35. Uvedené konstatování přitom platí zvláště za situace, kdy se ručitel domáhá odvoláním proti „ručitelské výzvě“ ochrany nikoli jen „obyčejného“ práva, nýbrž práva základního, a to práva pokojně užívat majetek (které je subsumovatelné pod čl. 11 odst. 1 Listiny – k tomu srov. kupř. nález sp. zn. III. ÚS 120/96, Sbírka rozhodnutí, svazek 6, nález č. 92). Povinnost zaplatit daňový nedoplatek představuje zásah do majetkové sféry ručitele, neboť jej ochuzuje o částku jeho majetku, tj. o částku, kterou bude povinen zaplatit. Daňová povinnost (resp. samotné vybírání daně) je považována za zasahování do práva pokojně užívat majetek (srov. čl. 1 odstavec 1 věta první Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod: „Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek.“) i v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva (srov. kupř. rozsudek ze dne 9. 11. 1999 ve věci Špaček proti České republice), a znamená tak i porušení základního práva ručitele pokojně užívat majetek dle čl. 11 odst. 1 Listiny.