(2) Dále se pro účely této vyhlášky rozumí

a) jednotkou jedno nebo více hospodářství v rámci společného systému biologické bezpečnosti, v němž je držena populace vodních živočichů s jednoznačným nákazovým statusem ve vztahu ke konkrétní nákaze,

b) společným systémem biologické bezpečnosti uplatňování stejných opatření týkajících se dozoru nad zdravím vodních živočichů, prevence a tlumení nákaz,

c) uzavřeným pásmem oblast okolo zamořeného hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů, kde jsou uplatňována opatření k tlumení nákaz s cílem zabránit jejich šíření,

d) nákazou vodních živočichů (dále jen „nákaza“) klinická nebo klinicky se neprojevující infekce vodních živočichů s jedním nebo více etiologickými činiteli,

e) oblastí nebo jednotkou prostými nákazy oblasti nebo jednotky uznané za prosté nákazy podle zákona a § 38 nebo 39 této vyhlášky,

f) nově se objevující nákazou nově zjištěná závažná nákaza, jejíž příčina může, ale nemusí být známa, která se může rozšířit v rámci populace nebo mezi populacemi, například prostřednictvím obchodu s vodními živočichy nebo produkty získanými z vodních živočichů. Rozumí se tím také nákaza uvedená v seznamu nákaz, jež byla zjištěna u nového hostitelského druhu, který ještě není uveden v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce jako vnímavý druh,

g) epizootologickou jednotkou skupina vodních živočichů s přibližně stejným rizikem vystavení patogennímu původci v určité lokalitě. Toto riziko může být způsobeno tím, že živočichové sdílejí stejné vodní prostředí, anebo tím, že by se v důsledku chovatelských postupů patogenní původce pravděpodobně rychle šířil z jedné skupiny živočichů na druhou,

h) dalším zpracováním zpracování živočichů pocházejících z akvakultury před lidskou spotřebou pomocí všech druhů opatření a postupů, které postihují anatomickou celistvost těchto živočichů, jako například vykrvení, zbavování vnitřností, kuchání, oddělování hlav od těla, plátkování a filetování, a při kterých vznikají odpady a vedlejší produkty, jež by mohly způsobit riziko rozšíření nákaz,

i) zvýšeným úhynem nevysvětlitelný úhyn výrazně převyšující úroveň, kterou lze za převažujících podmínek považovat za běžnou pro dané hospodářství nebo danou chovnou oblast měkkýšů; o tom, co je považováno za zvýšený úhyn, musí společně rozhodnout chovatel a krajská veterinární správa,

j) infekcí přítomnost množícího se nebo jinak se vyvíjecího, anebo latentního patogenního původce v hostiteli nebo na hostiteli,

k) zamořenou oblastí nebo jednotkou oblast nebo jednotka, o nichž je známo, že se v nich vyskytuje infekce,

l) karanténou oddělené držení skupiny vodních živočichů bez jakéhokoli přímého nebo nepřímého kontaktu s jinými vodními živočichy za účelem jejich pozorování po stanovené časové období, a pokud je to třeba, jejich vyšetření a ošetření včetně čištění nebo zneškodňování odpadních vod,

m) vnímavým druhem jakýkoli druh, u něhož byla prokázána infekce patogenním původcem, k níž došlo přirozenou cestou nebo experimentálně simulací přirozené cesty infekce,

n) přenašečem druh, který není vnímavý na nákazu, ale může šířit infekci přenášením patogenního původce z jednoho hostitele na druhého,

o) oblastí přesně zeměpisně vymezená oblast s homogenním hydrologickým systémem sestávajícím z části povodí od pramene až po přírodní nebo umělou překážku, která zabraňuje migraci vodních živočichů z níže položených úseků povodí proti proudu, celé povodí od pramene až k ústí do moře, anebo více než jedno povodí včetně příslušných ústí do moře, v důsledku epizootologické souvislosti mezi povodími prostřednictvím ústí.