38. V § 22 odstavce 6 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 7 znějí:
„(6) Doklady uvedené v odstavci 3 písm. a) se předkládají v kopii. Uznávací orgán může požadovat předložení originálu těchto dokladů k nahlédnutí. Doklady uvedené v odstavci 3 písm. b) a c) se předkládají v originále nebo úředně ověřené kopii, není-li možné pravost jejich kopií ověřit prostřednictvím administrativní spolupráce. Doklady se předkládají spolu s překladem do českého jazyka, pokud v něm nebyly vydány. Má-li uznávací orgán pochybnosti o správnosti překladu a nelze-li správnost překladu ověřit prostřednictvím administrativní spolupráce, může uznávací orgán na uchazeči požadovat předložení úředně ověřeného překladu dokladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků⁷).
(7) Doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu se považuje za veřejnou listinu. Pravost podpisů nebo otisků razítek na tomto dokladu se neověřuje. Má-li uznávací orgán pochybnost o pravosti předloženého dokladu, požádá příslušný orgán členského státu podle § 30 až 35 o potvrzení jeho pravosti; jedná-li se o doklad vydaný Evropskou školou, požádá o potvrzení pravosti ředitele dané školy. Má-li uznávací orgán pochybnost o příslušnosti orgánu jiného členského státu, požádá příslušný orgán nebo jiný dotčený orgán tohoto členského státu nebo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o součinnost.
⁷) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.“.