Část I
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje podrobnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (dále jen „bioodpady“).
§ 2
Seznam bioodpadů a požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání bioodpadů
Seznam bioodpadů využitelných v zařízení k využívání bioodpadů včetně seznamu bioodpadů využitelných v malém zařízení podle § 33b odst. 1 písm. a) zákona a požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie jejich materiálového využívání jsou uvedeny v příloze č. 1.
§ 3
Technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování bioodpadů v závislosti na množství a druhu v něm upravovaných bioodpadů a technologické požadavky na úpravu bioodpadů
(1) Technické požadavky na vybavení a provoz zařízení k využívání bioodpadů jsou stanoveny v závislosti na množství a druhu v něm zpracovávaných bioodpadů pro
b) zařízení s vyšší kapacitou, než je stanoveno v § 33b odst. 1 písm. a) zákona pro malá zařízení, v závislosti na technologii zpracování bioodpadů, v příloze č. 2 a jiném právním předpisu1).
(2) Zařízení k biologickému zpracování bioodpadů se podle používané technologie dělí na:
a) kompostárny a další zařízení s aerobním procesem zpracování bioodpadů,
b) bioplynové stanice a další zařízení s anaerobním procesem zpracování bioodpadů.
(3) Technologické požadavky na jednotlivé způsoby biologického zpracování bioodpadů podle odstavce 2 jsou uvedeny v příloze č. 2.
§ 4
Obsah provozního řádu zařízení
Obsah provozního řádu zařízení s vyšší kapacitou, než je stanoveno v § 33b odst. 1 písm. a) zákona pro malá zařízení, je uveden v příloze č. 4.
§ 5
Způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených bioodpadů do skupin podle způsobů jejich materiálového využívání
(1) Hodnocení výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů se provádí podle kritérií stanovených v příloze č. 5.
(2) Na základě výsledků hodnocení se výstupy ze zařízení k využívání bioodpadů zařazují do skupin odpovídajících jednotlivým způsobům materiálového využití upravených bioodpadů, uvedených v příloze č. 6.
(3) Limitní hodnoty koncentrací cizorodých (rizikových) látek a prvků ve výstupech ze zařízení pro biologické zpracování bioodpadů jsou stanoveny v tabulce č. 5.1. přílohy č. 5.
(4) Kritéria pro kontrolu účinnosti hygienizace jsou uvedena v tabulce č. 5.4. a četnost kontrol v tabulce č. 5.6. přílohy č. 5. V případě zpracování vedlejších živočišných produktů se kritéria a četnost kontrol pro výstupy posuzují podle jiného právního předpisu2).
(5) Znaky jakosti rekultivačního kompostu a rekultivačního digestátu jsou stanoveny v tabulkách č. 5.2. a č. 5.3. přílohy č. 5.
§ 6
Četnost a metody vzorkování
Vzorkování se uskutečňuje na základě plánu vzorkování, zpracovaného podle zásad stanovených v příloze č. 7 a v souladu s provozním řádem zařízení. O vzorkování se zpracovává protokol o vzorkování podle přílohy č. 8.
Část II
Změna vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, se mění takto:
V § 12 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
„(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na výstupy ze zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů, pro které jsou způsob a kritéria hodnocení a zařazování do skupin podle způsobů jejich využití stanoveny jiným právním předpisem10a).
10a) Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).“.
Část III
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
Seznam bioodpadů a požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání bioodpadů
Seznam bioodpadů a požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání bioodpadů
A. Seznam využitelných bioodpadů
Poznámky k A. Seznamu využitelných odpadů:
1 - podléhají souhlasu a kontrole Krajské veterinární správy podle jiného právního předpisu2)
3 - určité zmetkové potraviny – výběr zmetkových potravin podle Nařízení Komise (ES) ze dne 3. února 2006 č. 197/2006 Sb., neživočišného původu nebo neobsahující produkty živočišného původu jako například pečivo, těstoviny, cukrářské výrobky a podobné výrobky, které z obchodních důvodů, z důvodu závady při výrobě, balení nebo jiné závady nepředstavují nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat a nejsou již určeny k lidské spotřebě a zbavené obalů mohou být zpracovány v zařízeních na výrobu bioplynu nebo kompostování, která nepodléhají schválení Krajské veterinární správy ani její kontrole.
2 - podléhají kontrole podle tabulky č. 5.4. přílohy č. 5 k této vyhlášce.
| Zvláštní způsoby nakládání | Druhy odpadů podle Katalogu odpadu3) | |
|---|---|---|
| 02 | Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství s výroby a zpracování potravin | |
| 02 01 | Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství | |
| 02 01 01 | Kaly z praní a z čištění | |
| 02 01 03 | Odpad rostlinných pletiv | |
| 1 | 02 01 06 | Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku |
| 02 01 07 | Odpady z lesnictví | |
| 1 | 02 02 | Odpady z výroby a zpracování masa, ryb a jiných potravin živočišného původu |
| 1 | 02 02 01 | Kaly z praní a z čištění |
| 1 | 02 02 03 | Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování |
| 1 | 02 02 04 | Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku |
| 02 03 | Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku; odpady z konzervárenského a tabákového průmyslu z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy | |
| 02 03 01 | Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace | |
| 3 | 02 03 04 | Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování |
| 02 03 99 | Odpady jinak blíže neurčené | |
| 02 03 05 | Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku | |
| 02 04 | Odpady z výroby cukru | |
| 02 04 01 | Zemina z čištění a praní řepy | |
| 02 04 03 | Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku | |
| 02 05 | Odpady z mlékárenského průmyslu | |
| 1 | 02 05 01 | Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování |
| 02 05 02 | Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku | |
| 02 06 | Odpady z pekáren a výroby cukrovinek | |
| 3 | 02 06 01 | Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování |
| 02 06 03 | Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku | |
| 02 07 | Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa) | |
| 02 07 01 | Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin | |
| 02 07 02 | Odpad z destilace lihovin | |
| 3 | 02 07 04 | Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování |
| 02 07 05 | Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku | |
| 03 | Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky | |
| 03 01 | Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek a nábytku | |
| 03 01 01 | Odpadní kůra a korek | |
| 03 01 05 | Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04 | |
| 03 03 | Odpad z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky | |
| 03 03 01 | Odpadní kůra a dřevo | |
| 03 03 07 | Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky | |
| 03 03 08 | Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci | |
| 03 03 09 | Odpadní kaustifíkační kal | |
| 03 03 10 | Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplní povrchové vrstvy z mechanického třídění | |
| 03 03 11 | Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10 | |
| 04 | Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu | |
| 04 01 | Odpady z kožedělného a kožešnického průmyslu | |
| 1 | 04 01 01 | Odpadní klihovka a štípenka |
| 04 01 07 | Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku | |
| 04 02 | Odpady z textilního průmyslu s výjimkou textilií ze syntetických vláken | |
| 04 02 10 | Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk) | |
| 04 02 20 | Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 04 02 19 | |
| 04 02 21 | Odpady z nezpracovaných textilních vláken | |
| 04 02 22 | Odpady ze zpracovaných textilních vláken | |
| 15 | Odpadní obaly; absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené | |
| 15 01 | Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) | |
| 15 01 01 | Papírové a lepenkové obaly | |
| 15 01 03 | Dřevěné obaly | |
| 16 | Odpady v tomto katalogu jinak neurčené | |
| 16 03 | Vadné šarže a nepoužité výrobky | |
| 16 03 06 | Organické odpady neuvedené pod číslem 16 03 05 | |
| 17 | Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) | |
| 17 02 | Dřevo, sklo a plasty | |
| 17 02 01 | Dřevo | |
| 19 | Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely | |
| 19 05 | Odpady z aerobního zpracování pevných odpadů | |
| 19 05 03 | Kompost nevyhovující jakosti | |
| 19 06 | Odpady z anaerobního zpracování odpadu | |
| 19 06 03 | Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu | |
| 19 06 04 | Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu | |
| 19 06 05 | Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu | |
| 19 06 06 | Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu | |
| 19 08 | Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené | |
| 2 | 19 08 05 | Kaly z čištění komunálních odpadních vod, včetně případů, kdy se jedná o odpad kategorie O/N |
| 1 | 19 08 09 | Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tu |
| 19 08 12 | Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11 | |
| 19 08 14 | Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 13 | |
| 19 09 | Odpady z výroby vody pro spotřebu lidí nebo vody pro průmyslové účely | |
| 2 | 19 09 01 | Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů) |
| 19 09 02 | Kaly z čiření vody | |
| 19 09 03 | Kaly z dekarbonizace | |
| 19 12 | Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené (např. třídění, drcení, lisováni peletizace) | |
| 19 12 01 | Papír a lepenka | |
| 19 12 07 | Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06 | |
| 20 | Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru | |
| 20 01 | Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01 | |
| 20 01 01 | Papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet | |
| 1 | 20 01 08 | Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven |
| 20 01 10 | Oděvy | |
| 20 01 11 | Textilní materiály | |
| 1 | 20 01 25 | Jedlý olej a tuk |
| 20 01 38 | Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 | |
| 20 02 | Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) | |
| 20 02 01 | Biologicky rozložitelný odpad | |
| 20 03 | Ostatní komunální odpady | |
| 20 03 02 | Odpad z tržišť | |
| 2 | 20 03 04 | Kal ze septiků a žump |
| 20 03 07 | Objemný odpad | |
Poznámky k A. Seznamu využitelných odpadů:
1 - podléhají souhlasu a kontrole Krajské veterinární správy podle jiného právního předpisu2)
3 - určité zmetkové potraviny – výběr zmetkových potravin podle Nařízení Komise (ES) ze dne 3. února 2006 č. 197/2006 Sb., neživočišného původu nebo neobsahující produkty živočišného původu jako například pečivo, těstoviny, cukrářské výrobky a podobné výrobky, které z obchodních důvodů, z důvodu závady při výrobě, balení nebo jiné závady nepředstavují nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat a nejsou již určeny k lidské spotřebě a zbavené obalů mohou být zpracovány v zařízeních na výrobu bioplynu nebo kompostování, která nepodléhají schválení Krajské veterinární správy ani její kontrole.
2 - podléhají kontrole podle tabulky č. 5.4. přílohy č. 5 k této vyhlášce.
B. Seznam bioodpadů využitelných v malém zařízení
| Druhy odpadů podle Katalogu odpadů3) | |
|---|---|
| 02 01 | Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství |
| 02 01 03 | Odpad z rostlinných pletiv |
| 20 01 | Komunální odpady – složky z odděleného sběru |
| 20 01 38 | Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 |
| 20 02 | Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) |
| 20 02 01 | Biologicky rozložitelný odpad |
| 20 03 | Ostatní komunální odpady |
| 20 03 02 | Odpad z tržišť |
C. Požadavky na kvalitu bioodpadů vstupujících do zařízení
Využitelné druhy bioodpadů uvedené v seznamech A a B musí splňovat požadavky:
Využitelné druhy bioodpadů uvedené v seznamech A a B musí splňovat požadavky:
a) stanovené v podmínkách přejímky odpadů do konkrétního zařízení, stanovené jeho provozním řádem,
b) stanovené pro některé druhy bioodpadů v seznamu A.
k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
Technologické požadavky na jednotlivé způsoby biologického zpracování bioodpadů a technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování bioodpadů
Technologické požadavky na jednotlivé způsoby biologického zpracování bioodpadů a technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování bioodpadů
A. Způsoby biologického zpracování bioodpadů
Způsoby biologického zpracování bioodpadů, které jsou považovány za jejich využívání ve smyslu této vyhlášky, jsou řízené a kontrolované procesy aerobní nebo anaerobní mikrobiální biochemické přeměny těchto bioodpadů probíhající v zařízeních k jejich pracování, případně další způsoby využívání nebo i zcela nové biologické postupy a technologie vyvinuté na základě postupujícího rozvoje vědy a techniky s výstupy, které odpovídají požadavkům této vyhlášky.
Způsoby biologického zpracování bioodpadů, které jsou považovány za jejich využívání ve smyslu této vyhlášky, jsou řízené a kontrolované procesy aerobní nebo anaerobní mikrobiální biochemické přeměny těchto bioodpadů probíhající v zařízeních k jejich pracování, případně další způsoby využívání nebo i zcela nové biologické postupy a technologie vyvinuté na základě postupujícího rozvoje vědy a techniky s výstupy, které odpovídají požadavkům této vyhlášky.
B. Základní požadavky na zařízení
(1) Malá zařízení - požadavky na malá zařízení jsou uvedeny v příloze č. 3
(2) Kompostárny a další zařízení s procesem kompostování
b) nezbytným vybavením je:
1. zařízení ke sledování teploty,
2. zařízení pro zvlhčování,
3. zařízení pro provzdušňování, překopávání.
c) další požadavky jsou stanoveny jiným právním předpisem1).
a) v případě, že budou v zařízení zpracovávány zemědělské odpady živočišného původu nebo vedlejší živočišné produkty, s výjimkou vytříděných kuchyňských odpadů z kuchyní, jídelen a stravoven a určitých zmetkových potravin, postupuje se v souladu s jiným právním předpisem2),
(3) Bioplynové stanice a další zařízení s procesem anaerobní digesce
+ Vytříděným kuchyňským odpadem z kuchyní, jídelen a stravoven se rozumí odpad pouze rostlinného charakteru (například zbytky zeleniny a ovoce), který nepřišel do kontaktu se surovinami živočišného původu (například se syrovým masem, syrovými produkty rybolovu, syrovými vejci nebo syrovým mlékem).
b) další požadavky jsou stanoveny jiným právním předpisem1).
Poznámka:
b) další požadavky jsou stanoveny jiným právním předpisem1).
Poznámka:
a) požadavky na zařízení, ve kterých jsou zpracovávány vedlejší živočišné produkty, s výjimkou vytříděných kuchyňských odpadů z kuchyní, jídelen a stravoven+ a určitých zmetkových potravin, jsou stanoveny jiným právním předpisem2),
C. Technologické požadavky na úpravu bioodpadů
(1) Kompostování - proces, při němž se činností mikro a makro organismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný výstup - kompost. Technologické požadavky na tento proces jsou:
c) teplota kompostových zakládek vyšších než 2 m se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 1 m od povrchu zakládky. Teplota nižších kompostových zakládek se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 0,5 m od povrchu zakládky,
a) pro kompostování bioodpadů s očekávaným hygienizovaným výstupem podle technologie používané v zařízení musí být dodrženy teploty uvedené v tabulce č. 2.1., přičemž hygienizací se rozumí způsob úpravy bioodpadu, kterým se snižuje počet patogenních organismů, které mohou způsobit onemocnění člověka nebo zvířat, pod stanovenou hodnotu.
Tabulka č. 2. 1. Teplotní režimy při hygienizaci kompostováním
| Technologie | Vstupy | Teplota, doba |
|---|---|---|
| Malé zařízení | Odpady ze zahrad a zeleně | ≥45 °C, 5 dní |
| Kompostování | Odpady ze zahrad a zeleně, zbytková biomasa ze zemědělství | ≥45°C, 10 dní |
| Kompostování | Biologicky rozložitelné odpady (dle přílohy č. 1 seznam A) | ≥55°C, 21dní ≥65 °C, 5 dní |
| Kompostování v uzavřených prostorách | Biologicky rozložitelné odpady (dle přílohy č. 1, seznam A) | ≥65 °C, 5 dní |
Tabulka č. 2. 1. Teplotní režimy při hygienizaci kompostováním
b) v malých zařízeních je v průběhu kompostování nutné dosáhnout teploty nejméně 45 °C po dobu 5 dní a uskutečnit nejméně 2 překopávky,
g) v průběhu celého procesu kompostování je nutné důsledně dodržovat opatření stanovená k dodržení požadavků jiných právních předpisů4), zejména ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod, ochraně zdraví a pro omezení znečišťování okolního prostředí zápachem (nesmí dojít k překročení přípustné míry obtěžování zápachem).
e) při kompostování vstupů do zařízení vyžadujících zvláštní způsoby nakládání podle přílohy č. 1, seznam A, je účinnost hygienizace v zařízení v tomto případě potvrzena ověřením vnesenými organismy podle bodu uvedeného v části D odst. 1 písm. c) a odst. 2 této přílohy,
d) minimální doba procesu po provedené homogenizaci je 60 dnů. Při kompostování v uzavřených prostorách je možná i doba kratší v případě zpracování pouze rostlinných tkání nebo je-li výrobcem zařízení stanovena minimální doba zpracování jinak.
f) při procesu kompostování je pro expedici kompostu přípustná teplota nižší než 40 °C,
(2) Anaerobní digesce
b) Dosažení nižší provozní teploty v reaktoru než 55 °C nebo kratší doby expozice náplně reaktoru touto teplotou je možné v případě, že
3. rekultivační digestát byl kompostován.
1. bioodpad byl předupraven při teplotě 70 °C po dobu 1 hodiny, nebo
2. rekultivační digestát byl následně udržován při teplotě 70 °C po dobu 1 hodiny, nebo
c) V průběhu celého procesu zpracování bioodpadů při anaerobní digesci je nutné důsledně dodržovat opatření stanovená k dodržení požadavků jiných právních předpisů4) zejména ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod (např. zkoušky těsnosti u všech nádrží a jímek), pro ochranu zdraví a pro omezení znečišťování okolního prostředí zápachem (přípustná míra obtěžování zápachem).
Dosažení a udržení minimální teploty se nevyžaduje, jsou-li zpracovávaným bioodpadem rostlinné tkáně.
a) Při anaerobní digesci bioodpadů, kterou se rozumí řízený a kontrolovatelný mikrobiální mezofilní nebo termofilní rozklad organických látek bez přístupu vzduchu v zařízení bioplynové stanice jako samostatné technologie za vzniku bioplynu, digestátu nebo rekultivačního digestátu, je nutné dosáhnout teploty zpracovávaného bioodpadu nejméně 55 °C a udržet ji nejméně po dobu 24 hodin bez přerušení, přičemž nezbytná celková doba procesu anaerobní digesce je více než 30 dnů.
Celková doba zdržení může být kratší než 30 dnů, nejméně však 20 dnů, pokud provozovatel zajistí, že produkovaný digestát trvale splňuje hodnoty stability dle jiného předpisu5).
a) Při anaerobní digesci bioodpadů, kterou se rozumí řízený a kontrolovatelný mikrobiální mezofilní nebo termofilní rozklad organických látek bez přístupu vzduchu v zařízení bioplynové stanice jako samostatné technologie za vzniku bioplynu, digestátu nebo rekultivačního digestátu, je nutné dosáhnout teploty zpracovávaného bioodpadu nejméně 55 °C a udržet ji nejméně po dobu 24 hodin bez přerušení, přičemž nezbytná celková doba procesu anaerobní digesce je více než 30 dnů.
Celková doba zdržení může být kratší než 30 dnů, nejméně však 20 dnů, pokud provozovatel zajistí, že produkovaný digestát trvale splňuje hodnoty stability dle jiného předpisu5).
d) Podrobný popis opatření pro omezení rizika zápachu je vždy součástí provozního řádu zařízení a náležitosti tohoto popisu jsou uvedeny v příloze č. 4.
e) Při anaerobní digesci vstupů do zařízení, vyžadujících zvláštní způsoby nakládání dle přílohy č. 1, seznam A, se účinnost hygienizace v zařízení ověřuje podle bodu uvedeného v části D odst. 1 písm. c) a odst. 2 této přílohy.
