(1) Proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost není přípustné odvolání.

(2) V řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost správní orgány projednávají a rozhodují věc přednostně před jinými stavbami energetické infrastruktury. To neplatí pro stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d).

(3) Správní orgán, který v souvislosti se záměrem stavby pro energetickou bezpečnost vydává rozhodnutí v řízeních podle § 1, není oprávněn prodloužit lhůtu pro jeho vydání.

(4) Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska k záměru stavby pro energetickou bezpečnost vydá vyjádření nebo závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 20 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem. Jednotné environmentální stanovisko²⁶) k záměru stavby pro energetickou bezpečnost uvedené v § 1 odst. 5 písm. c) vydá příslušný orgán bezodkladně, nejpozději však do 40 dnů ode dne, kdy byl o vydání jednotného environmentálního stanoviska požádán. Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska ani dotčený orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k záměru stavby pro energetickou bezpečnost není oprávněn prodloužit lhůtu pro jejich vydání; to neplatí, jde-li o vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování záměru prováděného na území České republiky podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ustanovení § 178 odst. 3 a 4 stavebního zákona není dotčeno.

(5) Podnět k zahájení přezkumného řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze podat nejpozději v den uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zahájit toto přezkumné řízení lze nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty podle věty první. O zahájení přezkumného řízení nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko, uvědomí příslušný stavební úřad, jenž jím vedené řízení přeruší do doby ukončení přezkumného řízení. Nezákonné závazné stanovisko lze v přezkumném řízení pouze změnit, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jeho zahájení. Po ukončení přezkumného řízení nejsou další opravné prostředky proti závaznému stanovisku přípustné.

(6) Vyjádření, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze jen opravit nebo změnit, a to nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

(7) Nebylo-li vyjádření nebo závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, vydáno ve lhůtě pro jeho vydání a považuje se proto podle stavebního zákona za souhlasné a bez podmínek, nové vyjádření nebo závazné stanovisko lze vydat nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Přezkum nového vyjádření nebo závazného stanoviska v přezkumném řízení není přípustný.

(8) Řízení podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost se vždy považuje za řízení s velkým počtem účastníků.

(9) Povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost podle stavebního zákona platí 5 let ode dne nabytí právní moci.

(10) Účastník řízení v řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví, nejpozději však při prvním úkonu účastníka řízení v řízení nebo při prvním úkonu účastníka řízení následujícím po prvním úkonu úřední osoby v řízení. K později uplatněným námitkám nebo námitkám neobsahujícím odůvodnění se nepřihlíží.

(11) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost nesmí být lhůta pro uplatnění námitky podle § 191 odst. 2 stavebního zákona delší než 1 měsíc.

(12) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost v území, ve kterém byl vydán územní plán, stavební úřad nenařizuje veřejné ústní jednání.

(13) Lhůty pro vydání rozhodnutí v řízeních podle § 1 a lhůty pro vydání vyjádření, závazného stanoviska nebo jednotného environmentálního stanoviska ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost z důvodu doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti na základě výzvy správního orgánu se staví do doby, než dojde k doplnění žádosti nebo k odstranění vad žádosti. Postup podle § 65 odst. 1 věty čtvrté správního řádu se nepoužije.

(14) Platnost jednotného environmentálního stanoviska²⁶) ve věci záměrů staveb pro energetickou bezpečnost je 7 let ode dne jeho vydání. Ustanovení § 7 odst. 1 vět druhé a třetí zákona o jednotném environmentálním stanovisku tím nejsou dotčena.

(15) Proti rozhodnutí příslušného úřadu o tom, že záměr stavby pro energetickou bezpečnost nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona o posouzení vlivů na životní prostředí, není přípustné odvolání.

(16) Je-li ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost vyžadováno vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu podle jiného právního předpisu a není-li součástí žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí nebo žádosti o změnu záměru před jeho dokončením podle stavebního zákona, stavební úřad si je vyžádá u dotčeného orgánu. Ustanovení § 184 odst. 3 a 4 stavebního zákona se použijí obdobně.

(17) Bylo-li ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nepoužije se § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody krajiny.

(18) Záměry staveb pro energetickou bezpečnost lze vyloučit územně plánovací dokumentací postupem podle § 122 odst. 3 stavebního zákona jen z důvodu jiného veřejného zájmu.

c) povolení změny využití území spočívající v terénní úpravě, odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní ploše, změně druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami, nebo úpravě pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody,

a) rámcové povolení,

b) povolení dělení nebo scelování pozemků,

(19) Ustanovení odstavců 1 až 18 se použijí obdobně pro řízení podle stavebního zákona, jehož předmětem je se stavbou pro energetickou bezpečnost související

d) stanovení ochranného pásma a

e) povolení odstranění stavby.