344/2009 Sb. — Vyhláška o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů

§ 1

Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství¹)

a) způsob určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen „kombinovaná výroba“) nebo mechanické energie,

b) způsob určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů,

c) vyhodnocování a zúčtování elektřiny z kombinované výroby a druhotných energetických zdrojů.

§ 2

Technologie nebo zařízení kombinované výroby a způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby nebo mechanické energie

(1) Technologií nebo zařízením kombinované výroby nebo mechanické energie se pro účely této vyhlášky rozumí

a) paroplynové zařízení s dodávkou tepla,

b) parní protitlaká turbína,

c) kondenzační odběrová turbína,

d) plynová turbína s rekuperací tepla,

e) spalovací pístový motor s rekuperací tepla,

f) mikroturbína,

g) Stirlingův motor s rekuperací tepla,

h) palivový článek,

i) parní stroj s rekuperací tepla,

j) organický Rankinův cyklus, nebo

k) kombinace technologií a zařízení uvedených v písmenech a) až j).

(2) Za elektřinu z kombinované výroby se považuje elektřina z výroben, pro něž bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vydáno osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby (dále jen „osvědčení“) na základě žádosti o vydání osvědčení, jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Osvědčení prokazuje schopnost zařízení vyrábět elektřinu z kombinované výroby. Osvědčení se vydává pro soustrojí, sériovou sestavu soustrojí, neumožňuje-li to technické provedení, vydává se pro výrobnu.

(3) Množství elektřiny z kombinované výroby, na které je poskytován příspěvek k ceně elektřiny, se za uplynulý kalendářní rok nebo jeho část stanoví na základě měření svorkové výroby na výstupu z generátoru, poměru elektřiny a tepelné energie způsobem uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce. Nelze-li množství elektřiny stanovit způsobem uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce, může vlastník zařízení nebo jeho provozovatel postupovat jiným způsobem odsouhlaseným ministerstvem za těchto předpokladů:

a) při kombinované výrobě je oproti oddělené výrobě elektřiny a tepla dosaženo měsíční nebo roční 10% úspory primární energie, která se vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 4 k této vyhlášce; tento požadavek se vztahuje pouze na zdroj s instalovaným elektrickým výkonem vyšším než 1 MW, nebo

b) při dosažení měsíční nebo roční minimální účinnosti výroby energie stanovené podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(4) U zařízení uváděného do provozu za účelem udělení osvědčení se provede výpočet pro první kalendářní rok podle předpokládané výroby a způsobu provozu.

(5) Množství tepla a elektřiny, případně mechanické energie z kombinované výroby, se při spalování směsi paliv člení v poměru energetického potenciálu vstupních paliv.

§ 3

Způsob určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů

(1) Za elektřinu z druhotných energetických zdrojů se považuje elektřina vyrobená ve výrobnách elektřiny využívajících zcela nebo zčásti energetický potenciál druhotných energetických zdrojů, pro něž bylo na základě žádosti vydáno ministerstvem osvědčení o původu elektřiny z druhotných energetických zdrojů, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Výpočet množství elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů se provádí na základě stanovení úspory primárního paliva za uplynulý kalendářní rok nebo jeho část. U zařízení uváděného do provozu se provede výpočet pro první kalendářní rok podle předpokládané výroby a způsobu provozu. Výpočet se provede podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nelze-li množství elektřiny stanovit způsobem uvedeným v příloze č. 5 k této vyhlášce, může vlastník zařízení nebo jeho provozovatel postupovat jiným způsobem odsouhlaseným ministerstvem.

§ 4

Vyhodnocování a zúčtování množství elektřiny z kombinované výroby a druhotných energetických zdrojů

(1) O předpokládané výrobě elektřiny v následujícím kalendářním roce ze zařízení kombinované výroby nebo vyrobené z druhotných energetických zdrojů o instalovaném elektrickém výkonu vyšším než 1 MW informuje výrobce provozovatele příslušné distribuční soustavy přímo připojené na přenosovou soustavu nebo provozovatele přenosové soustavy do 31. července v souladu s vyhláškou č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen.

(2) Výrobci ze zdrojů o instalovaném elektrickém výkonu do 1 MW včetně informují provozovatele příslušné distribuční soustavy o předpokládané výrobě elektřiny v následujícím kalendářním roce jednorázově, a to pouze při obdržení osvědčení nebo při změně způsobu výroby či změně množství vyráběné elektřiny o více než 25 %.

(3) Časovým úsekem pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny je 1 měsíc nebo 1 rok. Vyhodnocení a vyúčtování množství elektřiny z kombinované výroby nebo z druhotných energetických zdrojů provádí provozovatel kogenerační jednotky a předává výkaz provozovateli místně příslušné distribuční soustavy připojené na přenosovou soustavu nebo provozovateli přenosové soustavy.

(4) Dokladem pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny je měsíční nebo roční výkaz o výrobě elektřiny ze zdrojů s kombinovanou výrobou, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce, a dokladem pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny je měsíční nebo roční výkaz o výrobě elektřiny z druhotných energetických zdrojů, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. Údaje uváděné v měsíčních nebo ročních výkazech pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny musejí vycházet ze skutečných naměřených provozních hodnot podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, a jejich vyhodnocení. Předmětem vyhodnocování je soustrojí nebo sestava soustrojí, neumožňuje-li to technické provedení, posuzuje se výrobna.

