32. § 105 až 108 včetně nadpisu znějí:
„Oddíl první
Úschovy u soudu
(1) Soud v rámci jiné činnosti soudu přijímá do úschovy
a) peníze složením nebo převodem na běžný účet soudu u banky; jde-li o úschovu v souvislosti s řízením o dědictví v době soudního vyřizování, lze peníze přijmout do úschovy i tak, že je soud uloží do kovové skříně,
b) vkladní knížky, cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tak, že je uloží nejprve do kovové skříně soudu, pokud to velikost věcí dovolí,
c) ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím, že je uloží u vhodného schovatele.
(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající zkáze a věci, které pro jejich povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u banky a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.
(1) Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být nejpozději následující pracovní den předány do úschovy u banky.
(2) Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu vkladních knížek se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v součtu 20 000 Kč, cenných papírů znějících v jedné věci na hodnotu nepřesahující v součtu 20 000 Kč, drobných movitých věcí nepatrné ceny a peněžní částky, která v jedné věci nepřesahuje hodnotu 20 000 Kč. Výše peněžní hotovosti uložené v kovové skříni soudu nesmí překročit částku 50 000 Kč.
(1) Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani k úschově u banky, se uloží u schovatele. Soud vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.
(2) Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.
K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.“.