26. K věcným námitkám Ministerstva spravedlnosti koncentrovaným do zdůraznění postavení povinného (výchovné působení ani sleva nejsou individuálním právem, jde pouze o vhodnost, nikoliv o ústavní právo) a vztahu mezi exekutory (nelineární vazba mezi odměnou a prací, nemožnost kvantifikace) Ústavní soud dodává: Podle čl. 1 odst. 1 Ústavy je Česká republika svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Jedním ze základních pilířů právního státu je právní jistota a pod tímto zorným úhlem musí být posuzován i obsah normativních právních aktů včetně prováděcích předpisů. Nejasné a neurčité konstrukce v právních předpisech představují též porušení práva na spravedlivý proces chráněného v čl. 36 odst. 1 Listiny. Působení právních předpisů do doby minulé, resp. jejich vliv na minulé právní skutečnosti je nutno též posuzovat pod zorným úhlem principů právního státu, a případná retroaktivita může být z tohoto hlediska v rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy.