ČÁST I
Všeobecná ustanovení

1. Pro účely této smlouvy se:

a) „státním občanem“ rozumí,
ve vztahu k České republice, státní občan České republiky a
ve vztahu ke Spojeným státům, státní občan Spojených států, jak je definován v oddíle 101 Zákona o imigraci a státní příslušnosti, ve znění pozdějších předpisů;

b) „právními předpisy“ rozumí zákony a předpisy uvedené v článku 2 této smlouvy;

c) „příslušným úřadem“ rozumí,
ve vztahu k České republice, Ministerstvo práce a sociálních věcí a ve vztahu ke Spojeným státům, komisař pro sociální zabezpečení;

d) „institucí“ rozumí orgán zodpovědný za provádění právních předpisů uvedených v článku 2;

e) „dobou pojištění“ rozumí doba placení příspěvků nebo doba příjmu ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, jak ji jako dobu pojištění definují nebo uznávají právní předpisy, podle kterých byla tato doba získána, nebo jakákoli jiná doba, pokud ji tyto právní předpisy uznávají jako rovnocennou době pojištění, a

f) „dávkou“ rozumí dávka stanovená právními předpisy uvedenými v článku 2 této smlouvy.

2. Ostatní výrazy nedefinované v tomto článku mají význam, který jim náleží podle používaných právních předpisů.

1. Tato smlouva se vztahuje na právní předpisy:

a) ve vztahu ke Spojeným státům, právní předpisy, jimiž se řídí Federální plán starobního, pozůstalostního a invalidního pojištění,
– hlava II Zákona o sociálním zabezpečení a předpisy, které k ní příslušejí, kromě oddílů 226, 226A a 228 uvedené hlavy a předpisů příslušejících k těmto oddílům, a
– kapitoly 2 a 21 Zákoníku o národních příjmech (Internal Revenue Code) z roku 1986 a předpisy příslušející k těmto kapitolám;

b) ve vztahu k České republice,
– zákon o důchodovém pojištění a předpisy související s tímto zákonem a
– zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a předpisy související s tímto zákonem.

2. Není-li v této smlouvě stanoveno jinak, při aplikaci právních předpisů uvedených v odstavci 1 tohoto článku se nepřihlíží k úmluvám nebo jiným mezinárodním smlouvám nebo nadnárodní úpravě týkající se sociálního zabezpečení, které jsou v platnosti mezi smluvním státem a třetím státem, ani k zákonům a předpisům vyhlášeným za účelem jejich provádění, s výjimkou těch jejich ustanovení, která upravují rozdělení pojistného břemene.

3. S výjimkou skutečnosti uvedené v následující větě se tato smlouva vztahuje také na právní předpisy, které pozměňují, doplňují nebo nahrazují právní předpisy uvedené v odstavci 1. Tato smlouva se vztahuje na budoucí právní předpisy smluvního státu, které stanoví nové kategorie poživatelů dávek nebo nové dávky podle právních předpisů tohoto smluvního státu, pokud příslušný úřad tohoto smluvního státu písemně do tří měsíců ode dne úředního vyhlášení nových právních předpisů neoznámí příslušnému úřadu druhého smluvního státu, že se žádné takové rozšíření smlouvy nezamýšlí.

a) osoby, které podléhají nebo podléhaly právním předpisům jednoho nebo obou smluvních států;

b) další osoby ve vztahu k právům, která odvozují od osob uvedených v písm. a).

1. Není-li v této smlouvě stanoveno jinak, jakékoli ustanovení právních předpisů smluvního státu, které omezuje nárok na dávky nebo jejich výplatu pouze z toho důvodu, že daná osoba bydlí nebo se nachází mimo území uvedeného smluvního státu, se nepoužije u osob, které bydlí na území druhého smluvního státu.

2. Pokud právní předpisy smluvního státu stanoví nebo umožňují výplatu dávky do třetího státu, pak totéž platí pro dávku poskytovanou podle části III této smlouvy.