36. Protože po dobu odložení vydání nemůže dojít k realizaci vydání, nemůže být ani dán legitimní důvod omezení osobní svobody vydávací vazbou podle § 397 odst. 3 trestního řádu, o kterém bylo rozhodnuto soudem. Vydávací vazba a její délka totiž nemůže být odůvodněna něčím jiným než realizací vydání (srov. například rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Chahal proti Spojenému království, rozsudek č. 22414/93 ze dne 15. listopadu 1996, ve věci Slivenko proti Lotyšsku č. 48321/99 ze dne 9. října 2003 a ve věci Singh proti České republice č. 60538/00 ze dne 25. ledna 2005). Přestože je tedy odložení vydání legitimním krokem podle čl. 19 odst. 1 Evropské úmluvy o vydávání, odpadá v jeho důsledku důvod omezení osobní svobody vydávací vazbou, jímž je nepochybně provedení extradice, ačkoliv v určité (upozaděné) podobě je důvod k extradici nadále dán. Na úrovni podústavního práva konečně ani není řešeno ukončení či přerušení vydávací vazby z důvodu nařízení výkonu trestu odnětí svobody v tuzemsku, jak bylo uvedeno výše.