ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH POVINNÝCH OSOBÁCH

(1) Úvěrová nebo finanční instituce nesmí vstoupit do korespondenčního vztahu se zahraniční úvěrovou, finanční nebo obdobnou institucí (dále jen „respondenční instituce“),
a pokud již do takového vztahu vstoupila, musí jej ukončit v době co nejkratší.

a) která je zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku v zemi, v níž není fyzicky přítomna ani se zde nenachází její skutečné vedení, a která není přičleněna k žádné regulované finanční skupině,

b) o níž je jí známo, že umožňuje využívání svých účtů institucí uvedenou v písmenu a), nebo

c) která neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie¹),

(2) Úvěrová nebo finanční instituce před navázáním korespondenčního vztahu s respondenční institucí

c) zjistí a zhodnotí opatření prováděná respondenční institucí proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně způsobu a kvality provádění identifikace a kontroly klienta a schopnosti poskytnout tyto informace na vyžádání, a to zejména ve vztahu k průběžným účtům, jakož i schopnosti poskytování informací o plátci a příjemci při převodech peněžních prostředků,

b) z veřejně dostupných informací zjistí, jaká je kvalita dohledu, kterému respondenční instituce podléhá, a zda vůči ní nebylo vedeno šetření nebo řízení v souvislosti s porušením opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

a) shromáždí dostatek informací o respondenční instituci a povaze jejího podnikání a dalších rizikových faktorech,

d) určí a zaznamená rozdělení povinností a odpovědnosti souvisejících s korespondenčním vztahem z hlediska uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu mezi touto úvěrovou nebo finanční institucí a respondenční institucí.

(3) K navázání korespondenčního vztahu musí vydat souhlas statutární orgán úvěrové nebo finanční instituce nebo vedoucí pobočky zahraniční úvěrové nebo finanční instituce působící na území České republiky.

(4) Úvěrová nebo finanční instituce průběžně aktualizuje informace získané podle odstavce 2. Představuje-li korespondenční vztah zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, upraví úvěrová nebo finanční instituce jeho podmínky anebo ho ukončí.

(5) Práva a povinnosti, které tento zákon stanoví pro úvěrové instituce, se vztahují i na Českou národní banku při vedení účtů a poskytování dalších bankovních služeb.

(6) K postoupení plnění ze životního pojištění na politicky exponovanou osobu, u které je zjištěno zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, musí vydat souhlas statutární orgán příslušné pojišťovny nebo zaměstnanec jím pověřený k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který je dostatečně obeznámen s riziky v této oblasti a který má dostatečné postavení k tomu, aby přijímal rozhodnutí k řízení těchto rizik.

(7) Úvěrová instituce nebo pojišťovna při provádění opatření ke zjištění původu majetku klienta, který je politicky exponovanou osobou a veřejným funkcionářem podle zákona upravujícího střet zájmů, přednostně využije údaje z oznámení o majetku, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a majetku nabytém v průběhu výkonu funkce podle zákona upravujícího střet zájmů a oznámení o příjmech, darech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů v registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů (dále jen „registr oznámení“).

(8) Úvěrová instituce a finanční instituce podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 5 a 14 při postupu podle § 8 odst. 2 pořídí kopii využitého průkazu totožnosti. Je-li při postupu podle § 8 odst. 2 použit digitální stejnopis průkazu, úvěrová instituce a finanční instituce podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 5 a 14 získá elektronický dokument, který obsahuje údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazu.

(1) Povinná osoba, která je zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz a která na území České republiky působí prostřednictvím provozovny, má povinnost určit ústřední kontaktní místo, pokud

(1) Ustanovení § 15a, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací se nevztahují na auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce, pokud jde o informace, které získá od svého klienta nebo které získá o svém klientovi během zjišťování jeho právního postavení, během jeho zastupování v soudním řízení anebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení takového řízení nebo vyhnutí se takovému řízení, bez ohledu na to, zda jsou takové informace získány před tímto řízením, během něj nebo po něm.

b) tak rozhodne Česká národní banka na základě skutečnosti, že některá z provozoven povinné osoby představuje zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a stanovení této povinnosti je přiměřené riziku, které představují tyto povinné osoby nebo jejich provozovny.

a) je splněna alespoň jedna z podmínek pro jeho určení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst⁴²) nebo

(2) Má-li auditor, soudní exekutor nebo daňový poradce za to, že klient žádá o právní poradenství za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti nebo za účelem financování terorismu, odstavec 1 se nepoužije.

