30. Přesvědčení Ministerstva spravedlnosti (viz bod 12), že exekutor může kalkulovat s předpokladem, že povinnost bude splněna, a vyúčtovat sníženou odměnu, je založeno na „ochotě“ exekutora a neodpovídá zákonnému textu (ani postupu exekutorů v praxi). Vždyť § 46 odst. 3 věta první exekučního řádu umožňuje exekutorovi upustit od provedení exekuce jen tehdy, splní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul, a uhradí náklady exekuce (jejichž součástí je i odměna exekutora), a snížená odměna náleží exekutorovi pouze tehdy, pokud upustil od provedení exekuce (§ 11 odst. 1 vyhlášky). Je tak zřejmé, že exekutor nemůže, resp. nemusí od exekuce upustit, není-li uhrazena odměna, a do doby vyúčtování odměny nelze odměnu uhradit dobrovolně, protože není známa její výše.