D. Kontrola způsobů biologického zpracování bioodpadů z hlediska účinnosti hygienizace
(1) Ke kontrole účinnosti hygienizace technologií - způsobů biologického zpracování v zařízeních k využití bioodpadu se používá:
b) kritéria pro hodnocení výstupů ze zařízení stanovená v tabulce č. 5.4. při četnosti kontrol podle tabulky č. 5.6. přílohy č. 5,
c) v případech zpracování vedlejších živočišných produktů podle § 5 odst. 4 ověření procesu biologického zpracování bioodpadů pomocí vnesených organismů.
a) monitoring technologických parametrů použité technologie (například teplota, vlhkost, doba zpracování) podle tabulky č. 2.1. této přílohy,
(2) Ověření procesu biologického zpracování bioodpadů pomocí vnesených organismů se provádí v zařízeních při zpracovávání kalů z čistíren odpadních vod nebo jiných bioodpadů, u kterých se předpokládá kontaminace patogenními činiteli a to
a) kontrolou dodržování stanovených technologických parametrů a kontrolou dodržování limitních hodnot vybraných kritérií pro hodnocení výstupů,
b) testem přímého hodnocení procesu, při kterém se využívají vnesené indikátorové mikroorganismy; vneseným indikátorovým organismem je Salmonella senftenberg W 775 (H2S negativní) nebo Escherichia coli.
(3) Proces je možno považovat za ověřený, jestliže:
a) výstup ze zařízení odpovídá stanoveným kritériím uvedeným v tabulce č. 5.4. přílohy č. 5,
b) byly dodrženy všechny technologické parametry stanovené provozním řádem,
c) počet kolonií tvořících jednotku u vneseného organismu se během procesu sníží minimálně o 6 řádů.
(4) V případě, že jsou zpracovávány odpady vedlejších živočišných produktů, jsou požadavky na nakládání s nimi stanoveny jiným právním předpisem6).
Indikátorové mikroorganismy jsou stanovené mikroorganismy, které signalizují mikrobiologickou kontaminaci biologicky rozložitelných odpadů a výstupů ze zařízení k využívání odpadů.
Poznámka:
Indikátorové mikroorganismy jsou stanovené mikroorganismy, které signalizují mikrobiologickou kontaminaci biologicky rozložitelných odpadů a výstupů ze zařízení k využívání odpadů.
Poznámka:
k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
Základní požadavky na zřízení malého zařízení k využívání bioodpadů (kompostování) a jeho provoz
Základní požadavky na zřízení malého zařízení k využívání bioodpadů (kompostování) a jeho provoz
(1) Malé zařízení musí být zřízeno v souladu s jiným právním předpisem7).
(2) Dále se požaduje:
a) zvolit místo se sklonem svahu maximálně do 3°; zakládku je možno v případě potřeby pokrýt vodonepropustnou textilií nebo kompostovat ve vacích nebo zakládku zastřešit,
b) dodržet minimální vzdálenost od povrchových vod (vodní tok, rybník, jezero apod.) 50 m (je nutné zohlednit místní hydrologickou situaci),
c) dodržet minimální vzdálenost od zdrojů pitné vody, zdrojů léčivých vod a přírodních minerálních vod 100 m (je nutné zohlednit místní hydrogeologickou situaci),
d) zvolit místo mimo aktivní zónu záplavového území v souladu s jiným právním předpisem8),
e) zabezpečit místo proti vstupu nepovolaných osob a označit (s uvedením informací o kontaktu na provozovatele a provozní době zařízení),
f) vést provozní deník.
ii) měření teplot v rámci použitého technologického způsobu,
i) všechny skutečnosti charakteristické pro provoz zařízení - například jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - druhy a množství (hmotnost) přijatých bioodpadů, datum zřízení zakládky, druhy bioodpadů a surovin použitých k vytvoření zakládky, datum překopávek, expedice rekultivačního kompostu a způsob jeho využití,
iv) havarijní situace a způsob jejich řešení.
2. Záznamy do provozního deníku malého zařízení musí být vedeny (číslovány) v nepřerušované číselné řadě, datovány a podepsány osobou, která záznam provedla, zápis musí být proveden bezprostředně po vzniku situace, kterou popisuje (tentýž den), a to minimálně v následujícím rozsahu:
iii) záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení apod.,
i) všechny skutečnosti charakteristické pro provoz zařízení - například jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - druhy a množství (hmotnost) přijatých bioodpadů, datum zřízení zakládky, druhy bioodpadů a surovin použitých k vytvoření zakládky, datum překopávek, expedice rekultivačního kompostu a způsob jeho využití,
iv) havarijní situace a způsob jejich řešení.
2. Záznamy do provozního deníku malého zařízení musí být vedeny (číslovány) v nepřerušované číselné řadě, datovány a podepsány osobou, která záznam provedla, zápis musí být proveden bezprostředně po vzniku situace, kterou popisuje (tentýž den), a to minimálně v následujícím rozsahu:
iii) záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení apod.,
1. Provozní deník malého zařízení obsahuje:
iv) jména osob odpovědných za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány.
iii) jméno osoby odpovědné za provoz malého zařízení a údaje o její dosažitelnosti,
ii) identifikační údaje provozovatele malého zařízení,
i) název malého zařízení a adresu včetně pozemkového parcelního čísla a názvu katastrálního území a identifikační údaje vlastníka pozemku,
iv) jména osob odpovědných za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány.
iii) jméno osoby odpovědné za provoz malého zařízení a údaje o její dosažitelnosti,
ii) identifikační údaje provozovatele malého zařízení,
i) název malého zařízení a adresu včetně pozemkového parcelního čísla a názvu katastrálního území a identifikační údaje vlastníka pozemku,
Přílohou deníku jsou protokoly nebo jejich kopie o prováděné kontrole výstupů 1x za rok a záznamy o kontrolách provedenými kontrolními orgány.
3. Údaje o hmotnosti bioodpadů uváděné v provozním deníku je možné stanovit na základě odborného odhadu (hmotnost nákladu na automobilu, přepočet u objemu apod.).
3. Údaje o hmotnosti bioodpadů uváděné v provozním deníku je možné stanovit na základě odborného odhadu (hmotnost nákladu na automobilu, přepočet u objemu apod.).
k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
Obsah provozního řádu zařízení
Obsah provozního řádu zařízení
(1) Provozní řád zařízení k využívání bioodpadů obsahuje údaje stanovené pro provozní řád skupiny zařízení B a C v příloze č. 1 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a tyto další údaje:
a) návrh provozního deníku dle bodu 10 přílohy č. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů,
b) předpokládaný způsob využití výstupu ze zařízení (kompost, hnojivo apod.),
c) opatření pro splnění požadavků na ochranu zdraví a životní prostředí v souladu s jinými právními předpisy9),
d) opatření k provádění kontroly emisí pachů,
e) v případě bioplynových stanic je nezbytné vždy uvést následující údaje:
5. popis způsobu nakládání s rekultivačním digestátem, včetně upřesnění způsobu nakládání s digestátem vzniklým při havarijních nebo jiných mimořádných situacích.
