(1) Česká národní banka sděluje orgánům dohledu jiných členských států informace týkající se pojišťovnictví nebo na jejich vyžádání, jestliže tyto informace mají přímý vztah k jejich působnosti v pojišťovnictví a slouží pro účely

(2) Česká národní banka může sdělovat informace týkající se výkonu dohledu podle tohoto zákona dalším subjektům, pokud se tyto informace vztahují k výkonu jejich činnosti a jsou-li jimi

(3) Při mimořádné situaci sděluje Česká národní banka informace podle odstavce 2 písm. a) bez zbytečného odkladu.

a) kontroly plnění podmínek pro provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti,

b) ukládání sankcí,

c) posouzení opravného prostředku ve správním řízení proti rozhodnutí orgánu dohledu, nebo

d) soudního řízení.

a) centrální banky Evropského systému centrálních bank a jiné subjekty s působností podobnou měnovým orgánům, včetně informací sloužících k výkonu jejich měnové politiky a souvisejících operací, dohledu nad zúčtovacími systémy, systémy k vypořádání obchodů s cennými papíry a zabezpečení stability finančního systému,

b) jiné správní orgány odpovědné za dohled nad platebními systémy, nebo

c) Evropská rada pro systémová rizika.