2. Nejaderné materiály určené pro reaktory

2.1. Deuterium a těžká voda
Deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a jiné sloučeniny deuteria, v kterých poměr atomů deuteria k atomům vodíku převyšuje 1:5 000, určené pro použití v jaderném reaktoru (definovaném v položce 1.1.), v množství přesahujícím 200 kg atomů deuteria pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu dvanácti měsíců.

2.2. Grafit nukleární čistoty
Grafit o čistotě vyšší než 5 ppm borového ekvivalentu a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm³, vhodný pro použití v jaderném reaktoru (definovaném v položce 1.1.), v množství přesahujícím 30 t pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu dvanácti měsíců.
Borový ekvivalent (BE) může být stanoven experimentálně nebo je kalkulován jako suma BE_Z pro nečistoty (mimo BE_uhlíku, neboť uhlík není považován za nečistotu) včetně bóru, kde: BE_Z (ppm) = CF x koncentrace prvku Z (v ppm), CF je konverzní faktor: (δ_Z x A_B) dělený (δ_B x A_Z), δ_B a δ_Z jsou účinné průřezy záchytu tepelných neutronů (v barnech) boru nacházejícího se v přírodě, respektive prvku Z, a A_B a A_Z jsou atomové hmotnosti boru nacházejícího se v přírodě, respektive prvku Z.