1. jednoznačná specifikace vstupů do zařízení a jejich předpokládané množství podle jednotlivých druhů vstupů (v tunách/rok),
2. způsob skladování vstupů,
3. popis průběhu procesu anaerobní digesce bioodpadů, včetně klasifikace procesu anaerobní digesce podle sušiny substrátu a podle provozní teploty, dále doby zdržení vstupů v procesu anaerobní digesce,
4. popis míst možného vývinu emisí pachových látek a popis přijatých technicko-organizační opatření k zamezení vzniku a záchytu emisí pachových látek při běžném provozu zařízení i při mimořádných stavech,
f) opatření k minimalizaci obtěžování a rizik z provozu zařízení (emise pachu, emise tuhých znečišťujících látek, materiály zanášené větrem, hluk a dopravní provoz, ptáci, paraziti a hmyz, vznik aerosolů apod.),
g) v případě zpracování odpadů vedlejších živočišných produktů opatření pro splnění požadavků jiných právních předpisů5).
h) zásady plánu vzorkování výstupů ze zařízení, při jehož zpracování se postupuje podle přílohy č. 7; vzor protokolu o vzorkování je uveden v příloze č. 8,
i) rozsah sledovaných ukazatelů stanovených pro hodnocení výstupů ze zařízení a četnost jejich kontrol podle přílohy č. 5 v souladu s podrobnostmi o vzorkování stanovenými v příloze č. 7 a 8,
j) stanovení postupu změny provozního řádu ve smyslu snížení četnosti zkoušek v souladu s podrobnostmi o vzorkování stanovenými v příloze č. 7 a 8,
k) případné další podmínky pro příjem bioodpadů, navržené provozovatelem podle typu provozované technologie.
k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
Hodnocení a kontrola výstupů
Hodnocení a kontrola výstupů
A. Požadavky a kritéria pro hodnocení a kontrolu výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů
(1) Požadavky a kritéria pro hodnocení výstupů - limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků pro zařazení výstupů do 2. a 3. skupiny podle přílohy č. 6 jsou uvedeny v tabulce č. 5.1.
(2) Znaky jakosti rekultivačního kompostu jsou uvedeny v tabulce č. 5.2.
(3) Znaky jakosti rekultivačního digestátu jsou uvedeny v tabulce č. 5.3.
(4) Kritéria účinnosti hygienizace na základě sledovaných indikátorových mikroorganismů ve výstupech 2. skupiny Třídy I a II podle přílohy č. 6 jsou uvedeny v tabulce č. 5.4.
(5) V tabulce č. 5.5. jsou uvedeny metody stanovení.
(6) Četnost a druh kontrol pro jednotlivé skupiny výstupů podle přílohy č. 6 jsou uvedeny v tabulce č. 5.6.
* poměr C:N se vypočítává ze stanovení obsahu spalitelných látek následovně: (spalitelné látky:2): N
Tabulka č. 5.2. Znaky jakosti rekultivačního kompostu
V případě odstraňování výstupu skupiny 3 - Stabilizovaný bioodpad jeho uložením na skládku odpadů, se postupuje podle jiného právního předpisu11).
U rekultivačního kompostu, rekultivačního digestátu a stabilizovaného biologického odpadu se výsledky stanovení jednotlivých ukazatelů z důvodu možnosti snížení četnosti zkoušek hodnotí samostatně. Možné snížení četnosti stanovení jednotlivých ukazatelů vybraných rizikových látek a prvků je uvedeno v bodě C odst. 2 této přílohy.
Jako technologický materiál na skládky může být výstup použit, když v ukazateli AT4 splňuje požadavky na stabilizovaný bioodpad - skupina 3 podle přílohy č. 6.
Poznámky k tabulce č. 5.1.:
AT4 – test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby O2 za 4 dny podle rakouské normy ÖNORM S 2027 – 1 ze dne 1. 9. 2004. Pokud je AT4 testovaného materiálu nižší než 10 mg O2/g sušiny není již tento materiál považován za biologicky rozložitelný.
Tabulka č. 5.4. Kritéria pro kontrolu účinnosti hygienizace prováděné na základě sledování indikátorových mikroorganismů
Použité zkratky:
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)
PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
Rekultivační digestát, kterým se rozumí stabilizovaný výstup z anaerobního zpracování bioodpadu, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu, nesmí vykazovat pachy svědčící o nedostatečné stabilitě výstupu nebo o přítomnosti nežádoucích látek v souladu s požadavky zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování.
Poznámka k tabulce č. 5.3.:
Tabulka č. 5.3. Znaky jakosti rekultivačního digestátu
** Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům
* KTJ = kolonie tvořící jednotky
Poznámky k tabulce č. 5.4.:
Rekultivačním kompostem se rozumí stabilizovaný výstup z aerobního zpracování bioodpadů, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu.
(7) V případě, že jsou v zařízení zpracovávány odpady vedlejších živočišných produktů musí výstupy ze zařízení odpovídat kromě požadavků uvedených v této příloze i požadavkům na výstup uvedeným v jiném právním předpisu10).
Tabulka č. 5.1. – Limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků
Poznámka k tabulce č. 5.2.:
Tabulka č. 5.2. Znaky jakosti rekultivačního kompostu
V případě odstraňování výstupu skupiny 3 - Stabilizovaný bioodpad jeho uložením na skládku odpadů, se postupuje podle jiného právního předpisu11).
U rekultivačního kompostu, rekultivačního digestátu a stabilizovaného biologického odpadu se výsledky stanovení jednotlivých ukazatelů z důvodu možnosti snížení četnosti zkoušek hodnotí samostatně. Možné snížení četnosti stanovení jednotlivých ukazatelů vybraných rizikových látek a prvků je uvedeno v bodě C odst. 2 této přílohy.
Jako technologický materiál na skládky může být výstup použit, když v ukazateli AT4 splňuje požadavky na stabilizovaný bioodpad - skupina 3 podle přílohy č. 6.
