Část VI
Pokyny ke zjišťování emisí CO₂ ze zařízení na výrobu cementového slínku

1. Vymezení a kompletnost
Žádná zvláštní omezení.

2. Stanovení emisí CO₂
V zařízení na výrobu cementu pocházejí emise CO₂ z těchto zdrojů a zdrojových toků:

a) z kalcinace vápence obsaženého v surovinách,

b) z tradičních fosilních paliv pecí,

c) z alternativních fosilních paliv pecí a surovin,

d) ze spalování biomasy včetně odpadní biomasy,

e) z ostatních paliv, která nejsou používána k vytápění pece,

f) z obsahu organického uhlíku ve vápencích a břidlicích,

g) ze surovin používaných pro čištění odpadních plynů.

2.1 Stanovení emisí CO₂ výpočtem

2.1.1 Emise ze spalovacích procesů
Spalovací procesy probíhající v zařízeních na výrobu cementového slínku zahrnují různé druhy paliv (např. uhlí, ropný koks, topný olej, zemní plyn a široké spektrum odpadů) a tyto procesy se monitorují a vykazují v souladu s částí I této přílohy.

2.1.2 Procesní emise
Procesní emise CO₂ vznikají při kalcinaci uhličitanů v surovinách používaných pro výrobu slínku (2.1.2.1), z částečné nebo úplné kalcinace prachu z cementářské pece nebo prachu z bypassu odstraněného z procesu (2.1.2.2) a v některých případech z obsahu neuhličitanového uhlíku v surovině (2.1.2.3).

2.1.2.1 CO₂ z výroby slínku
Emise se vypočtou na základě obsahu uhličitanů ve vstupu do procesu (výpočetní metoda A) nebo množství vyrobeného slínku (výpočetní metoda B). Oba tyto přístupy se považují za rovnocenné a provozovatel může kterýkoli z nich použít pro ověření výsledků druhé metody.
Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece
Výpočet je založen na obsahu uhličitanů ve vstupech do procesu (včetně popílku nebo vysokopecní strusky). V případě, že prach z cementářské pece a prach z bypassu opouštějí pecní systém se tyto množství odečtou od spotřeby surovin a případné emise vypočtou podle oddílu 2.1.2.2. Neuhličitanový uhlík je touto metodou zachycen, a proto se nepoužije oddíl 2.1.2.3.
Emise CO₂ se vypočtou pomocí tohoto vzorce:
emise CO_2slínek = Σ {aktivitní údaje * emisní faktor * konverzní faktor}
kde:
Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku
Tato výpočetní metoda je založena na množství vyrobeného slínku. Emise CO₂ se vypočtou podle tohoto vzorce:
emise CO_2slínek = aktivitní údaje * emisní faktor * konverzní faktor
CO₂ uvolněný při kalcinaci prachu z cementářské pece a prachu z bypassu je třeba uvažovat v případě, že tento prach opouští pecní systém (viz 2.1.2.2) spolu s potenciálními emisemi z neuhličitanového uhlíku v surové moučce (viz 2.1.2.3). Emise z výroby slínku a z prachu z cementářské pece, prach z bypassu a neuhličitanový uhlík ve vstupních materiálech se vypočtou odděleně a přičtou k celkovým emisím:
emise CO_{2celkový proces} [t] = emise CO_2slínek [t] + emise CO_2prach [t] + emise CO_{2neuhličitanový uhlík}
Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku

a) Aktivitní údaje
Výroba slínku [t] za sledované období se stanoví buď
- přímým vážením slínku, nebo
- na základě dodávek cementu pomocí následujícího vzorce, který vypovídá o materiálové bilanci, která bere v úvahu expedici slínku, dodávky slínku, jakož i změnu zásob slínku:
vyrobený slínek [t] = ((dodávky cementu [t] – změna zásob cementu [t]) * poměr slínek/cement [t slínku/t cementu]) – (dovezený slínek [t]) + (vyvezený slínek [t]) – (změna zásob slínku [t])
Poměr cement/slínek se buď odvodí pro každý z různých produktů cementu v souladu s § 12, nebo se vypočte z rozdílu dodávek cementu a změn zásob a všech materiálů použitých jako přísady do cementu, včetně prachu z bypassu a prachu z cementářské pece.
Úroveň 1: Množství slínku [t] vyrobené během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.
Úroveň 2: Množství slínku [t] vyrobené během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.