(5) Množství elektřiny vyrobené z kombinované výroby nebo z druhotných energetických zdrojů se posuzuje podle velikosti úspory primárních paliv a účinnosti výroby energie, přičemž dosažené hodnoty vycházejí ze skutečných naměřených provozních hodnot a jejich vyhodnocení.

§ 5

Přechodná ustanovení
Dnem nabytí účinnosti této vyhlášky provede držitel osvědčení výpočet podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. U těch zařízení, která nevyhoví parametrům, ztrácí osvědčení vydané podle předchozích předpisů platnost.

§ 6

Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů.

2. Vyhláška č. 110/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů.

§ 7

Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

k vyhlášce č. 344/2009 Sb.

k vyhlášce č. 344/2009 Sb.
Způsob určení elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vázané na výrobu užitečné tepelné energie
Pro účely výpočtu elektřiny z kombinované výroby se rozumí:
Elektřina z vysoce účinné kombinované výroby se stanoví následujícím postupem:
1) Parní protitlaká turbína
Množství elektřiny z kombinované výroby vyrobené soustrojím s protitlakou turbínou kde není měření svorkové výroby elektřiny, se stanoví podle vztahu:
E^T = Q_už^T.y_p.x_p ( MWh)
Q_už^T (MWh) se rovná množství užitečné tepelné energie dodávané z kombinované výroby k dalšímu využití. Množství užitečného tepla se stanoví podle definice měřením nebo vyhodnocením z naměřených hodnot.
y_p [-] je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízení kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla,
Hodnoty y_p pro protitlaké soustrojí jsou stanoveny v následující tabulce:

P2	P1
P2	1,6	2,0	2,5	3,5	6,0	9,0	13,0	16,0
0,08	0,21	0,23	0,26	0,28	0,35	0,40	0,43	0,44
0,12	0,18	0,20	0,23	0,26	0,32	0,37	0,38	0,39
0,25	0,13	0,15	0,18	0,20	0,27	0,31	0,33	0,34
0,50	0,06	0,10	0,13	0,15	0,22	0,27	0,29	0,30
0,70	-	0,06	0,10	0,13	0,19	0,23	0,25	0,26
1,30	-	-	0,05	0,07	0,14	0,18	0,20	0,21

P₁ je vstupní tlak [MPa]
P₂ je protitlak [MPa]
x_p [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou stanoveny v následující tabulce:

zatížení	100	80	60	40	20	10
X_P	1,00	0,98	0,95	0,90	0,75	0,6

Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu:
zatížení = P_x/P_j.100 [%]
P_j je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW]
P_xse vypočítá jako E_x / z_x přičemž
E_x je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh]
Z_xje počet provozních hodin turbíny v daném měsíci [h]

a) Výroba elektrické energie pomocí společné výroby elektřiny a tepla s vysokou účinností se považuje za rovnou celkové roční nebo měsíční výrobě elektrické energie v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo výrobně elektřiny a tepla měřené na výstupu (svorkách) hlavních generátorů elektřiny:
1) pro zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla typů d), e), f), g), h) a i) uvedených v § 2 odst. 1 s celkovou roční nebo měsíční prahové hodnoty účinnosti minimálně ve výši 75 %.
2) pro zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla typů a) a c) uvedených v § 2 odst. 1 s celkovou roční nebo měsíční prahové hodnoty účinnosti minimálně ve výši 80 %
3) pro zařízení typu b) v zapojení podle typového schématu uvedeného v žádosti.

a) celkovou účinností podíl součtu užitečného tepla a vyrobené elektřiny v procesu kombinované výroby vázané na dodávku užitečného tepla, popřípadě mechanické energie, k celkovému množství tepla v palivu při kombinované výrobě tepla a elektrické, případně mechanické energie vázané na dodávku užitečného tepla,

b) U zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovou roční nebo měsíční účinností nižší než je uvedena v písm. a) bodu 1) a 2), nebo tam, kde není výroba kogenerační elektřiny přímo měřena se výroba elektrické energie ze společné výroby elektřiny a tepla stanovuje podle následujícího přehledu a vzorce:

b) soustrojím soustrojí skládající se ze zdroje tepelné a elektrické, případně mechanické energie a je základní výrobní jednotkou kombinované výroby elektřiny a tepla,

c) sériovou sestavou soustrojí sériová sestava strojů ohraničená hranicí kombinované výroby,

d) poměrnou úsporou primární energie číselný údaj vyjadřující podíl úspory primární energie získaný společnou výrobou elektřiny a tepla oproti samostatné výrobě elektřiny a tepla vyjádřený v procentech,

e) ekvivalentem elektřiny množství mechanické energie přepočtené na elektřinu.

2. Kondenzační odběrová turbína
Množství elektřiny z kombinované výroby vyrobené soustrojím s kondenzační odběrovou turbínou, které nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 80 %, se stanoví podle vztahu:
E^T = Q_už^T.y_ko.x_p [MWh]
Q_už^T [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1.
y_ko [-] je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízeních kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla,
Hodnoty y_ko pro kondenzační odběrovou turbinu jsou stanoveny v následující tabulce:

t_r	P₁
t_r	1,6	2,0	2,5	3,5	6,0	9,0	13,0	16,0
> = 5	0,230	0,255	0,280	0,320	0,380	0,430	0,480	0,500
> = 5	(0,230)	(0,255)	(0,280)	(0,320)	(0,380)	(0,430)	(0,480)	(0,500)
3	0,220	0,245	0,270	0,310	0,360	0,415	0,465	0,485
3	(0,225)	(0,250)	(0,275)	(0,315)	(0,365)	(0,420)	(0,475)	(0,495)
1	0,210	0,235	0,260	0,295	0,350	0,400	0,450	0,465
1	(0,220)	(0,245)	(0,270)	(0,305)	(0,360)	(0,410)	(0,465)	(0,480)
0	0,200	0,233	0,255	0,285	0,340	0,395	0,440	0,455
0	(0,215)	(0,240)	(0,270)	(0,300)	(0,355)	(0,410)	(0,460)	(0,480)
-1	0,195	0,220	0,250	0,280	0,335	0,385	0,435	0,455
-1	(0,210)	(0,235)	(0,265)	(0,295)	(0,350	(0,400	(0,460)	(0,470)
-3	0,185	0,210	0,230	0,265	0,325	0,3700	0,420	0,435
-3	(0,205)	(0,230)	(0,260)	(0,287)	(0,345)	(0,395)	(0,450)	(0,465)
-5	0,175	0,200	0,225	0,2500	0,310	0,355	0,400	0,410
-5	(0,200)	(0,225)	(0,255)	(0,28)	(0,335)	(0,385)	(0,440)	(0,450)
-7	0,160	0,185	0,215	0,235	0,295	0,340	0,384	0,400
-7	(0,190)	(0,215)	(0,250)	(0,270)	(0,330)	(0,375)	(0,432)	(0,440)

P₁ je vstupní tlak [MPa]
t_r je průměrná měsíční teplota ovzduší [°C]
Hodnoty y_ko jsou pro parametry tepelné sítě 150/70°C, v závorkách jsou hodnoty pro 120/50°C.
Jsou uvedeny jen hodnoty pro rozmezí t_r = 5°C (kdy s ohledem na ohřev TUV je nutný provoz s konstantní teplotou 70°C) a t_r = -7°C. Nižší průměrné měsíční teploty než uvedené se v ČR nevyskytují, průběh veličiny y_ko je prakticky lineární.
x_p [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou uvedeny v odstavci 1.
Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby je nižší nebo max. rovno celkovému množství vyrobené elektřiny E sníženému o množství elektřiny vyrobené kondenzačním způsobem.
E^T ≤ E – E_K
Množství elektřiny vyrobené kondenzačním způsobem se vypočte podle vzorce:

E_{K} = \frac{M_{ko} . (i_{ad} - i_{ko})}{q_{elkond}}

kde
i_ad [GJ/t] je entalpie admisní páry (na vstupu do turbiny)
i_ko [GJ/t] je entalpie kondenzátu na výstupu z kondenzátoru
q_elkond [GJ/MWh] je měrná spotřeba tepla na výrobu elektřiny v kondenzačním režimu (stanovená výrobcem nebo nezávislou organizací)
M_ko [t] je množství turbinového kondenzátu za hodnocené období

3. Plynová turbína s rekuperací tepla
Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vyrobené v soustrojí se spalovací turbínou při provozu s rekuperací tepla, které nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 75 %, se stanoví podle vztahu:
E^T = Q_už^T.y_st [MWh]
Q_už^T [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.
y_st [-] se vypočítá jako y_st = y.x_s.x_i, přičemž
x_s [-] součinitel teploty ovzduší, vyjadřuje vliv průměrné měsíční teploty ovzduší,
x_i [-] součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny, vyjadřuje vliv poklesu zatížení a teploty spalin na výstupu,
y [-] je poměr elektrického a tepelného výkonu stanovený výrobcem.

Teplota ovzduší (°C)	-15	-5	+5	+15	+25
x_s	1,15	1,10	1,06	1,00	0,95

Zatížení %	100	90	80	70	60	50
xi	1,00	0,99	0,97	0,94	0,89	0,80

Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu:
zatížení = P_x/P_j.100 [%]
P_i je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW]
P_X se vypočítá jako E_X / z_X přičemž
E_X je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh]
z_X je počet provozních hodin turbíny v daném měsíci [h]

4. Spalovací pístový motor
Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vyrobené v soustrojí se spalovacím motorem, při provozu s konstantními otáčkami a kvalitativní regulací, s plným využitím odpadního tepla, která nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 75 %, se stanoví podle vztahu:
E^T = Q_už^T.y_sm [MWh]
Q_už^T [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.
y_sm [-] se stanoví podle technické dokumentace kogenerační jednotky, jinak se uvažuje s hodnotou:
0,52 u jednotek s jmenovitým výkonem nižším než 100 kW_e
0,67 u jednotek s jmenovitým výkonem 100 - 300 kW_e
0,75 u jednotek s jmenovitým výkonem vyšším než 300 kW_e

5. Paroplynové zařízení s dodávkou tepla
Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vyrobené v soustrojí v paroplynovém cyklu, který nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 80 %, se stanoví podle vztahu:
E^T = Q_už^T.y_pp [MWh]
Q_už^T [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1, při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.

y_{pp} - se stanoví ze vztahu y_{pp} = \frac{P_{st} . x_{s} . x_{i} + P_{ko} . x_{p} . x_{t}}{Q_{pp}}

P_st [MW] je výkon spalovací turbíny
P_ko [MW] je výkon kondenzační odběrové turbíny
Q_pp [MW] je tepelný výkon soustrojí
x_s [-] je součinitel teploty ovzduší (viz odstavec 3)
xi [-] je součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny (viz odstavec 3)
x_p [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny (viz odstavec 1)
x_t [-] je součinitel vlivu tepelného výkonu spalin
x_t se stanoví podle průměrné měsíční teploty ovzduší takto:
pro t_Z od 0°C včetně až do - 15°C:1,05 pro t_Z nad 0°C až do + 15°C:1,02