Poznámky k tabulce č. 5.1.:
| Indikátorový mikroorganismu | Výstup | Jednotky | Počet zkoušených vzorku při každé kontrole výstupu | Limit (nález/ KTJ*) | |
|---|---|---|---|---|---|
| Salmonella spp. | Rekultivační kompost/rekultivační digestát | nález v 50g | 5 | negativní | |
| Termotolerantní koliformní bakterie** | Rekultivační kompost/rekultivační digestát | KTJ v 1 gramu | 5 | 2 | < 103 |
| 3 | < 50 | ||||
| Enterokoky** | Rekultivační kompost/rekultivační digestát | KTJ v 1 gramu | 5 | 2 | < 103 |
| 3 | < 50 | ||||
AT4 – test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby O2 za 4 dny podle rakouské normy ÖNORM S 2027 – 1 ze dne 1. 9. 2004. Pokud je AT4 testovaného materiálu nižší než 10 mg O2/g sušiny není již tento materiál považován za biologicky rozložitelný.
| Sledovaný ukazatel | Jednotka | Výstupy (skupina 2) | Stabilizovaný biologicky rozložitelný odpad (skupina 3) | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Třída I | Třída II | Třída III | |||
| As | mg/kg sušiny | 10 | 20 | 30 | 40 |
| Cd | mg/kg sušiny | 2 | 3 | 4 | 5 |
| Crcelkový | mg/kg sušiny | 100 | 250 | 300 | 600 |
| Cu | mg/kg sušiny | 170 | 400 | 500 | 600 |
| Hg | mg/kg sušiny | 1 | 1,5 | 2 | 5 |
| Ni | mg/kg sušiny | 65 | 100 | 120 | 150 |
| Pb | mg/kg sušiny | 200 | 300 | 400 | 500 |
| Zn | mg/kg sušiny | 500 | 1200 | 1500 | 1800 |
| PCB | mg/kg sušiny | 0,02 | 0,2 | - | dle způsobu využití |
| PAU | mg/kg sušiny | 3 | 6 | - | dle způsobu využití |
| Nerozložitelné příměsi >2 mm | % hm. | max. 2% hm. | max. 2% hm. | - | - |
| AT4 | mg O2/g sušiny | - | - | - | < 10 |
Tabulka č. 5.4. Kritéria pro kontrolu účinnosti hygienizace prováděné na základě sledování indikátorových mikroorganismů
Použité zkratky:
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)
PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
Rekultivační digestát, kterým se rozumí stabilizovaný výstup z anaerobního zpracování bioodpadu, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu, nesmí vykazovat pachy svědčící o nedostatečné stabilitě výstupu nebo o přítomnosti nežádoucích látek v souladu s požadavky zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování.
Poznámka k tabulce č. 5.3.:
| Znaky jakosti | Jednotky | Hodnota znaku jakosti |
|---|---|---|
| Vlhkost | % hm. | max. 98,0 |
| Celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek | % hm. | min. 0,3 |
| pH | - | 6,5 – 9,0 |
Tabulka č. 5.3. Znaky jakosti rekultivačního digestátu
** Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům
* KTJ = kolonie tvořící jednotky
Poznámky k tabulce č. 5.4.:
Rekultivačním kompostem se rozumí stabilizovaný výstup z aerobního zpracování bioodpadů, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu.
(7) V případě, že jsou v zařízení zpracovávány odpady vedlejších živočišných produktů musí výstupy ze zařízení odpovídat kromě požadavků uvedených v této příloze i požadavkům na výstup uvedeným v jiném právním předpisu10).
Tabulka č. 5.1. – Limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků
Poznámka k tabulce č. 5.2.:
| Znaky jakosti | Jednotky | Hodnota znaku jakosti |
|---|---|---|
| Vlhkost | % hm. | Od zjištěné hodnoty spalitelných látek do jejího dvojnásobku, min. 40 až 65 |
| Spalitelné látky v sušině vzorku | % hm. | min. 25 |
| Celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek | % hm. | min. 0,6 |
| Poměr C:N* | min. 20 (max. 30) | |
| pH | - | 6,0 – 8,5 |
| Nerozložitelné příměsi | % hm. | max. 2,0 |
(8) Kontrola účinnosti hygienizace ověřením procesu vnesenými organismy se provádí v zařízeních uvedených v § 3 odst. 1 písmeno a) a b)
a) u nových před uvedením do provozu při provozním ověřování technologie biologického zpracování, pokud zařízení budou zpracovávat kaly z čistíren odpadních vod nebo jiné bioodpady, u kterých se předpokládá kontaminace patogenními činiteli nebo vedlejší živočišné produkty, které však musí být zpracovávány podle jiného právního předpisu2),
b) u stávajících při změnách technologie, které mohou ovlivnit přežívání patogenních nebo podmíněně patogenních činitelů, při změně skladby zpracovávaných bioodpadů nebo při změně původce nebo oprávněné osoby, pokud zařízení zpracovává kaly z čistíren odpadních vod nebo jiné bioodpady, u kterých se předpokládá kontaminace patogenními činiteli, nebo vedlejší živočišné produkty,
c) v případě dvakrát po sobě zjištěné nevyhovující kvalitě výstupů na základě jejich kontroly dle tabulky č. 5.4. přílohy č. 5.
B. Technické normy pro testy a analytická stanovení
(2) Pro stanovení ukazatelů znaků jakosti kompostu (vlhkost, spalitelné látky v sušině vzorku, celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek, pH) jsou postupy chemických rozborů stanoveny jiným právním předpisem13).
(3) Analytické rozbory a mikrobiologické zkoušky výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů pro účely jejich hodnocení lze provádět pouze v laboratořích vlastnících osvědčení o akreditaci nebo osvědčení o správné činnosti laboratoře podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 Posouzení shody - Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Způsobilost laboratoří se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře.
(4) Mikrobiologické zkoušky.
Poznámka k tabulce č. 5.5.:
Tabulka č. 5.5. Metody stanovení mikrobiologických ukazatelů
*) AHEM - Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica.
Poznámka k tabulce č. 5.5.:
Tabulka č. 5.5. Metody stanovení mikrobiologických ukazatelů
*) AHEM - Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica.
| Metoda pro stanovení detekce bakterií rodu Salmonella sp. v kalech z ČOV, kompostech a upravených bioodpadech | AHEM*) 7/2001 a AHEM*) 1/2008 |
| Metoda pro stanovení počtů termotolerantních koliformních bakterií v kalech z ČOV, kompostech a upravených bioodpadech | AHEM*) 7/2001 a AHEM*) 1/2008 |
| Metoda pro stanovení počtů enterokoků v kalech z ČOV, kompostech a upravených bioodpadech | AHEM*) 7/2001 a AHEM*) 1/2008 |
C. Četnost kontrol výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů
(1) Četnost kontrol výstupů zařazených podle přílohy č. 6 do skupiny 2 z hlediska účinnosti hygienizace a stanovení koncentrace vybraných rizikových látek a prvků ve výstupech zařazených podle přílohy č. 6 do skupin 2 a 3 v závislosti na roční produkci výstupů je uvedena v tabulce č. 5.6.
