35. Za § 15c se vkládají nové § 15d až 15f, které včetně nadpisu nad § 15e znějí:
㤠15d
(1) V případě, že se advokát, který doposud vykonával advokacii samostatně, stane zaměstnaným advokátem, přecházejí dnem vzniku pracovního poměru jeho dosavadní práva a povinnosti ve vztahu ke klientům na jeho zaměstnavatele, nedohodne-li se advokát s klientem do dne vzniku pracovního poměru jinak nebo neučiní-li klient do dne vzniku pracovního poměru jiné opatření. Advokát je povinen informovat své klienty o tom, že se stane zaměstnaným advokátem, do 3 dnů ode dne uzavření pracovní smlouvy, nejpozději však do 15 dnů přede dnem vzniku pracovního poměru.
(2) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 1 není povinnost zaměstnaného advokáta k náhradě škody podle § 24 odst. 1, jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zaměstnavatele nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zaměstnavatel v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zaměstnavateli spravedlivě požadovat.
Trvalá spolupráce mezi advokáty
(1) Advokát, vykonávající advokacii samostatně, může trvale poskytovat právní služby pro jiného advokáta vykonávajícího advokacii samostatně, pro společnost nebo pro zahraniční společnost, na základě smlouvy, kterou o trvalém poskytování právních služeb uzavře s jiným advokátem, společností nebo zahraniční společností (dále jen „smlouva o trvalé spolupráci“). Smlouva o trvalé spolupráci musí mít písemnou formu a nesmí omezovat nezávislost advokáta při poskytování právních služeb podle § 3 odst. 1 a § 16.
(2) Advokát, vykonávající advokacii samostatně, může trvale poskytovat právní služby též advokátům ve sdružení, pokud uzavře smlouvu o trvalé spolupráci alespoň s některým z účastníků sdružení a ostatní účastníci sdružení s tím písemně vysloví souhlas.
(3) Ustanovení § 19 není ustanoveními odstavců 1 a 2 dotčeno.
(4) Advokát, poskytující právní služby na základě smlouvy o trvalé spolupráci (dále jen „spolupracující advokát“), může spolupracovat pouze s jedním advokátem nebo s jednou společností nebo s jednou zahraniční společností anebo s jedním sdružením; ustanovení § 14 odst. 5 tím není dotčeno.
(1) Smlouva o trvalé spolupráci musí obsahovat
a) vymezení předmětu a rozsahu právních služeb poskytovaných spolupracujícím advokátem,
b) vymezení vzájemných vztahů a způsobu koordinace při poskytování právních služeb spolupracujícím advokátem,
c) vymezení způsobu materiálně technického zabezpečení při poskytování právních služeb spolupracujícím advokátem, například případným pronájmem kanceláře spolupracujícímu advokátovi, jejím vybavením nebo společným využíváním administrativně technických prostředků,
d) ujednání, zda spolupracující advokát bude poskytovat právní služby podle smlouvy o trvalé spolupráci svým jménem nebo jménem advokáta, společnosti, zahraniční společnosti nebo sdružení, se kterými spolupracuje, popřípadě jak a za jakých podmínek bude jméno advokáta, společnosti, zahraniční společnosti nebo sdružení při poskytování právních služeb na základě smlouvy o trvalé spolupráci užíváno,
e) stanovení způsobu vyúčtování právních služeb poskytnutých spolupracujícím advokátem na základě smlouvy o trvalé spolupráci.
(2) Pokud spolupracující advokát poskytuje právní služby na základě smlouvy o trvalé spolupráci, je povinen na to klienta předem upozornit.
(3) Na základě smlouvy o trvalé spolupráci nelze poskytovat právní služby v případech, kdy byl spolupracující advokát k poskytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven; ustanovení § 16 odst. 1 tím není dotčeno.“.