6. Kombinace více typů kombinované výroby v jedné výrobně
Pokud je výrobna vybavena různými typy zdrojů kombinované výroby, které jsou osazeny samostatným měřením výroby tepelné energie, rozdělí se dodávka užitečného tepla v poměru naměřených hodnot. Vynásobením jednotlivých podílů příslušným směrným číslem a jejich sečtením se stanoví množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby, u které bude uplatněn příspěvek k ceně. Není-li výrobna vybavena samostatným měřením tepelné energie z jednotlivých výrobních bloků, navrhne výrobce postup výpočtu dodávky elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby sám v souladu s výše uvedenými základními postupy, při čemž budou ve výrobě upřednostněna výrobní zařízení s nižší měrnou spotřebou paliv, a nechá si postup výpočtu potvrdit ministerstvem.
Tímto způsobem je možno řešit i případy zdrojů, jejichž technické provedení neumožňuje uplatnit postupy stanovení množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby uvedené v této příloze vyhlášky.

k vyhlášce č. 344/2009 Sb.
Způsob určování úspory primární energie v procesu vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla
Poznámky:
^xplatí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla uvedenou do provozu po 31.12.1995; pro kogenerační zdroje s rokem uvedení do provozu před 31.12.1995 platí η_el = 39,8%, S^ev_pal = 2,51 GJ/GJ nebo 9,04 GJ/MWh.
^xxplatí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E_sv (MWh)/Q_tep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla): v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude minimální účinnost stanovena odborným posudkem obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla.

(1) Účinnost procesu kombinované výroby jako kritéria pro stanovení množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby s nárokem na příspěvek se stanovuje výpočtem jako úspora primární energie podle odstavce 3 nebo podle odstavce 16 této přílohy. Pro účely výpočtu je možno použít i jiné období než 1 rok.

(2) Užitečným teplem, teplo vyrobené v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chlazení; užitečným teplem není teplo spotřebované pro vlastní spotřebu výroby tepla, nebo elektřiny, nebo tepla a elektřiny; užitečným teplem není ani teplo spotřebované pro výrobu elektřiny u sériově řazených turbosoustrojí navazujících na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny

(3) Výpočet úspor primární energie

UPE = 1 - \frac{1}{\frac{{η_{q}}^{T}}{{η_{r}}^{V}} + \frac{{η_{e}}^{T}}{{η_{r}}^{E}}} . 100 %

přičemž dílčí účinnosti výroby tepla η_q^T a elektřiny η_e^T v teplárně se stanoví podle vzorců:

{η_{q}}^{T} = \frac{{Q_{už}}^{T}}{{Q_{pal}}^{T}} - {η_{e}}^{T} = \frac{E^{T}}{{Q_{pal}}^{T}} -

η_q^T - je energetická účinnost dodávky tepla z kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba užitečného tepla v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla dělená spotřebou paliva použitého v procesu kombinované výroby. U parních výroben elektřiny a tepla se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,045. [-]
η_e^T - je elektrická účinnost kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba elektřiny
z kombinované výroby v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo výrobně vázaná na dodávku
užitečného tepla dělená spotřebou paliva použitého v procesu kombinované výroby. U parních
výroben elektřiny a tepla, kde rok výstavby je 1996 a dříve, se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,107. [-]
η_r^V - je referenční hodnota energetické účinnosti oddělené výroby tepla (výtopenská výroba) [-]
η_r^E – je referenční hodnota účinnosti oddělené výroby elektřiny (podle vzorce v odst. 13) [-]
Q_už^T – je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného ze soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, stanoví se podle definice buď měřením nebo vyhodnocením naměřených hodnot [MWh]
Q_pal^T– je energetický potenciál paliva použitého v procesu kombinované výroby ke společné výrobě užitečného tepla a elektřiny, při splnění prahových hodnot účinnosti se jedná o celkové palivo spotřebované v soustrojí nebo sériové sestavě soustrojí [MWh]
Energetický potenciál paliva použitého v kombinované výrobě se stanoví podle vzorce:
Q_pal^T = Q_pal,celk^T - Q_pal,výt^T - Q_pal,elkond^T
Q_pal,elkond^T – je energetický potenciál paliva použitého k výrobě kondenzační elektřiny [MWh] a odečítá se u zařízení parních kondenzačních odběrových turbín, pokud celková účinnost je nižší než 80%. Vypočte se ze vztahu:
Q_pal,elkond^T = E_K.s_pal^ev
E_K – je množství elektřiny [MWh] vyrobené kondenzačním způsobem a vypočtené podle přílohy č. 3, bod 2.
s_pal^ev – je měrná spotřeba paliva na výrobu kondenzační elektřiny [MWh/MWh] stanovená buď výrobcem nebo měřením, které provede nezávislá odborná organizace
Q_pal,celk^T – je celkový energetický potenciál paliva použitého v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo ve výrobně včetně výtopenského energetického potenciálu [MWh]; stanoví se měřením
Q_pal,výt^T – je výtopenský energetický potenciál paliva soustrojí nebo výrobny [MWh], stanoví se jako součet množství paliva spáleného ve výtopenských kotlích a paliva spotřebovaného na dodávku tepla z parních redukčních stanic
Vypočte se ze vztahu:
Q_pal,výt^T = Q_u_{ž, výt}^T.s_pal^td
Q_u_{ž, výt}^T – je dodávka užitečného tepla z výtopenských kotlů a redukčních stanic [MWh] (změřená nebo zjištěná vyhodnocením změřených hodnot)
s_pal^td – je měrná spotřeba paliva na výrobu užitečného tepla [MWh/MWh] stanovená buď výrobcem nebo měřením, které provede nezávislá odborná organizace
E^T – je roční nebo měsíční výroba svorkové elektřiny [MWh] vázaná na dodávku užitečného tepla ze soustrojí, sériové sestavy soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, v případě splnění prahových hodnot účinnosti se jedná o celou svorkovou výrobu elektřiny.

