(1) Vybere se nejméně 5 měřicích bodů tak, aby tyto zvolené měřicí body představovaly předpokládaná nejhorší a nejlepší přijímací stanoviště pro příslušný měřený signál. Na měřicích bodech se provede měření intenzity a z naměřených hodnot se stanoví rozdíl intenzit podle vzorce:
$∆\mathrm{E}={\mathrm{E}\mathrm{n}}_{\mathrm{m}\mathrm{a}\mathrm{x}.}-{\mathrm{E}\mathrm{n}}_{\mathrm{m}\mathrm{i}\mathrm{n}.}$
kde je:
Δ E rozdíl intenzit,
En_max. maximální hodnota naměřené intenzity,
En_min. minimální hodnota naměřené intenzity.

(2) Pokud je postupem podle odstavce 1 zjištěna hodnota

a) Δ E ≤ 5 dB, není třeba zvyšovat počet měřicích bodů,

b) Δ E > 5 dB, je třeba zvolit počet měřicích bodů takto:
V případě, že je Δ E větší než 21 dB, je nutno posuzované území rozdělit na menší, samostatně posuzované části.

1. pokud je Δ E 0 až 5 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 5,

2. pokud je Δ E 6 až 10 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 7,

3. pokud je Δ E 11 až 15 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 15,

4. pokud je Δ E 16 až 20 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 27.