34. § 110 až 112 včetně nadpisu znějí:
„Oddíl druhý
Úschovy u soudního komisaře
(1) Soudní komisař přijímá do úschovy v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví
a) peníze v jedné věci přesahující částku 20 000 Kč tak, že je uloží na běžný účet dědického soudu u banky,
b) peníze do částky 20 000 Kč, vkladní knížky, cenné papíry a cennosti tak, že je uloží do trezoru ve své kanceláři nebo do své bezpečnostní schránky u banky,
c) ostatní movité věci tak, že je uloží do kovové skříně ve své kanceláři, a nehodí-li se pro tuto úschovu, tak, že je uloží u vhodného schovatele.
(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající rychlé zkáze a věci, které pro jejich povahu, počet nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudního komisaře a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.
(3) Peníze v částce přesahující 20 000 Kč v jedné věci lze uložit do trezoru v kanceláři soudního komisaře, pokud je nebylo možno uložit u banky. Následující pracovní den však musí být uloženy způsobem stanoveným v odstavci 1 písm. a).
(4) Do trezoru soudního komisaře v jeho kanceláři nebo do bezpečnostní schránky notáře u banky lze peníze trvale uložit jen do celkové výše 50 000 Kč ve všech věcech řízení o dědictví.
(1) Peníze uložené na běžném účtu soudu u banky vydá soud na základě sdělení podepsaného soudním komisařem opatřeného jeho úředním razítkem.
(2) Pominou-li důvody úschovy, vydá soudní komisař úschovu neprodleně příjemci.
(3) Schovatel úschovu vydá poté, co ho soudní komisař vyzve k vydání úschovy. Soudní komisař schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou, nebudou-li mu při vydání úschovy tyto náklady příjemcem zaplaceny.
(1) Zjistí-li soudní komisař v době, kdy na základě pověření soudu provádí úkony v řízení o dědictví, že věc přijatá do úschovy nepatřila zůstaviteli, vydá úschovu oprávněné osobě sám.
(2) Přijal-li úschovu v řízení o dědictví soud, postupuje podle § 105 až 108.“.