(4) Harmonizované referenční hodnoty účinnosti se vztahují k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 % a pro oddělenou výrobu elektřiny a tepelné energie jsou uvedeny v procentech.

(5) Korekční faktory vlivu klimatických podmínek a vyhnutelných síťových ztrát se vztahují pouze na harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny.

(6) Tabulka č. 1
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny používané k výpočtům v období v období od roku 2006 do roku 2011

Palivo		Zařízení KVET vybudované do roku
		1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006-2011
		η_ripal^E	η_ripal^E	η_ripal^E	η_ripal^E	η_ripal^E	η_ripal^E	η_ripal^E	η_ripal^E	η_ripal^E	η_ripal^E	η_ripal^E
Pevné	Černé uhlí	39,700	40,500	41,200	41,800	42,300	42,700	43,100	43,500	43,800	44,000	44,2
	Hnědé uhlí, lignit	37,300	38,100	38,800	39,400	39,900	40,300	40,700	41,100	41,400	41,600	41,8
	Dřevní hmota	25,000	26,300	27,500	28,500	29,600	30,400	31,100	31,700	32,200	32,600	33,0
	Biomasa	20,000	21,000	21,600	22,100	22,600	23,100	23,500	24,000	24,400	24,700	25,0
	Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad	20,000	21,000	21,600	22,100	22,600	23,100	23,500	24,000	24,400	24,700	25,0
Kapalné	Topné oleje	39,700	40,500	41,200	41,800	42,300	42,700	43,100	43,500	43,800	44,000	44,2
	Biopaliva	39,700	40,500	41,200	41,800	42,300	42,700	43,100	43,500	43,800	44,000	44,2
	Biologicky rozložitelný odpad	20,000	21,000	21,600	22,100	22,600	23,100	23,500	24,000	24,400	24,700	25,0
	Neobnovitelný odpad	20,000	21,000	21,600	22,100	22,600	23,100	23,500	24,000	24,400	24,700	25,0
Plynné	Zemní plyn	50,000	50,400	50,800	51,100	51,400	51,700	51,900	52,100	52,300	52,400	52,5
	Plyn z rafinace/vodík	39,700	40,500	41,200	41,800	42,300	42,700	43,100	43,500	43,800	44,000	44,2
	Koksárenský, vysokopecní a jiné odpadní plyny, odpadní teplo	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,0
	Bioplyn	36,700	37,500	38,300	39,000	39,600	40,100	40,600	41,000	41,400	41,700	42,0

(7) Výrobci kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, použijí referenční hodnoty účinnosti výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 v souvislosti s rokem výstavby.
Tyto harmonizované referenční hodnoty platí po dobu deseti let od roku výstavby.
Rokem výstavby výrobny nebo zařízení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie je kalendářní rok, ve kterém byla zahájena výroba elektřiny.

(8) U výrobny, soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, která dosáhne jedenáctého roku provozu, použije výrobce v souladu s odstavcem (7) harmonizované referenční hodnoty účinnosti deset let staré po dobu jednoho roku.

(9) V případě, že soustrojí nebo sériová sestava soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie byla technicky zhodnocena (modernizována nebo rekonstruována) a investiční náklady na technické zhodnocení přesáhnou 50% investičních nákladů na výstavbu nového srovnatelného soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie, za rok výstavby se považuje rok první výroby elektřiny ve zdokonaleném zařízení.
Pokud výrobna se skládá z více soustrojí nebo sériových sestav soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, které byly instalovány v různých letech a pokud to provedení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie umožňuje, hodnotí se jednotlivá soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí odděleně.
V případě, že tento postup nelze aplikovat, pak stáří jednotlivých soustrojí nebo sériových sestav soustrojí se stanoví jako průměr počítaný na základě podílu investic realizovaných rokem výstavby.
V případě, že jednotlivé investiční akce ve výrobně byly realizovány ve značně rozdílných časových úsecích, může výrobce zahrnout do výpočtu roku výstavby přeceňovací koeficient, výpočet si nechá schválit ministerstvem.

(10) Pokud se v daném zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se za hodnotu η_rpal^Epřímo hodnota η_ripal^E z tabulky č. 1. V případě společného spalování více druhů paliv při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie, stanovujeme výsledné harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu.

η_{rpal}^{E} = \frac{\sum_{i = 1}^{n} Q_{pal, i} \cdot η_{ripal}^{E}}{\sum_{i = 1}^{n} Q_{pal, i}} %

Q_pal,i - podíly energie jednotlivých druhů paliva spotřebovaných v kotli ke krytí kombinované výroby [GJ].
η_ripal^E - harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 pro jednotlivé druhy paliva. [%]

(11) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny se zvyšuje v závislosti na průměrné roční teplotě vzduchu o 0,1 procentního bodu za každý stupeň pod 15 °C. Protože na území ČR dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu t_tep dosahuje 8 °C, zvýší se harmonizovaná referenční účinnost o
Δη_rtep^E = 0,1.(15-8) = 0,7 [%]
Korekční faktory pro klimatickou podmínky se nepoužívají u technologií kombinované výroby elektřiny a tepla založených na palivových článcích.