(2) Pokud jsou podmínky pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) splněny u druhově určených osob, může Česká národní banka vydat namísto rozhodnutí opatření obecné povahy.

c) daňový poradce Komoře daňových poradců České republiky.

(3) Oznámení podle § 18 učiní

b) soudní exekutor Exekutorské komoře České republiky,

a) auditor Komoře auditorů České republiky,

(3) Přestanou-li být plněny podmínky, na základě kterých byly rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydány, Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy zruší.

(4) Příslušná profesní komora oznámení přijaté podle odstavce 3 přezkoumá z hlediska, zda není v rozporu s odstavcem 1 nebo s § 18 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, příslušná profesní komora na to oznamovatele upozorní. Splňuje-li oznámení podmínky uvedené ve větě první, příslušná profesní komora postupuje tak, aby je předala Úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu oznámení o podezřelých obchodech, která v daném kalendářním roce obdržela, a počtu oznámení, která předala Úřadu. Tento přehled příslušná profesní komora ve stejné lhůtě zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Činnost ústředních kontaktních míst povinné osoby vykonávají v rozsahu činností podle čl. 4 a čl. 6 odst. 1 přímo použitelného předpisu podle odstavce 1 písm. a).

a) poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta,

b) obhajobou klienta v trestním řízení,

c) zastupováním klienta v řízení před soudy, nebo

(1) Ustanovení § 9, § 15a, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací se nepoužijí u advokáta, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s

(1) Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy při hodnocení rizik podle § 21a odst. 1 vždy posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat při převodu virtuálního aktiva na nehostovanou adresu nebo z nehostované adresy.

d) poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenech b) a c), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena.

a) původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva provedeného na nehostovanou adresu nebo z nehostované adresy, nebo

a) poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta²²),

b) zastupováním klienta v řízení před soudy v rozsahu svého oprávnění stanoveného jiným právním předpisem²³), nebo

c) poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenu b), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena.

(2) Ustanovení § 9, § 15a, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací se nepoužijí u notáře, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s

b) skutečného majitele původce nebo příjemce virtuálního aktiva podle písmene a).

(2) Při zesílené identifikaci a kontrole klienta poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy získá v rozsahu potřebném k účinnému řízení zjištěného rizika také další dokumenty nebo informace o identifikačních údajích

b) tento zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy s ohledem na průběžné korespondenční účty virtuálních aktiv

(3) Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy před navázáním korespondenčního vztahu s osobou, která není usazena v členském státě Evropské unie a poskytuje obdobné služby jako poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy (dále jen „zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy“), je nad rámec § 25 odst. 2 povinen zjistit, zda

(3) Oznámení podle § 18 učiní advokát České advokátní komoře a notář Notářské komoře České republiky. Příslušná profesní komora oznámení advokáta nebo notáře přezkoumá z hlediska, zda není v rozporu s odstavcem 1 nebo 2, § 2 odst. 1 písm. g) anebo § 18 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení advokáta nebo notáře náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, příslušná profesní komora na to advokáta nebo notáře upozorní. Splňuje-li oznámení advokáta nebo notáře podmínky uvedené ve větě první, postupuje příslušná profesní komora tak, aby je předala Úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu oznámení o podezřelých obchodech, která v daném kalendářním roce obdržela, a počtu oznámení, která předala Úřadu. Tento přehled příslušná profesní komora ve stejné lhůtě zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

a) je zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy licencovaný nebo registrovaný, a

1. provádí identifikaci a kontrolu klientů majících přímý přístup k účtům zahraničního poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy a

2. je na vyžádání schopen poskytnout relevantní údaje získané při identifikaci a kontrole klienta.

