9. Senát pokračoval a dodal, že návrhem napadené ustanovení bylo novelizováno pouze jednou, zákonem č. 559/2004 Sb. Tato novelizační snaha ovšem nezměnila věcnou podstatu této úpravy. Změna ustanovení § 23 písm. b) zákona o cestovních dokladech platného do 31. 12. 2004 spočívala pouze v tom, že podmínkou nevydání či odnětí cestovního dokladu nemělo být napříště trestní stíhání pro úmyslný trestný čin, ale pro trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody nejméně tři léta. Vložením nového písmene b) do ustanovení § 23 se pak formální označení předmětného ustanovení změnilo z dřívějšího písmene b) na nynější písmeno c). Výše nastíněná novela byla Senátu postoupena Poslaneckou sněmovnou dne 14. července 2004. Senát postoupený návrh zákona (senátní tisk č. 392) předepsaným způsobem projednal ve svých výborech a poté na své 17. schůzi 4. funkčního období dne 22. července 2004 vrátil na doporučení výborů svým usnesením č. 493 ze dne 22. července 2004 předmětnou novelu zákona s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně. Usnesení bylo přijato v hlasování č. 32 jednomyslně, neboť z 57 přítomných senátorů hlasovalo pro návrh 57 senátorů. Z uvedeného vyplývá, že Senát byl usnášeníschopný a jeho usnesení bylo přijato potřebným počtem hlasů. Senátem přijaté pozměňovací návrhy ovšem nesměřovaly k danému ustanovení o odepření vydání a odnětí cestovního dokladu a ani jednání výborů a pléna komory se napadeného ustanovení nedotkla. V případě novelizací bývá zájem zákonodárce upřen především k ustanovením, ve kterých má změna zásadní účinek, což však podle Senátu nebyl případ změny daného ustanovení. Senát uvedl, že projednal předmětný návrh zákona ve většinovém přesvědčení, že je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními závazky; ponechává na Ústavním soudu, aby posoudil ústavnost návrhem napadeného ustanovení.