(12) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny η_rtep se dále upravuje v závislosti na síťových ztrátách, které přímo souvisí s napěťovou úrovní připojení výrobny kombinované výroby elektřiny a tepelné energie koeficientem napěťové úrovně připojení k_{nap.úrovně přip.}
Tabulka č. 2
Korekční faktory ve vztahu k síťovým ztrátám

Napětí	Hodnota korekčního faktoru k_{inap.úrovně přip}
Napětí	Elektřina dodávána do přenosové nebo distribuční soustavy	Elektřina dodávána pro vlastní spotřebu nebo přímým vedením
> 200 kV	1,000	0,985
100-200 kV	0,985	0,965
50-100 kV	0,965	0,945
0,4-50 kV	0,945	0,925
< 0,4 kV	0,925	0,860

Pokud výrobna dodává elektřinu do jedné napěťové úrovně, dosadí se za hodnotu k_{nap.úrovně přip.} přímo hodnota k_{inap.úrovně přip.} z tabulky č. 2.
V případě, že výrobna, soustrojí nebo sériová sestava soustrojí dodává elektřinu do více napěťových úrovní, korekční faktor pro vyhnutelné síťové ztráty se vyhodnotí na základě váženého průměru dodávané elektřiny.

k_{nap . úrovňě přip} = \frac{\sum_{i = 1}^{n} k_{inap . úrovně přip . . E_{i}}}{\sum_{i = 1}^{n} E_{i}} -

E_i - jednotlivé podíly množství elektřiny dodané do odlišných napěťových úrovní v [MWh]
k_{inap.úrovně přip} - jednotlivé korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty
Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty se neuplatňují pro dřevní hmotu a bioplyn.

(13) Výsledná hodnota harmonizované účinnosti oddělené výroby elektřiny k dosazení do vzorce pro výpočet úspory primární energie v odst. 3 se stanoví podle vzorce
η_r^E = (η_rpal^E + Δη_rtep^E).k_{nap.úrovně přip} [%]

(14) Tabulka č. 3
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

Palivo		Druh média
		Pára/horká voda	Přímé výfukové plyny
		η_ripal^V	η_ripal^V
Pevné	Černé uhlí	88,000	80,000
	Hnědé uhlí, lignit	86,000	78,000
	Dřevní hmota	86,000	78,000
	Biomasa	80,000	72,000
	Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad	80,000	72,000
Kapalné	Topné oleje	89,000	81,000
	Biopaliva	89,000	81,000
	Biologicky rozložitelný odpad	80,000	72,000
	Neobnovitelný odpad	80,000	72,000
Plynné	Zemní plyn	90,000	82,000
	Plyn z rafinace/vodík	89,000	81,000
	Koksárenský, vysokopecni a jiné odpadní plyny, odpadní teplo	80,000	72,000
	Bioplyn	70,000	62,000

Pokud se v zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se do vzorce pro výpočet UPE v odst.3 za hodnotu n_r^V hodnota η_ripal^V – 5 [%]. V případě společného spalování více druhů paliv stanovujeme výslednou harmonizovanou referenční hodnotu účinnosti pro oddělenou výrobu tepla prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu podle vzorce

{η_{r}}^{V} = \frac{\sum_{i = 1}^{n} Q_{pal, i} . {η_{ripal}}^{V}}{\sum_{i = 1}^{n} Q_{pal, i}} - 5 %

Q_pal,i - jednotlivé podíly energie paliv spotřebované v kotli ke krytí výroby příslušejícího podílu elektřiny a tepelné energie v [GJ]
η_ripal^V - jednotlivé harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby tepelné energie členěné podle typu paliva [%]

(15) V případě, že v jednom procesu kombinované výroby je vyráběna elektřina, užitečné teplo a mechanická energie, navrhne postup výpočtu dílčích energetických účinností dodávky tepla, elektrické účinnosti a výroby mechanické energie (např. tlakového vzduchu) a úspory primární energie sám výrobce a nechá si postup potvrdit ministerstvem.

(16) Minimální účinnost výroby elektrické energie pro parní turbosoustrojí η_el, kde rok výstavby je 31.12.1995 a později, v % je 43^x při měrné spotřebě energie v palivu S^ev_pal 2,32 GJ/GJ nebo 8,36 GJ/MWh. U turbosoustrojí do 50 MW je účinnost výroby η_el 35 % ^xx při měrné spotřebě energie v palivu S^ev_pal 2.85 GJ/GJ nebo 10,26 GJ/MWh. Pro turbosoustrojí nad 50 MW je účinnost výroby η_el 40^xx% při měrné spotřebě energie v palivu S^ev_pal 2,5 GJ/GJ nebo 9 GJ/MWh.

(17) Minimální účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a v paroplynovém cyklu η_et

Provozní soubor	Účinnost výroby η_et	Měrná spotřeba energie v palivu S^et_pal
Provozní soubor	%	GJ/GJ
plynová turbína + spalinový kotel	74	1,35
plynová turbína + spalinový kotel - špičkový provoz	28	3,57
paroplynový cyklus s využitím tepla	72	1,39
Paroplynový cyklus s kondenzací	50^x	1,39

Poznámka:
^x platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E_sv (MWh)/Q_tep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla).

