28. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. Ústavní soud v rámci řízení o kontrole norem přezkoumává soulad zákona s ústavním pořádkem ze tří základních hledisek. Prvním je kompetence orgánu, který napadený zákon vydal, druhým je procedura, kterou byl zákon vydán, a třetím je jeho vlastní obsah, tj. jeho obsahový soulad s ústavním pořádkem. Tím je tedy dána logická posloupnost přezkumu. Při posuzování ústavnosti napadeného zákona Ústavní soud akceptoval procesní námitku navrhovatele, podle níž předsedové komor Parlamentu nejsou oprávněni samostatně tvořit vůli komory. Ve svém vyjádření z pozice účastníka řízení jsou oprávněni jménem příslušné komory sdělit Ústavnímu soudu jen faktické a nesporné okolnosti projednávání návrhu zákona. Hodnocení napadeného zákona a polemika s návrhem na jeho zrušení Ústavním soudem nad tuto mez není již vyjádřením komory, nýbrž osobním názorem jejího předsedy.