176. Navrhovatelé protestují již proti atmosféře při zrodu předmětného zákona; tvrdí v tomto směru, že jeho příprava probíhala nestandardně a že zákoník práce byl přijat urychleně, bez existence konsenzu mezi sociálními partnery, tedy zejména mezi zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců, i bez konsenzu v samotné vládní koalicí, přes veřejně vyslovovanou kritiku i námitky protiústavnosti ze strany některých právních odborníků. Nezdařilo se tedy zejména dosáhnout potřebného sociálního smíru; důsledkem toho bylo mj. zamítavé stanovisko Senátu i prezidenta republiky. Výsledná podoba zákona prý nenaplňuje očekávání jednoduché a srozumitelné úpravy ani komplexního a samostatného právního předpisu, jestliže byl zákoník práce mj. zpracován metodou delegace ve vztahu k občanskému zákoníku. Nepropojená právní úprava bez vazby na některé související právní předpisy v podstatě jen novelizuje - podle názoru navrhovatelů - stávající právní úpravu a konzervuje staré principy, vycházející z odlišných ekonomických a společenských podmínek. Zákon v některých napadených ustanoveních zasahuje i do vlastnického práva účastníků pracovněprávních vztahů, v jiných dochází k zásahu do soukromí a do osobní svobody člověka. Zákoník práce údajně nabízí málo norem dispozitivních, a nerespektuje tedy autonomní sféru jednotlivce ani nesplňuje požadavky na flexibilitu při výkonu zaměstnání. Napadená úprava prý zvýhodňuje při kolektivním vyjednávání odborové organizace a přehlíží právo zaměstnanců nesdružovat se. Zejména však – podle navrhovatelů – nový zákoník práce narušuje seznatelnost právního stavu a právní jistotu, komplikuje možnost alespoň minimální předvídatelnosti soudních rozhodnutí, je nesrozumitelný, neurčitý a neumožňuje účastníkům pracovněprávních vztahů přizpůsobit mu své chování. Nová úprava pracovního práva však měla podle názoru navrhovatelů reflektovat požadavky 21. století, polistopadové ekonomické a společenské změny, přinést liberalizaci práva a snížit nerovnováhu mezi subjekty pracovněprávních vztahů, která neodpovídá společenským potřebám a má svůj původ v totalitním režimu; společnost prý legitimně očekávala zavedení větší smluvní volnosti do pracovněprávních vztahů.