(1) Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, jež činí

a) třicet let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,

b) dvacet let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu deset let,

c) deset let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nejméně na pět let,

d) pět let při odsouzení k jinému trestu.