a) Aktivitní údaje
Jestliže není charakterizována surová moučka jako taková, použijí se tyto požadavky odděleně pro každý z příslušných vstupů obsahujících uhlík do pece (jiných než paliva), např. vápenec nebo břidlice, aby nedošlo k dvojímu započtení nebo k vynechání v důsledku vrácených nebo vynechaných materiálů. Čisté množství surové moučky lze stanovit pomocí empirického poměru surové moučky/slínku specifického pro dané místo, který je nutno aktualizovat nejméně jedenkrát za rok podle pokynů týkajících se osvědčených postupů v odvětví.
Úroveň 1: Čisté množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebované během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.
Úroveň 2: Čisté množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebované během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.
Úroveň 3: Čisté množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebované během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.

b) Emisní faktor
Úroveň 1: Emisní faktor: 0,525 t CO₂/t slínku
Úroveň 2: Provozovatel aplikuje národně specifické emisní faktory, které Česká republika vykázala ve své nejnovější národní inventuře předložené sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu.
Úroveň 3: Množství CaO a MgO v produktu se stanoví v souladu s § 12.
Stechiometrické koeficienty uvedené v tabulce č. 5 se použijí na převedení údajů o složení na emisní faktory za předpokladu, že veškerý CaO a MgO pochází z příslušných uhličitanů.
Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty

Oxid	Stechiometrické koeficienty [t CO2] / [t oxid kovů alkalických zemin]
CaO	0,785
MgO	1,092

b) Emisní faktor
Emisní faktory se vypočtou a vykážou v jednotkách hmotnosti CO₂ uvolněného na tunu každého příslušného vstupu do pece. Stechiometrické koeficienty uvedené v tabulce č. 4 se použijí pro převedení údajů o složení na emisní faktory.
Množství příslušných uhličitanů, včetně CaCO₃ a MgCO₃, obsažených v každém příslušném materiálu vstupujícího do pece, se stanoví podle § 12. To se může provést pomocí termogravimetrických metod.
Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty

Látka	Stechiometrické koeficienty
CaCO3	0,440 [t CO2/ t CaCO3]
MgCO3	0,522 [t CO2/ t MgCO3]
FeCO3	0,380 [t CO2/ t FeCO3]
C	3,664 [t CO2/t C]

c) Konverzní faktor
Úroveň 1: Množství (neuhličitanového) CaO a MgO v surovinách se konzervativně pokládá za nulové, tj. předpokládá se, že veškerý vápník a hořčík v produktu pochází ze surovin obsahujících uhličitany, což se vyjádří konverzním faktorem o hodnotě 1.
Úroveň 2: Množství (neuhličitanového) CaO a MgO v surovinách se vyjádří pomocí konverzních faktorů s hodnotou mezi 0 a 1, přičemž hodnota 1 odpovídá úplné přeměně uhličitanů v surovinách na oxidy. Další stanovení příslušných chemických parametrů surovin se provádí podle § 12. Lze k tomu použít termogravimetrické metody.

c) Konverzní faktor
Úroveň 1: Uhličitany opouštějící pec se konzervativně pokládají za nulové, tj. předpokládá se úplná kalcinace a konverzní faktor 1.
Úroveň 2:
Uhličitany a ostatní uhlík opouštějící pec ve slínku jsou hodnoceny pomocí konverzního faktoru s hodnotou mezi 0 a 1. Provozovatel může uvažovat úplnou přeměnu pro jeden nebo několik vstupů do pece a přiřadit nepřeměněné uhličitany nebo ostatní uhlík ke zbývajícímu vstupu nebo zbývajícím vstupům do pece. Dodatečné stanovení příslušných chemických parametrů produktů se provádí podle § 12.