(4) Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy aktualizuje informace získané v rámci kontroly zahraničního poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy také, pokud zjistí nové riziko související s tímto zahraničním poskytovatelem služeb spojených s virtuálními aktivy.

(4) Sdělení údajů, předložení dokladů nebo poskytnutí informací podle § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 vyžaduje Úřad po advokátovi nebo notáři prostřednictvím příslušné profesní komory. Advokát nebo notář sdělí Úřadu ve lhůtě jím stanovené požadované údaje, předloží doklady nebo mu poskytne požadované informace prostřednictvím příslušné profesní komory.

(5) Ukončí-li poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy korespondenční vztah se zahraničním poskytovatelem služeb spojených s virtuálními aktivy podle § 25 odst. 4, zaznamená všechny okolnosti týkající se tohoto rozhodnutí.

(6) Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy, který je usazen v jiném členském státě Evropské unie a který na území České republiky působí prostřednictvím provozovny, má povinnost určit ústřední kontaktní místo. Ustanovení § 25a se na činnost ústředního kontaktního místa použije obdobně.

b) odmítnout uskutečnění obchodu podle § 15; o této skutečnosti současně informuje Úřad,

a) provést identifikaci klienta,

c) provádět kontrolu klienta podle § 9 odst. 2,

e) podávat oznámení podezřelého obchodu podle § 18,

g) mlčenlivosti podle § 38.

f) informační podle § 24,

d) uchovávat informace podle § 16 odst. 1 a 2,

(5) Sdělení informace podle § 24 odst. 4 a 5 vyžaduje Úřad po auditorovi, soudním exekutorovi nebo daňovém poradci prostřednictvím příslušné profesní komory. Auditor, soudní exekutor nebo daňový poradce sdělí Úřadu ve lhůtě jím stanovené požadované informace prostřednictvím příslušné profesní komory.

b) povinnost určit kontaktní osobu a informovat Úřad podle § 22,

a) povinnost podávat oznámení podezřelého obchodu podle § 18,

(1) Vykonávat činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, může pouze osoba, která je držitelem osvědčení o způsobilosti vydaného Úřadem. Osvědčení se vydává na žádost osoby, která hodlá tuto činnost vykonávat.

(2) Úřad vydá osvědčení podle odstavce 1, pokud žadatel, osoba, která je společníkem žadatele, členem statutárního orgánu žadatele, osoba, která bude řídit podnikání žadatele, a skutečný majitel žadatele jsou osobami bezúhonnými.

b) z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,

(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný
pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

a) úmyslně, nebo

c) čestným prohlášením o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3 ne starším než 3 měsíce, učiněným před správním nebo soudním orgánem příslušného státu, jestliže tento stát nevydává doklad uvedený v písmenech a) a b).

(4) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc. Dále se bezúhonnost prokazuje

b) u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo

a) u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem,

(1) Národní správce uchovává informace o osobách s účtem v Rejstříku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, včetně smlouvy a dokladů předložených k otevření účtu a informací spojených s kontrolou klienta po dobu 10 let od ukončení příslušného obchodního vztahu.

c) informační povinnost podle § 24 odst. 1 a 3 a

d) povinnost mlčenlivosti podle § 38.

b) podává oznámení podezřelého obchodu podle § 18,

a) provádí kontrolu klienta podle § 9 v rozsahu odpovídajícím činnostem při zakládání účtu,

c) zavede a uplatňuje systém vnitřní kontroly a komunikace podle § 21 odst. 1,

(2) Národní správce dále

d) určí kontaktní osobu podle § 22,

f) plní informační povinnost podle § 24,

e) provádí školení zaměstnanců podle § 23,

g) dodržuje povinnost mlčenlivosti podle § 38.

b) povinnost mlčenlivosti podle § 38.

a) informační povinnost podle § 24 odst. 1 a