23. Nelze se ani ztotožnit s tím, že by rozdělení obcí do 14 kategorií bylo svévolné. Nutno poznamenat, že každé rozlišování nutně vede k určité schematizaci a k normativnímu přesahu úpravy směrem negativním i pozitivním. Každá obecná norma, která diferencuje regulované vztahy a podrobuje je rozdílné regulaci, může být v některých individuálních případech příliš široká, a v jiných případech naopak málo široká. Jinými slovy, není zcela vyloučeno, že některé obce mezi 1 501 až 5 000 obyvatel by byly, s ohledem na tam již existující infrastrukturu či jiné relevantní okolnosti, hodny stejného koeficientu jako obce mezi 5 001 až 10 000 obyvatel. Výhody obecné úpravy, spočívající ve snadné vynutitelnosti a možnosti zautomatizovat rozhodovací proces v oblasti aplikace práva [viz k tomu Boguszak, J.: K teorii tvorby práva (hodnoty, normy, právní principy), in: Právnická fakulta UK 1348–1998. Jubilejní sborník, Praha: Karolinum 1998, str. 164 násl.], však v zásadě jednoznačně převáží nad možným negativním záběrem obecného kritéria normy v individuálním případě. Tyto závěry platí o to více v oblastech zvýšeného automatizování aplikačního procesu, jako je právě daňová oblast (viz Boguszak, citovaná práce).