(1) Daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb se provede odepsáním peněžních prostředků dlužníka z jeho účtu, vedeného v jakékoliv měně, do výše částky uvedené v exekučním příkazu a jejich vyplacením správci daně. Exekuční příkaz se doručí poskytovateli platebních služeb dříve než dlužníkovi.

(2) Poskytovatel platebních služeb je povinen od okamžiku, kdy mu byl doručen exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce nevyplácet peněžní prostředky z účtu dlužníka, ze kterého je přikázána pohledávka, neprovádět na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládat, a to až do výše částky uvedené v exekučním příkazu; to se týká i peněžních prostředků, které dojdou na tento účet do 6 měsíců ode dne vyrozumění o právní moci exekučního příkazu.

(3) Je-li daňová exekuce nařizována na více účtů, stanoví správce daně v exekučním příkazu pořadí účtů, v jakém je poskytovatel platebních služeb povinen z nich odepsat peněžní prostředky.

(4) Úkony potřebné ke zřízení chráněného účtu, které podle občanského soudního řádu provádí soud, v daňové exekuci provede správce daně, jenž má v souvislosti s tímto chráněným účtem obdobné postavení jako soud.

(5) Správce daně rozhodne,

a) zda v daňové exekuci zřízený účet zůstane účtem chráněným, vyjde-li v daňové exekuci najevo, že dlužník při zřízení chráněného účtu uvedl úmyslně nepravdivé údaje,

b) který z účtů zůstane účtem chráněným, vyjde-li v daňové exekuci najevo, že bylo pro dlužníka zřízeno více chráněných účtů.