(18) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem η_kj a minimální účinnost výroby energie v výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli η_et

Jmenovitý el. Výkon kogenerační jednotky	teplota vody na výstupu z kogenerační jednotky	účinnost výroby energie v kogen. jednotce η_et	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu el. S^ev_pal	účinnost výroby energie (tep.+el.) v kotelně η_et^x
KW	°C	%	GJ/MWh	%
do 100	do 90	75	4,8	75 + 9xK/(1 + K)
nad 100	do 90	80	4,5	80 + 5xK/(1 + K)
nad 100	91 - 100	75	4,8	75 + 10xK/(1 + K)
nad 100	101 – 110	69	5,22	69 + 16xK/(1 + K)
nad 100	111 – 120	64	5,62	64 + 21xK/(1 + K)
nad 100	121 - 130	59	6,1	59 + 26xK/(1 + K)
nad 100	nad 130	54	6,67	54 + 31xK/(1 + K)

K x = \frac{{Q_{pal}}^{ko}}{{Q_{pal}}^{kj}}

Q_pal^ko energie paliva spáleného v kogenerační jednotce (GJ)
Q_pal^kj energie paliva spáleného v kotlích (GJ)

(19) V případě společného a současně probíhajícího procesu výroby elektřiny, tepla a mechanické energie lze převést mechanickou energii (nejčastěji využívané k výrobě tlakového vzduchu) na ekvivalent elektřiny. Přitom z tepelné energie páry na výrobu mechanické energie v parním turbosoustrojí Q_m lze vyrobit ekvivalentní množství elektřiny E_ekviv^T
Výsledná hodnota elektřiny z kombinovaného procesu pro výpočet dílčí elektrické účinnosti z kombinovaného procesu se stanoví podle vzorce
E^T = E_svorková^T + E_ekviv^T (MWh)
U turbosoustrojí v kondenzačním nebo protitlakém režimu se stanoví:

E_{ekviv} = \frac{Q_{m}}{q_{cl}} (MWh)

Q_m - spotřeba tepla v páře na výrobu mechanické energie (GJ)
q_el - měrné spotřeba tepla na výrobu elektřiny (GJ/MWh)
Měrná spotřeba tepla v páře na výrobu elektřiny se stanoví

a) u turbosoustrojí v kondenzačním režimu se stanoví q_el = q_elk
Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem 6 MW nebo větším
q_elk = 3,96 x k_px k_o [GJ/MWh]
Pro soustrojí se jmenovitým elektrickým výkonem menším než 6 MW.
q_elk = 4,1 x k_p x k_o [GJ/MWh]
Hodnoty koeficientu k_p pro obvyklé tlakové úrovně admisní páry a teploty kondenzátu t_kojsou uvedeny v tabulce č.4.
Tabulka č.4
Koeficient k_p pro určení měrné spotřeby na výrobu elektřiny v kondenzačním režimu

t_ko	tlak admisní páry MPa
°C	9,0	6,0	3,5	2,5	2,0	1,6
40	3,038	3,241	3,452	3,710	3,898	4,046
60	3,247	3,465	3,755	4,122	4,318	4,543
80	3,485	3,757	4,162	4,640	4,912	5,224

Hodnoty mezi jednotlivými sloupci a řádky se stanoví interpolací.

b) u turbosoustrojí v protitlakém režimu se stanoví q_el = q_elpt
Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem 6 MW nebo větším
q_elpt = 3,96.k_o (GJ/MWh)
Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem menším než 6 MW
q_elpt = 4,1.k_o (GJ/MWh)

c) u turbosoustrojí v kondenzačním odběrovém režimu se stanoví

{E_{ekvivalent}}^{T} = \frac{{M_{vst}}^{ad} . (i_{vst} - i_{od})}{q_{elpt}} + \frac{(M_{vst} - M_{od}) . ({i_{vst}}^{nt} - i_{ko})}{q_{elk}} (MWh)

M_vst - množství páry na vstupu do turbíny (t)
M_od - množství páry do odběru (t)
i_vst^ad - entalpie vstupní admisní páry (GJ/t)
i_vst^nt- entalpie vstupní nízkotlaké páry (GJ/t)
i_od - entalpie páry od odběru (GJ/t)
i_ko - entalpie kondenzátu (GJ/t)
Zatížení v měsíci se stanoví pomocí hodnoty korekčního koeficientu k_o, který je stanoven na provozní výkon menší než jmenovitý v tabulce č. 5.
Tabulka č. 5
Koeficient k_o [-] pro určení závislosti měrné spotřeby na poměrném výkonu P_x/P_j [%]

P_x/P_j (%)	100	90	80	70	60	50	40	30	20
ko	1,0	1,01	1,023	1,039	1,061	1,091	1,136	1,212	1,364

Elektrický výkon P_x se stanoví z provozních hodnot ve sledovaném měsíci

P_{x} = \frac{E_{x}}{z_{x}} MW

P_j - jmenovitý výkon turbíny (MW)
P_x - dosažený elektrický výkon v daném měsíci E_x/z_x (MW)
E_x - výroba elektřiny v daném měsíci (MW)
z_x - počet provozních hodin turbíny v daném měsíci (h)
Hodnoty mezi jednotlivými sloupci lze stanovit interpolací nebo pro P_x/P_j < 1 podle vzorce

ko = \frac{P_{x} / P_{j} + 0, 1}{P_{x} / P_{j} x 1, 1}

Nelze-li spolehlivě určit hodnoty P_x nebo P_j, je možno místo poměru P_x/P_j dosadit poměr průměrného naměřeného a jmenovitého průtoku páry na vstupu do turbíny M_x/M_j.

