58. Stejně tak není přiléhavý poukaz navrhovatelů na označené rozsudky Evropského soudu pro lidská práva (v odkazovaných věcech se jednalo o namítaný zásah do čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zakazujícího mučení a nelidské či ponižující zacházení). Není ani žádného podkladu pro úsudek, že by „větší přísnost při hodnocení zásahů do základních hodnot demokratických společností“ (rozsudek ze dne 28. 7. 1999 ve věci Selmouni v. Francie, stížnost č. 25803/94, odst. 101, rozsudek ze dne 27. 11. 2003 ve věci Hénaf v. Francie, stížnost č. 65436/01, odst. 55) mohla založit „absenci normotvorné kompetence“.