu, a proto tyto návrhy podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítá. Ze stejného důvodu zamítá i návrh na zrušení ustanovení části třicáté třetí článku XXXIII zákona č. 309/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 236/1995 Sb. – pozn. red.: ve znění platném v době podání návrhu, nyní písm. g)], napadených pod bodem III petitu, a návrh na zrušení ustanovení části první článku I bodů 1, 2, 4, 5 a 6 zákona č. 626/2004 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.], napadených pod bodem IV petitu, neboť tyto návrhy neoddělitelně souvisí s návrhy pod bodem I a II petitu a jejich přezkum po zamítnutí těchto návrhů ztratil smysl.