(2) Snížení četnosti zkoušek stanovené v tabulce č.5.6. pro kterýkoliv ze sledovaných ukazatelů je možné, jestliže v průběhu dvouletého období byly hodnoty daného ukazatele trvale pod 75 % stanoveného limitu. Snížení četnosti zkoušek je možné pouze na četnost uvedenou v předcházejícím řádku tabulky. Snížená četnost zkoušek se uvádí v provozním řádu příslušného zařízení. Neplatí pro mikrobiologické zkoušky.
(3) Způsob vzorkování je nutné zvolit tak, aby odebrané vzorky byly reprezentativní pro celé množství posuzovaného výstupu, u rekultivačního kompostu pro celou výrobní šarži, kterou se rozumí definované množství kompostu z jedné zakládky mající po skončení kompostovacího procesu shodné jakostní znaky. U bioplynových stanic a zařízení s anaerobní digescí se vzorky odebírají zařízením pro odběr vzorku - nejlépe ventilem umístěným buď v uskladňovací nádrži rekultivačního digestátu nebo v přítokové části do uskladňovací nádrže.
(4) Při odběru vzorku se postupuje následovně:
Tabulka č. 5.6.: Četnost kontrol výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů
* v případě celoročního provozu se kontroly provádějí se stanovenou četností v zimním a letním období
Poznámka k tabulce č. 5.6.:
d) vzorek kompostu je možno odebrat jen v případě, že teplota kompostu je nižší než 40 °C.
* v případě celoročního provozu se kontroly provádějí se stanovenou četností v zimním a letním období
Poznámka k tabulce č. 5.6.:
| Roční produkce výstupů | Jednotky | Četnost kontrol výstupu |
|---|---|---|
| Do 150 – malé zařízení | t | 1 × za rok |
| 0 - 1000 | t | 2 × za rok* |
| 1001 - 5000 | t | 4 × za rok* |
| 5001 a více | t | 12 × za rok* |
d) vzorek kompostu je možno odebrat jen v případě, že teplota kompostu je nižší než 40 °C.
c) vzorek pro kontrolu hygienizace se před předáním do laboratoře uchovává při teplotě do 6 °C a předává do laboratoře tak, aby vzorek byl zpracován do 48 hodin po odběru;
b) velikost vzorku a způsob úpravy (například drcení) vzorku se stanoví po dohodě s laboratoří;
a) vzorek ke zkoušce vybraných rizikových látek a prvků (tabulka č. 5.1.) se vytvoří smíšením dílčích vzorků odebraných rovnoměrně z celého objemu vzorkovaného celku podle přílohy č. 8. Pro kontrolu hygienizace (tabulka č. 5.4.) se odebírají prosté vzorky v počtu uvedeném v tabulce č. 5.4.;
k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
Zařazování výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů do skupin podle způsobu jejich využití
Zařazování výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů do skupin podle způsobu jejich využití
(1) Výstupem ze zařízení k využívání bioodpadů jsou výrobky, které splňují požadavky jiných právních předpisů14), výrobky, které splňují požadavky této vyhlášky a odpady, které již nejsou považovány za bioodpady.
(2) Výstupy ze zařízení k využívání bioodpadů, vyjma výstupů z malých zařízení, které nejsou uváděny na trh nebo do oběhu podle jiných právních předpisů15) a které budou používány mimo zemědělskou nebo lesní půdu k zakládání nebo pro údržbu veřejné zeleně v obcích, z jejichž katastrálního území bioodpady zpracované v malém zařízení pocházejí, se podle svých vlastností a způsobu využití zařazují do následujících skupin:
b) 2. skupina - výstupy, které splňují požadavky této vyhlášky a využívají se mimo zemědělskou a lesní půdu. Na základě skutečných vlastností, složení a způsobu využití se skupina dělí na tyto třídy:
3. Třída III - určena pro využití na povrchu terénu vytvářeného rekultivačními vrstvami zabezpečených skládek odpadů podle ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek, rekultivačními vrstvami odkališť nebo pro filtrační náplně biofiltrů (kompost). Pro uvedené účely je možné užívat i Třídu I a Třídu II.
1. Třída I - určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení včetně těchto zařízení v obytných zónách s výjimkou venkovních hracích ploch. Kritéria pro využívání na povrchu venkovních hracích ploch se řídí jiným právním předpisem17),
2. Třída II - určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro městskou zeleň, zeleň parků a lesoparků, pro využití při vytváření rekultivačních vrstev nebo pro přimíchávání do zemin při tvorbě rekultivačních vrstev, na území průmyslových zón, při úpravách terénu v průmyslových zónách (rekultivační kompost v doporučeném množství nepřesahujícím v průměru 200 t sušiny na 1 ha v období deseti let a rekultivační digestát v doporučeném množství nepřekračující 20 t sušiny na 1 ha v období deseti let). Rekultivační digestát musí být aplikován v dělených dávkách tak, aby nedošlo k zamokření pozemku na dobu delší než 12 hodin či k jeho zaplavení. Pro uvedená místa a účely je možné užívat i Třídu I;
c) 3. skupina - stabilizovaný bioodpad určený k uložení na skládku v souladu s jiným právním předpisem11) nebo k jinému způsobu využití, než výstupy 1. a 2. skupiny.
d) 4. skupina - výstupy ze zařízení k využívání bioodpadů, které nesplňují podmínky pro 1., 2. a 3. skupinu a které jsou odpady biologicky nerozložitelnými, určenými většinou k jejich odstranění.
(3) K výstupům ze zařízení k využívání bioodpadů zařazených do skupin podle odstavce 1 s výjimkou výstupů 1. skupiny, kde se postupuje podle jiných právních předpisů14) se při jejich uvádění na trh nebo do oběhu zpracovává průvodní dokumentace, která obsahuje:
a) identifikační údaje (název a sídlo nebo jméno a příjmení, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště) výrobce a distributora,
b) název výstupu, zařazení výstupu do příslušné skupiny podle přílohy č. 6,
c) datum produkce (výroby), balení a expedice,
d) vlastnosti výstupu - výsledky zkoušek sledovaných ukazatelů stanovených v příloze č. 5 a další údaje o složení,
e) způsob balení výstupu (údaje o množství v obalu nebo ve volně ložené dodávce, například objem, hmotnost, počet obalů ve skupinovém obalu),
f) návod k použití (označení skupiny a třídy podle přílohy č. 6, doporučené dávkování, způsob aplikace, ochrana zdraví lidí a životního prostředí, apod.),
g) vymezení prostředí použití (místo použití),
h) doporučený způsob skladování a doba použitelnosti,
i) vliv na jiné výrobky,
j) způsob distribuce.
k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
Zásady zpracování plánu vzorkování výstupů ze zařízení
Zásady zpracování plánu vzorkování výstupů ze zařízení
(1) Plán vzorkování je souhrn všech informací vztahujících se ke konkrétnímu vzorkování, který stanoví postup výběru nebo tvorby vzorku, zahrnující činnosti související s vyjmutím nebo skládáním vzorku (odběrem vzorku) který je dále zkoušen v souladu s programem zkoušení, což je celkový postup zkoušení od prvního kroku, ve kterém jsou stanoveny cíle programu, až do posledního kroku, ve kterém jsou porovnávány dosažené výsledky s cíli.
