34. Za § 23a se vkládají nové § 23b až 23e, které včetně nadpisu znějí:
„Zajištění vojenského materiálu
(1) Celní úřad může zajistit vojenský materiál, lze-li důvodně předpokládat, že vojenský materiál byl užit nebo určen ke spáchání správního deliktu anebo byl správním deliktem získán nebo byl nabyt za jinou věc správním deliktem získanou.
(2) Celní úřad při zajištění vojenského materiálu podle odstavce 1 postupuje tak, aby práva třetích osob nebyla omezena nad míru nutnou ke splnění účelu zajištění.
(1) Celní úřad vydá o zajištění vojenského materiálu rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(2) V rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu se uvedou důvody, pro které se vojenský materiál zajišťuje, a dále se uvede, že rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu má účinky rozhodnutí o záruce za splnění povinnosti podle § 147 odst. 6 správního řádu, nebude-li zaplacena pokuta.
(3) Pokud je to účelné, může celní úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 stanovit, že se vojenský materiál ponechává osobě, která jej vlastní nebo drží; přitom tato osoba nesmí vojenský materiál používat, převést na jinou osobu, nebo s ním jinak nakládat.
(1) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu, je povinna tento vojenský materiál celnímu úřadu vydat, pokud celní úřad nepostupuje podle § 23c odst. 3.
(2) Není-li zajištěný vojenský materiál na výzvu celního úřadu vydán, může celní úřad vojenský materiál odejmout osobě, která ho má u sebe.
(3) O vydání nebo odnětí zajištěného vojenského materiálu se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis vojenského materiálu. Osobě, která vojenský materiál vydala, nebo které byl vojenský materiál odňat, vystaví celní úřad potvrzení o vydání nebo odnětí vojenského materiálu.
Není-li zajištěný vojenský materiál k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o správním deliktu anebo prodej nebo jiné nakládání, vrátí se osobě, které byl zajištěn.“.