5. V druhé části návrhu podaného podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu se Vrchní soud v Olomouci domáhá vydání nálezu, jímž se ustanovení § 93 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ruší. Napadené ustanovení ukládá odvolacímu soudu rozhodnout o odvolání proti způsobu řešení úpadku nejpozději do dvou měsíců poté, co mu bylo předloženo soudem prvního stupně. Při předložení návrhu Ústavnímu soudu nelze lhůtu dodržet. Odvolací soud si je vědom, že jde o lhůtu pořádkovou a ochrana ústavního pořádku má před jejím dodržením přednost, Vrchní soud v Olomouci má však za to, že jednoduché právo by nemělo vytvářet formální překážky stanovením procesních lhůt, jejichž dodržení by ochraně ústavního pořádku bránilo, a proto navrhuje, aby Ústavní soud zrušil i ustanovení § 93 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť jeho zrušením nebude rychlost odvolacího řízení v insolvenčním řízení dotčena, protože je zajištěna ustanovením § 92 insolvenčního zákona, které by zůstalo nedotčeno.