(20) Při určení celkové účinnosti procesu kombinované výroby elektřiny a tepla se postupuje níže uvedeným způsobem. Celková účinnost se stanoví jako poměr součtu ročních nebo měsíčních hodnot výroby elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie vyrobených v procesu kombinované výroby dělený energií vstupního paliva použitého na společnou výrobu elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie ve sledovaném období

η_{celk} = \frac{3, 6 . E^{T} + {Q_{už}}^{T} + {Q_{m}}^{T}}{{Q_{pal}}^{T}} . 100 = \frac{3, 6 . (E^{T} + {E_{ekviv}}^{T}) + {Q_{už}}^{T}}{{Q_{pal}}^{T}} . 100 (%)

η_celk – celkovou účinností procesu kombinované výroby (%)
E^T – výroba elektřiny na svorkách generátoru v procesu kombinované výroby (MWh)
E_ekviv^T – ekvivalentní množství elektřiny odpovídající výrobě mechanické energie (MWh)
Q_už^T – je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného z kombinovaného procesu, jehož množství je stanoveno podle definice (GJ)
Q_m– výroba mechanické energie v procesu kombinované výroby (GJ)
Q_pal^T – je energetický potenciál paliva použitého k výrobě užitečného tepla, elektřiny a mechanické energie v kombinovaném procesu (GJ)
Výpočet dosažené účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí, nebo měrné spotřeby energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí se doplňuje o mechanickou energii a to:

- {s_{pal}}^{ev} = {s_{pal}}^{td} . q_{cl} = \frac{Q_{pal}}{Q_{d}} . \frac{Q_{cl} + Q_{m}}{E_{sv} + E_{ekviv}} (GJ / MWh)

Q_d – teplo dodané na výrobu elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie (GJ)

- η_{el} = \frac{3, 6}{{s_{pal}}^{ev}} . 100 (%)

k vyhlášce č. 344/2009 Sb.
Stanovení elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů s nárokem na příspěvek k ceně

1. Veškerá elektřina vyrobená výhradně z druhotných zdrojů je elektřinou s nárokem na příspěvek podle zákona

2. Při využívání druhotného paliva ve směsi nebo současně s fosilním nebo jiným běžným palivem, např. TTO, LTO (dále jen primární palivo), je-li známo složení směsi a výhřevnost jejích složek, dělí se výstupní elektřina na složky shodným podílem jako podíl energetického potenciálu vstupních paliv. Na druhotné palivo připadá podíl

E = \frac{Q_{d}}{Q_{ps} + Q_{d}} . E_{c} MWh

kde
E_c [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv
Q_d [MWh] je energetický potenciál druhotného paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti)
Q_ps [MWh] energetický potenciál primárního paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti)
Přitom Q_ps + Q_d [MWh] je energetický potenciál směsi paliv

3. Spaluje-li se v zařízení určeném ke spalování primárního paliva současně nebo ve směsi druhotné palivo, jehož podíl ve směsi, popř. výhřevnost (nebo obojí) nejsou dostatečně přesně známy, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na druhotné palivo z úspory primárního paliva podle vztahu
E = E_c.Δq [MWh]
přičemž E_c [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv

Δq = 1 - \frac{Q_{ps} . η_{p}}{Q_{v} . 100} -

kde
Q_v [MWh] je výroba tepelné energie v kotlích ze spalované směsi paliv
η_p [%] je účinnost výroby tepla při samostatném spalování primárního paliva; nelze-li spalovat samotné primární palivo, dosadí se účinnost při jeho maximálním podílu ve směsi
Q_ps [MWh] energetický potenciál primárního paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti)
Přitom Q_ps + Q_d [MWh] je energetický potenciál směsi paliv
Δq [-] je poměrná úspora primárního paliva při spalování směsi

4. Je-li využívána k výrobě elektřiny v turbosoustrojí pára vyráběná z odpadního tepla ve spalinovém kotli a současně pára vyráběná v jiném kotli, který spaluje primární palivo, a obě množství jsou samostatně měřena, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na odpadní teplo podle vztahu

E = \frac{Q_{ot}}{Q_{vp} + Q_{ot}} . E_{c} MWh

kde
E_c [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv
Q_ot [MWh] je výroba tepelné energie z odpadního tepla ve spalinovém kotli
Q_vp [MWh] výroba tepelné energie z primárního paliva v samostatném kotli
Přitom Q_vp + Q_ot [MWh] je celková výroba tepelné energie

5. Je-li využívána k výrobě elektřiny v turbosoustrojí pára vyráběná z odpadního tepla ve spalinovém kotli, který je přitápěn primárním palivem, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na odpadní teplo z úspory primárního paliva podle vztahu
E = E_c.Δq [MWh]
řičemž E_c [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv

Δq = 1 - \frac{Q_{pp} . η_{pp}}{Q_{v} . 100}

kde
Q_pp [MWh] je energetický potenciál přitápěcího paliva
Q_v [MWh] je výroba tepelné energie ve spalinovém kotli s přitápěním
η_pp [%] je účinnost, při spalování primárního paliva v kotli obdobného výkonu a parametrů páry
Δq [-] je poměrná úspora primárního paliva při využívání odpadního tepla

k vyhlášce č. 344/2009 Sb.