(2) V průběhu vzorkování musí být dodržovány požadavky na řízení kvality vzorkování a postup vzorkování musí být dokumentován.
(3) Údaje, které je potřeba zapracovat (uvést) do plánu vzorkování výstupů ze zařízení:
Plán vzorkování zpracoval
Firma, původce odpadu (adresa a kontakt)
Další zúčastněné strany
Vzorkování bude provádět (firma, jméno vzorkaře, kontakt)
Cíl vzorkování
Metoda vzorkování
Počet vzorkovaných jednotek, počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze vzorkované jednotky
Upřesnění místa odběru (například výsypka, dopravník nebo hromada)
Adresa provozovny, kde bude odběr prováděn
Místa a upřesnění míst odběru dílčích vzorků
Hmotnost, případně objem dílčího vzorku
Typ vzorkovacího zařízení
Způsob odběru dílčích vzorků
Velikost laboratorního (zkušebního a archivního) vzorku
Postup úpravy vzorků
Požadavky na balení, konzervaci, skladování a dopravu
Identifikace zkušební laboratoře (adresa, kontakt)
Materiální zabezpečení odběru vzorků (například ochranné pracovní pomůcky, lékárnička, fotoaparát, pracovní deník, značení vzorkovnic, tiskopis protokolu o vzorkování)
Ochrana zdraví a zásady bezpečnosti práce
Určení odpovědnosti za průběh vzorkování a personálního zabezpečení vzorkování
Požadavky na zkoušky v místě odběru vzorku
Značení vzorků
Opatření k zajištění kvality vzorkování
Plán vzorkování zpracoval
Firma, původce odpadu (adresa a kontakt)
Další zúčastněné strany
Vzorkování bude provádět (firma, jméno vzorkaře, kontakt)
Cíl vzorkování
Metoda vzorkování
Počet vzorkovaných jednotek, počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze vzorkované jednotky
Upřesnění místa odběru (například výsypka, dopravník nebo hromada)
Adresa provozovny, kde bude odběr prováděn
Místa a upřesnění míst odběru dílčích vzorků
Hmotnost, případně objem dílčího vzorku
Typ vzorkovacího zařízení
Způsob odběru dílčích vzorků
Velikost laboratorního (zkušebního a archivního) vzorku
Postup úpravy vzorků
Požadavky na balení, konzervaci, skladování a dopravu
Identifikace zkušební laboratoře (adresa, kontakt)
Materiální zabezpečení odběru vzorků (například ochranné pracovní pomůcky, lékárnička, fotoaparát, pracovní deník, značení vzorkovnic, tiskopis protokolu o vzorkování)
Ochrana zdraví a zásady bezpečnosti práce
Určení odpovědnosti za průběh vzorkování a personálního zabezpečení vzorkování
Požadavky na zkoušky v místě odběru vzorku
Značení vzorků
Opatření k zajištění kvality vzorkování
(4) Při vzorkování se postupuje podle ČSN 14899 (Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů – Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití).
k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
Protokol o vzorkování
Protokol o vzorkování obsahuje následující údaje:
Číslo protokolu
Označení vzorku
Datum odběru
Podpis vzorkaře
Původce odpadu (firma, kontakt)
Adresa provozovny, kde je odběr prováděn
Odběr provedl (firma, vzorkař, kontakt)
Cíl vzorkování (důvod odběru odpadu)
Popis vzorku, smyslové posouzení - vzhled (například barva, konzistence, homogenita), zápach (přítomnost těkavých uvolňujících se složek)
Místo a bod odběru vzorku
Postup vzorkování - popis/definice podsouboru nebo dodávky, které byly vzorkovány, popis použité metody vzorkování
Osoby přítomné při odběru
Problémy s přístupem, které měly vliv na plochu nebo objem vzorkovaného odpadu
Použité zařízení
Počet odebraných dílčích vzorku/vzorků
Bezpečnostní opatření
Popis stanovení na místě (pokud je protokol, přiložit k protokolu o vzorkování)
Balení, konzervace, skladování a doprava vzorku
Odchylky od plánu vzorkování
Doručení do zkušební laboratoře - Laboratoř, datum doručení, přijato kým
Pozorování při odběru (například vývin plynu, tepla, chemické reakce)
Velikost dílčího vzorku/vzorků
Dělení a předúprava vzorku - určení místa (například v terénu nebo v laboratoři, uvést zda venku nebo v místnosti) a postupu
Protokol o vzorkování
Protokol o vzorkování obsahuje následující údaje:
Číslo protokolu
Označení vzorku
Datum odběru
Podpis vzorkaře
Původce odpadu (firma, kontakt)
Adresa provozovny, kde je odběr prováděn
Odběr provedl (firma, vzorkař, kontakt)
Cíl vzorkování (důvod odběru odpadu)
Popis vzorku, smyslové posouzení - vzhled (například barva, konzistence, homogenita), zápach (přítomnost těkavých uvolňujících se složek)
Místo a bod odběru vzorku
Postup vzorkování - popis/definice podsouboru nebo dodávky, které byly vzorkovány, popis použité metody vzorkování
Osoby přítomné při odběru
Problémy s přístupem, které měly vliv na plochu nebo objem vzorkovaného odpadu
Použité zařízení
Počet odebraných dílčích vzorku/vzorků
Bezpečnostní opatření
Popis stanovení na místě (pokud je protokol, přiložit k protokolu o vzorkování)
Balení, konzervace, skladování a doprava vzorku
Odchylky od plánu vzorkování
Doručení do zkušební laboratoře - Laboratoř, datum doručení, přijato kým
Pozorování při odběru (například vývin plynu, tepla, chemické reakce)
Velikost dílčího vzorku/vzorků
Dělení a předúprava vzorku - určení místa (například v terénu nebo v laboratoři, uvést zda venku nebo v místnosti) a postupu