2.1.2.2 Emise vztahující se k odpadnímu prachu
Pokud prach bypassu nebo prach z cementářské pece opouštějící pecní systém, pak se emise CO₂ vypočtou na základě množství prachu opouštějícího pecní systém a emisního faktoru slínku (ale s potenciálně různými obsahy CaO a MgO), s korekcí o částečnou kalcinaci prachu z cementářské pece. Emise se vypočtou takto:
emise CO_2prach = aktivitní údaje * emisní faktor
kde:

a) Aktivitní údaje
Úroveň 1: Množství [t] prachu z cementářské pece popřípadě prachu z bypassu opouštějícího pecní systém za sledované období se odhadne podle pokynů týkajících se osvědčených postupů v odvětví.
Úroveň 2: Množství [t] prachu z cementářské pece popřípadě prachu z bypassu opouštějícího pecní systém za sledované období se odvodí s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.

b) Emisní faktor
Úroveň 1: Referenční hodnota 0,525 t CO₂ na tunu slínku se použije i na prach z cementářské pece nebo na prach z bypassu opouštějící pecní systém.
Úroveň 2: Emisní faktor [t CO₂ / t] prachu z cementářské pece nebo prachu z bypassu opouštějícího pecní systém se vypočte na základě stupně kalcinace a složení. Stupeň kalcinace a složení se stanoví nejméně jedenkrát za rok podle § 12.
Vztah mezi stupněm kalcinace prachu z cementářské pece a emisemi CO₂ na tunu tohoto prachu je nelineární. Přibližně se vyjadřuje tímto vzorcem:
${\mathrm{EF}}_{\mathrm{CKD}}=\frac{\frac{{\mathrm{EF}}_{\mathrm{Cli}}}{1+{\mathrm{EF}}_{\mathrm{Cli}}}*d}{1-\frac{{\mathrm{EF}}_{\mathrm{Cli}}}{1+{\mathrm{EF}}_{\mathrm{Cli}}}*d}$
kde:
EF_CKD = emisní faktor částečně kalcinovaného prachu z cementářské pece [t CO₂/t CKD]
EF_Cli = specifický emisní faktor slínku pro zařízení ([CO₂/t slínku]
D = stupeň kalcinace prachu z cementářské pece vyjádřený jako % podíl uvolněného CO₂ k celkovému množství uhličitanového CO₂ obsaženého v materiálové směsi

2.1.2.3 Emise z neuhličitanového uhlíku v surové moučce
Emise z neuhličitanového uhlíku ve vápenci, břidlici nebo v alternativních surovinách (např. polétavý prach) použitého v surové moučce v peci se stanoví pomocí tohoto vyjádření:
emise CO_{2neuhličitanová surovina} = aktivitní údaje * emisní faktor * konverzní faktor
kde:

a) Aktivitní údaje
Úroveň 1: Množství příslušné suroviny [t] spotřebované za sledované období stanovené s maximální nejistotou menší než ±15 %.
Úroveň 2: Množství příslušné suroviny [t] spotřebované za sledované období stanovené s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.

b) Emisní faktor
Úroveň 1: Obsah neuhličitanového uhlíku v příslušné surovině se odhadne podle pokynů týkajících se osvědčených postupů v odvětví.
Úroveň 2: Obsah neuhličitanového uhlíku v příslušné surovině se stanoví nejméně jednou za rok podle § 12.

c) Konverzní faktor
Úroveň 1: Konverzní faktor: 1,0.
Úroveň 2: Konverzní faktor se vypočte podle nejlepší praxe v odvětví.

2.2 Stanovení emisí CO₂ měřením
Použijí se pokyny pro měření obsažené v části XI této přílohy.